Ron Paul: Bláznovství sankcí

Podrobnosti

Speciály CFP! / Téma týdne|

1. prosinec 2011|

Ron Paul|

5300 x

Mnoho lidí se nesprávně domnívá, že sankce jsou efektivním způsobem jak stimulovat či měnit chovaní v jiné zemi bez nutnosti války. Ve skutečnosti sankce a blokády nejenže podle mezinárodního práva představují válečný čin, velmi často jsou prvním krokem ke skutečné válce počínající bombardováním. Sankce byly prvním krokem v našich válkách proti Iráku a Libyi a nyní plánované sankce proti Sýrii a Íránu vedou na stejnou cestu destrukce.

Podle poslední zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která vyšla právě tento měsíc, neexistuje důkaz o tom, že by Írán použil obohacený uran určený pro mírovou a zákonnou výrobu energie k výrobě jaderné zbraně. Podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní má Írán právo k vývoji schopnosti vyrábět jadernou energii pro mírové účely. Naneštěstí americká zahraniční politika dostala Írán do kouta, takže se z jeho pohledu může vývoj jaderné zbraně jevit jako jediný způsob zachování suverenity. Jsou obklopeni nepřátelskými jadernými státy a historie ukazuje, že mít jadernou zbraň je nejlepší cestou jak zabránit vybombardování či invazi. Nezamýšleným důsledkem konfrontační politiky vůči Íránu by mohlo být, že jej bude motivovat ke snaze získat jaderné zbraně. Měli bychom dát přednost diplomacii před vyhrůžkami a nepřátelským postojem.

Naštěstí existuje jiná cesta. Není lepší způsob jak dosáhnout míru než skrze volný obchod. Země, které mezi sebou obchodují, spolu obecně vzato neválčí, protože obě strany nechtějí přijít o ekonomické výhody, které z obchodu plynou. Čína má rozsáhlý arzenál jaderných zbraní, přesto nemá zájem na vojenské konfrontaci se Spojenými státy. Obchod je mnohem výhodnější. Za další, obchod a přátelství jsou mnohonásobně efektivnější pokud jde o přesvědčování k lepšímu chování a stejně tak působí vedení skrze dobrý příklad. Je tedy alarmující, že jsou zvažovány nové tvrdé sankce, které by trestaly také obchodní partnery Íránu včetně Číny, Ruska a možná dokonce spojenecké země NATO jako je Německo.

Naopak, sankce dovolují režimům svádět nedostatky na cizí státy, čímž se udržují u moci. Zřídkakdy elitám v daných zemích způsobí sebemenší nesnáze. Jednoduše jim dodá společného nepřítele, proti kterému můžou mobilizovat, čímž oslabí vnitřní opozici. Vezměme v úvahu, jaký účinek mělo embargo proti Kubě. Fidel Castro a jeho režim možná nevidí rádi, že nemůžou obchodovat se zemí vzdálené pouhých 90 mil, avšak američtí byznysmeni na tom ale také tratí. Znamená to méně pracovních míst a méně svobody doma.

Měli bychom si ujasnit jednu věc: sankce proti Íránu jsou definitivními kroky k útoku ze strany USA. Již nyní vidíme výpravy amerických válečných lodí do dané oblasti a jejich pohyb nebezpečně blízko syrských vod. Tvrdší sankce, které jsou nyní zvažovány, by narušily globální obchod a oslabily by americkou ekonomiku, což by v důsledku vedlo k zhoršení naší bezpečnostní situace. Zahraniční společnosti nebo dceřiné společnosti amerických firem by byly přísně potrestány, pokud se nepodřídí americkému embargu na Írán. Musíme změnit směřování naší zahraniční politiky k ekonomické svobodě a diplomacii. Je to jediná cesta k míru a prosperitě. Přípravy na válku s Íránem a Sýrií jsou zároveň unáhlené a nebezpečné.

zdroj: http://original.antiwar.com/paul/2011/11/29/the-folly-of-sanctions/

převzato:http://srsen.wordpress.com/

Komentáře