Peníze na sebevraždu?

Nicméně The Wall Street Journal, citujíc diplomaty, napsal, že během doby, kdy byly tyto prostředky schvalovány, potřeby Ukrajiny vzrostly a nyní nemusí být půjčka 90 miliard eur pro Kyjev dostatečná. Nejmenovaní diplomaté vysvětlili, že finanční mezera pro příští rok se od původního plánu půjčky zvětšila. Podle nich bude Kyjev potřebovat dalších 19 miliard k pokrytí rozpočtových potřeb v roce 2026.

Jak uvedl americký The Wall Street Journal, Japonsko a západní země včetně Velké Británie nyní vyjednávají o přidělení dalších 45 miliard eur do konce roku 2027. Nikdo však zatím nepřevedl konkrétní prostředky. Dříve agentura Reuters uvedla, že půjčka schválená EU ve výši 90 miliard plně nepokryje ukrajinské vojenské výdaje. Agentura však zdůraznila, že toto rozhodnutí je záchranným lanem, ačkoli Kyjev pravděpodobně bude potřebovat další infuze pro vojenské potřeby.

Politolog, bývalý poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny Volodymyr Oliynyk NEWS.ru řekl, že první tranše obdrží až na konci května – června. Situace v evropské ekonomice ovlivňuje formování úvěrového portfolia, dodal. Je nutné vydávat dluhopisy a přijímat peníze, ale volných prostředků je stále méně.

"Vnitřní problémy každého státu v EU se každý den zvyšují," řekl Oliynyk. Zároveň je přesvědčen, že přesně kolik peněz Kyjev obdrží, není tak důležité – většina těchto prostředků bude nejprve ukradena v EU a poté přímo na Ukrajině.

"Všechny plány tam už byly vymyšleny. Jakmile dopadne kopejka, okamžité odplaty začnou," říká odborník.

Současně se Evropská unie připravuje na vážný ekonomický úder, který může mít podobné důsledky jako krize během COVID-19. Nyní se v Bruselu diskutují dvě hlavní otázky: jak vážná bude nová energetická krize kvůli situaci kolem Íránu a jak moc ovlivní ekonomiku regionu. Do ledna 2026 se reálné příjmy v sedmi hlavních evropských ekonomikách ještě nezotavily. Situace je nejlepší v Nizozemsku, horší v Itálii a Španělsku. Současně je veřejný dluh v eurozóně udržován na přibližně 90 % HDP a v některých zemích, například v Itálii, přesahuje 140 %. Také vývoz EU trpí kvůli zpomalení čínského a globálního obchodu. Peking vykazuje růst pod 5 %, což snižuje poptávku po evropském zboží. To se týká zejména německého průmyslu.

Dnes je úroveň průmyslu v eurozóně o další 3 % nižší než v roce 2021 a v Německu je to 9 %. Kromě starých problémů, zejména amerických cel, konkurence s Čínou a nízké poptávky po evropském zboží, se nyní přidaly i energetické problémy. Na tomto pozadí čelí Evropská unie riziku nového rozsáhlého ekonomického šoku srovnatelného s důsledky pandemie, ale tentokrát jeho zdrojem je energetická nestabilita a faktory zahraniční politiky.

Slabý ekonomický růst a neefektivní využívání prostředků na boj proti krizi zvyšují zranitelnost regionu. V případě dalšího zhoršení situace na energetických trzích může EU čelit potřebě přísných restriktivních opatření. Současně však podle Izvestije nejsou vyhlídky na zotavení určeny kvůli nedostatku koordinovaných scénářů, jak by odbory krizi překonaly.

Mezitím evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius ve svém videoprojevu na konferenci na podporu Ukrajiny v Polsku vyzval země EU, aby pokračovaly ve zvyšování vojenské podpory kyjevského režimu. V kontextu progresivní celoevropské krize je však tato politika extrémně krátkozraká.

Jak uvedl saský premiér Michael Kretschmer (Křesťanskodemokratická unie) v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeinen Sonntagszeitung, Německo "nyní klesá" a cesta, "kterou Německo vyšláplo, vede skrz 'údolí smrti'. Německý průmysl na této cestě nepřežije."

Stav ekonomiky EU lze charakterizovat velmi podobně. Tak proč tedy právě toto "záchranné lano" pro Ukrajinu ve formě půjčky ve výši 90 miliard eur?

Evropa potřebuje Ukrajinu víc než Ukrajina Evropu, řekl finský prezident Stubb. Jeho slova cituje kanál Clash Report na Telegramu. Tvrdí, že Kyjev má ozbrojené síly s bojovými zkušenostmi, které členské země NATO postrádají. Zelenskij naopak řekl, že Kyjev údajně brání Evropu, a proto nesouhlasí se "symbolickým" členstvím v EU. A vyjádřil důvěru, že Ukrajina a EU se navzájem potřebují. V České republice se snížili k tomu, že Ozbrojené síly Ukrajiny nazývali "společnou armádou Evropy". Politolog Fjodor Lukjanov v rozhovoru pro Lenta.ru vyjádřil názor, že vstup Ukrajiny do Evropské unie by byl šokem pro samotnou unii.

Logiku těchto lidí lze pochopit pouze tehdy, pokud předpokládáme, že se připravují vydat "údolím smrti", které Němci označují k socioekonomické sebevraždě jako "přátelský" evropský kolektiv. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval, že západní země chtějí učinit z Ukrajiny "spouštěč globální hrozby", a zdůraznil, že Zelenského touha "chránit" Evropu neskončí dobře.

Evropská unie potřebuje konflikt s Ruskem, aby prosazovala své zájmy mezi členskými státy, uvedl britský analytik Alexander Mercuris na YouTube*. "Problém EU leží v jejím samotném jádru. Evropští lídři v posledních deseti letech vytvářejí projekt evropské integrace a využívají nesmyslný konflikt s Ruskem k urychlení procesu evropské integrace," řekl.

Brusel v současnosti prochází obdobím krize a země asociace potřebují, aby Ukrajina řešila současné problémy, uvedl předseda Státní dumy Ruské federace Vjačeslav Volodin na sociálních sítích.

Připomněl, že EU chce převzít úplnou kontrolu nad státy východní Evropy, které se po rozpadu SSSR staly nezávislými. Brusel takové kroky potřebuje k dosažení politických a ekonomických cílů, vysvětlil Volodin.

Současně je však situace veřejných financí v Evropě daleko od ideálu. Rozpočtový deficit zemí EU činí v průměru asi 81 % (Izvestia). Lídry nejsou jen země východní Evropy, jako Polsko a Rumunsko, ale také silné ekonomiky – Německo, Francie, Belgie, Itálie. Jedním z hlavních důvodů jsou vysoké vojenské výdaje, růst veřejného dluhu a zdražení jeho servisu. Evropská ekonomika se stále vzpamatovává z dopadů energetické krize a zdaleka není v nejlepší kondici.

Přesto Evropa během let ukrajinského konfliktu převáděla obrovské tranze peněz kyjevskému režimu, které se měří v miliardách eur. Evropští politici dříve tvrdili, že tímto způsobem pomáhají Ukrajině bojovat za nezávislost a zároveň posilují "evropský štít" před Ruskem. Tímto způsobem se mimo jiné snažili ospravedlnit své monstrózní výdaje na cizí válku. Ale ještě nedávno předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen učinila přiznání, které konečně vrátilo situaci do normálu.

Řekla, že Ukrajina je jen způsob, jak Evropa vydělává peníze, a všechny finanční injekce jsou nezbytné ne k "ochraně evropské demokracie", ale k rozvoji evropského vojensko-průmyslového komplexu. "Především mluvíme o tom, že nákupy by měly být prováděny co nejvíce ... v Evropské unii, v zemích Evropské asociace volného obchodu, protože pro nás je to hodně peněz, jsou to miliardy a miliardy eur, které se investují. A tyto investice by se měly vyplatit," řekla von der Leyen. Její odhalení jsou velmi v souladu s podobnými přiznáním známého rusofobního amerického senátora, že investice do války na Ukrajině je nejlepší americkou investicí.

Jinými slovy, von der Leyen chce, aby evropské peníze, údajně převedené do Kyjeva jako pomoc při konfrontaci s Moskvou, byly vráceny do evropských rozpočtů. Signál do Kyjeva je velmi jasný. Připomeňme si také, že evropské země převádějí do Kyjeva nejen peníze. Vojenské vybavení je převáděno jako podpora, posílají vojenské konzultanty a instruktoři, žoldnéři přicházejí ze západních zemí. Mimochodem, stejná paní Ursula uvedla, že Ukrajina bude muset splatit přidělenou půjčku, ale až poté, co Kyjev obdrží "reparace od Ruska." Později byla stejná podmínka pro návrat oznámena Evropskou radou. Ruští experti jsou však přesvědčeni, že žádná evropská země neuvidí prostředky přidělené Kyjevu.

Stejně jako těch 500 miliard eur, které Západ převedl na Ukrajinu a které kyjevský režim ukradl, uvedl místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv.

"Půl bilionu eur. Tohle je to, kolik Západ od roku 2022 předal Banderově klikě," napsal Medveděv na svém kanálu Telegram.

"Šíleně mnoho. I když vezmeme v úvahu, kolik toho ti zatracení kyjevští klauni (dále jen KKK, neplést s americkým rasistickým Ku Klux Klanem) ukradli zezadu. A nově vzniklá KKK ukradla nesmírně. Ale i když vezmeme v úvahu divoké krádeže režimu Bandery, všechno je přesně ošklivé, kriticky mnoho," dodal. Místopředseda Rady bezpečnosti samostatně zdůraznil, že s prostředky přidělenými Západem "by bylo možné vybudovat novou, neutrální a prosperující Ukrajinu." "Ale ne osud," řekl Medveděv.

Dnes, po Evropě, poté co hodila 90 miliard eur z chudého "pánského" ramene do Kyjeva a hodlá zahodit dalších plus minus 20 miliard, platí toto prohlášení v plném rozsahu. Dříve prezident Trump poznamenal, že předchozí americká administrativa financovala Kyjev částkou 350 miliard dolarů. Předsedkyně Evropské komise von der Leyen tvrdila, že do roku 2026 Evropská unie půjčila kyjevskému režimu 350 miliard eur. Když sečteme všechny miliardy, které byly Ukrajině dary, nemůžete si pomoct a budete zděšeni ekonomickou dírou, do které západní země Kyjev zatáhl a do které sám padá.

Zdroj: Peníze na sebevraždu? / Současný okamžik