MALÉ POLITOLOGICKÉ ZAMYŠLENÍ NAD DNEŠNÍ VLASTENECKOU SCÉNOU

A teď pojďme dále a připomeňme si něco, co jsem psal už dříve, ale podívejme se na to dnes z jiného úhlu pohledu. Do dalšího bloku se spojili „klausovci“ (mohli bychom jim také říkat „pravičáci“, jak si dále uvedeme), tedy Trikolóra-Svobodní-Soukromníci. Tedy ti, co měli vždy blízko k prezidentu Klausovi, a tak odešli z jím kritizované ODS, aby nejprve založili Svobodné a posléze Trikolóru. Svobodní v české politice nikdy neuspěli (nedostali se nikdy do Parlamentu ČR), proto vznikla Trikolóra. A když Trikolóra pohořela v krajských volbách, obě uskupení seznala, že musí spojit síly. Problém je v tom, že na „klausovce“ se vykašlala celá „kuchyň u Klausů“, tedy jak Klaus mladší, který utekl z boje několik měsíců předtím, než boj začal, tak prezident Klaus, který se někde nedávno nechal slyšet, že bude volit SPD. Pro „klausovce“ v Trikošce to asi musí být hořké zklamání – a hned dvojité. Proto i to velké pnutí v ní…

Třetí blok, nemylme se, nevznikl kolem Luboše Volného, ale kolem Jany Volfové. Luboš Volný je jen maskot. Sice schopný maskot, ale otěže všeho a všech pevně drží Jana Volfová. Jana Volfová je také schopná, ale je to takové klíště české politiky. Vždy se na někoho přisaje a visí na něm, dokud se pořádně nenacucá. Jednou je to Jana Bobošíková (2013), jindy Martin Konvička (2017), jindy David Rath (2019), teď momentálně zase Luboš Volný. Zkrátka někdo, v kom Jana vidí potenciál, někdo, koho vystrčí dopředu místo sebe, zdálky ho manažuje a po použití se s ním rozejde. A důležité je vědět, že Jana je bývalá sociální demokratka, navíc velice inklinující k Miloši Zemanovi. S určitou mírou zjednodušení bychom tak mohli udělat další paralelu – že totiž VB jsou zase takoví „zemanovci“ bez Zemana, podobě jako Trikoška jsou, jak jsme již řekli, „klausovci“ bez Klause.

Ani zemanovci se totiž nemohou pochlubit přízní prezidenta Zemana, protože Zeman je „best in covid“, zatímco VB jede tvrdě proti covidu. To však nemění nic na tom, že to zemanovci jsou. Ostatně, například v Karlovarském kraji jako lídra nasadili bývalého člena SPOZ (dnes BOS) Josefa Kvasničku. A abychom dodrželi paralelu zmíněnou u Trikolóry, kterou považujeme za „pravičáky“, toto je zase tradiční levice.

Že VB není nic jiného než Suverenita, dokazuje i to, že „máma“ Jana to vše zdálky nejen řídí (coby šedá eminence), ale ani ona sama, rovněž mediálně ne příliš kladně přijímaná a rozhodně kontroverzní, nebyla schopna udělat ony pověstné dva tři kroky dozadu, které Luboš Volný chtěl po mnohých ostatních, například po mně, ale protože uvěřila svým průzkumům, kterými se dělá silnější než je, se už už vidí v parlamentu, a proto neodolala pokušení a namířila si to na kandidátku, a to rovnou do čela středočeského kraje (zatímco na pozici lídra v Praze vytáhla Janu Bobošíkovou). Proti Janě Bobošíkové nic nemám, ale je vidět, že obě Jany působí jisté nemalé obtíže některým sympatizantům Volného bloku. Takže – zase podtrženo a sečteno: tak jako je Trikoška stranou bývalých ódéesáků, je Volný blok (Suverenita) zase stranou bývalých sociálních demokratů zemanovského střihu, potažmo bývalých zemanovců (SPOZ). Tím je řečeno vše, ale musíme si to přece jen ještě trochu rozvést…

Jednak to nejsou žádné nové tváře, ale dochází k neustálé recyklaci již použitých (a často notně opotřebených) politiků (ODS a ČSSD). To je ostatně něco, co nás odlišuje, protože my (ANS a ND) nové tváře rozhodně jsme, protože jsme v politice nikde nebyli (myšleno v zastupitelských funkcích). Druhak – jak Klaus, tak Zeman sice v průběhu své politické kariéry tu více, tu méně akcentovali některé národní prvky, ale nikdy to žádní velcí národovci nebyli. I proto bude v těchto volbách dělat konkurenci bloku klausovců (bez Klause) a zemanovců (bez Zemana) blok národní, spojující v sobě dvě národovecké strany – ND a ANS.

Aby nějaký šťoural nenamítal, uveďme raději dopředu, že předseda ND byl kdysi v ODS a předsedkyně ANS byla kdysi v ČSSD, což je A) trochu vtipné, B) trochu to ukazuje, že v zásadě dokážeme v klíčových chvílích Klause či Zemana podpořit (proti různým švejnarům, schwarzenbergům či drahošům), ale do pozadí ani jednomu, ani druhému, lézt nikdy nebudeme a za C) pokud by si někdo myslel, že spojení ANS a ND je jakousi syntézou zemanovců a klausovců, není tomu tak, jak níže vysvětlím, ale je spíše alternativou k obému. Syntézou klausovců a zemanovců je totiž spíše parlamentní SPD, v níž jsou jak bývalí politici ODS (Fiala), tak ještě více bývalí politici ČSSD. Proto Zeman inklinuje k SPD, proto Klaus bude raději volit SPD, než aby podpořil své „klausovce“ v Trikošce. Chápete? Klaus Trikolóru nepotřebuje, jako nepotřebuje Zeman Volný blok své bývalé souputnice Jany Volfové. Mají SPD.

My (ND a ANS), na rozdíl od Trikošky na jedné, Volného bloku na druhé či jejich syntézy – SPD – na straně třetí, jedeme od počátku vzniku našich stran tvrdou národoveckou politiku. Záměrně říkám národoveckou, protože to odlišuji od politiky vlastenecké, což si vysvětlíme zase jindy.

Tím vším, co píšu, tyto konkurenční strany (bloky) nijak nekritizuji. Jen to konstatuji. I při vědomí toho všeho jsme s nimi byli ochotni jednat a také s nimi jednali, protože jsme chtěli upřednostnit národní zájmy před zájmy úzce stranickými. Vladimíra Vítová jednala s Trikolórou, já jednal s Volným. Nebyl zájem, jak jsem psal už několikrát. Neříkám to proto, abych si stěžoval, ale naopak – ukazujeme tím, jak jsme státotvorní, pragmatičtí a konstruktivní. Byli jsme ochotni přistoupit i na ústupky v zájmu společné věci, ale Trikoška ani VB neměli zájem. Nikdo nás tedy nemůže osočovat z toho, že „tříštíme síly“, „ubíráme hlasy“, „štěpíme scénu“ či podobné nesmysly, které občas slyším a čtu a jsem už na ně doslova alergický.

Není žádným tajemstvím, že jak Trikoška, tak Volný blok, pokud by uspěli, by ve Sněmovně podporovali Babišovo ANO (no logicky, protože piráty snad podporovat nebudou). Stejně tak se mohu ptát, proč tedy „tříští síly“, „ubírají hlasy“ či „štěpí scénu“. Vždyť pod záminkou „volby menšího zla“ to jejich voliči mohou rovnou hodit Andrejovi, pokud mají strach, že by jejich hlasy mohly propadnout (protože není jisté, že by se VB či Trikoška do parlamentu dostali).

Takže opět malá rekapitulace: Vlastenecká scéna se vždy dělila na národoveckou (kdysi Národní strana, DSSS, dnes ND, ANS), populistickou (kdysi SPR-RSČ, kdysi SPD, dnes VB) a liberálně-ekonomickou (kdysi euroskeptické křídlo ODS, Svobodní, dnes Trikolóra). Tyto tři tábory zůstaly přirozeně zachovány i letos, protože jsou definovány ideově. Stalo se pouze to, že DSSS přešla do populistického tábora a Svobodní se spojili s Trikolórou a ANS s ND. Pouze ANS a ND byly ochotny podniknout kroky ke spojení vícero (ideálně všech) bloků (byli jsme ochotni podpořit jak VB, tak Trikolóru), ale byli jsme oslyšeni.

Nikdo nás také nemůže okřikovat, proč kandidujeme, protože my představujeme svébytnou voličskou skupinu, které jde především o národní zájmy a tohoto poslání jsme si dobře vědomi. Naším programem je to, co Aleš Přichystal ve své nové knize Soumrak liberálů – Strategie porážky (vyjde za 14 dnů) popsal takto a mně se to tak líbí, že s jeho dovolením to převezmu a budu používat: Nejprve Česká republika. Potom Česká republika. Nakonec Česká republika. Následně dlouho a dlouho nic a teprve pak všichni ostatní. Nikdo se proto nemusí obávat, že bychom někomu kradli hlasy, protože naši voliči by nikdy sami od sebe nevolili ani Volného ani Majerovou-Zahradníkovou, a to ani tehdy, kdybychom do voleb vůbec nešli. A do voleb jít musíme, abychom tyto zájmy hájili, protože národní zájmy nikdo hájit nechce. Sice o tom všichni řeční, ale pak se ukáže, že jim o to vůbec nejde a když už, pak je jejich vlast stejně v nějaké jiné zemi, takže na český národ všichni zvysoka kašlou.

Ale zpět k našim paralelám. Svým způsobem vidíme, jak politickou scénu (i tu vlasteneckou) stále ovlivňují jména Klaus a Zeman. Snaží se jim zavděčit různé strany (Klausovi Trikolóra, Zemanovi SPOZ, dnes VB), a to i tehdy, kdy o ně tito „dinosauři“ nemají zájem. My (ANS a ND) jsme ale sví a autentičtí. Jdeme svým vlastním směrem. A jak jsem řekl, nejsme syntézou Klause a Zemana (tedy pravice a levice), ale alternativou k této optice nazírání. My totiž dlouhodobě říkáme: ani doprava, ani doleva, ale pro národ. To je totiž to podstatné. A říkáme ještě něco: je pro nás dobré vše, co je dobré pro národ. Jsme jakási třetí cesta. Nejsme střed, neplést to se středem. V klíčových chvílích můžeme podpořit Klause či Zemana (já svými články podporoval oba), ale nejsme tu primárně pro ně.

Jsme tu pro národní zájmy. Když je v národním zájmu podpořit Klause, uděláme to. Když bylo v národním zájmu podpořit Zemana, udělali jsme to. Pokud bude v národním zájmu podpořit opět Klause (při další prezidentské volbě), učiníme tak. Mysleli jsme, že i letos je situace tak vážná, že je potřeba – v národním zájmu – udělat co nejširší koalici a spojit se i s Klausem (Trikoška) či Zemanem (Volfové blok), ideálně s oběma. Naši „kolegové“ to ale tak neviděli, zřejmě ta situace podle nich tak vážná není. Zodpovědnost za to tedy nesou oni. My se o to pokusili a udělali jsme maximum.

V žádném případě ale nikomu nebudeme vyklízet cestu a opouštět naše pozice. Někdo ty národní zájmy přece hájit musí. A to je naše pozice a to je i náš úkol v letošních volbách.

Pěknou neděli vám přeje

předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš, lídr Aliance národních sil v Ústeckém kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny 2021