P.C.Roberts: Uvařili jsme tornádo?
- Podrobnosti
- Speciály CFP! / Téma týdne |
- 6. březen 2020 |
- p.c.roberts |
Ve Spojených státech a vlastně i v celém západním světě je dnes rozšířena jak nedůvěra veřejnosti k veřejným úřadům, tak nedůvěra lidí jeden k druhému.
Veřejné úřady, které nemají rády „spiklenecké teorie“ pak dělají vše pro to, aby tyto spiklenecké teorie vytvářely.
Nedůvěru veřejnosti k veřejným úřadům lze pozorovat na nonšalantní reakci těchto úřadů na koronavirus. Jejich odmítání zastavit leteckou dopravu z koronavirem infikovaných zemí tak „přepravilo“ virus do západního světa, kde se teď vesele šíří.
https://www.paulcraigroberts.org/2020/03/02/virologist-advises-belgium-health-minister-country-is-unprepared/
https://www.paulcraigroberts.org/2020/03/03/coronavirus-people-are-left-alone-in-the-face-of-a-rapidly-growing-virus-pandemic-some-thoughts-out-of-germany/Germany:
https://www.paulcraigroberts.org/2020/03/02/we-cannot-protect-ourselves-because-travel-bans-are-racist/
Lidé samozřejmě tuto nečinnost vnímají, nevěří chabým argumentům, kterými jsou krmeni , a zásobují se potravinami, které se dají skladovat a které pak z regálů pomalu mizí. Nu a jelikož nečinnost veřejných úřadů je pro ně nepochopitelná, vysvětlují si ji všelijak. Např. tak, že Centrum pro kontrolu chorob a Národní ústav pro zdraví de facto chtějí, aby se virus rozšířil, protože s jeho rozšířením se zvýší též jejich rozpočty.
Jedním z důsledků nevíry lidí ve veřejné úřady je pak jejich neochota s těmito úřady spolupracovat, čehož pak úřady využívají k ospravedlění svých donucovacích praktik. S tím samozřejmě, že s hrozbami je přece třeba se nějak vyrovnat. Vzpomeňme na znásilnění ústavních práv režimem Bushe ml. a následně i režimem Obamovým, zdůvodněným 11. zářím 2001 a z něho vyplývající tzv. teroristickou hrozbou.
Další nedůvěru mezi veřejností a úřady a stejně tak i mezi jednotlivými lidmi vyprovokovala desetiletí feministických útoků na muže i útoků na bělochy coby „rasisty“, které byly vpraveny i do výchovného systému škol. Přinesly možná jisté pokročení feministickému hnutí i rasovým menšinám, ale společnost jako celek atomizovaly. Kde kdysi vládl společný zájem, a to i bez ohledu na sociální nerovnost lidí, nalezneme dnes absenci společného zájmu.
Na„sexistické“ a „rasové“ útoky“ se častěji poukazuje, než aby jimi společnost trpěla, a oba tyto druhy se často dostávají až do sfér absurdity.
G. Durocher upozorňuje též na to, že americká komunita už není tak americká, jak bývala. Byla rozložena přicházejícími vlnami imigrantů, ctících nejrozličnější hodnoty a přicházejících z nejrůznějších zemí. A mnoho příslušníků levice dnes navíc na ideu národní solidarity mnoho nedá.
A nyní do tohoto rozkládajícího se západního světa přichází pandemie, jejíž konce nelze dohlédnout. Máme vedení, které by dokázalo překonat dlouhodobé minulé chyby a dokázalo dát lidi zase dohromady?
S demokraty, kteří se snaží ukovat koronavirus na zbraň proti Trumpovi, se to zdá málo pravděpodobné.
Vybral a přeložil Lubomír Man