Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

1% psychopatů celé dějiny ovládá 99% lidí

  • hitler_mussolini_stalin_bus_1
Toto je úvaha o zlu. Na světě je vždy hodně zla, nenávisti, válek, utrpení a to i přesto, že je zde dostatek dobrých lidí. Na vině je poměr 99:1, který je zachován v každém politickém systému bez ohledu na to, zda se jedná o otrokářství, feudalismus, socialismus, nebo kapitalismus. Výzkumem zla se zabývá psychologická věda - ponerológia. Do této oblasti vidí i evoluční psychologie. 

Podobnost s politickou kampaní 99% je čistě náhodná. Jde o stav, který je zde celé dějiny a nedá se změnit. Pokusím se popsat, proč je to tak.

Zlo páchá jen pár jedinců. Většina lidí je "dobrých", přesto dokáže zlo přerůst do enormních rozměrů, přičemž "dobří" lidé vědomě, i nevědomě zlu napomáhají. Jak je to možné? Lidstvo má jen jeden problém - psychopaty. Počet psychopatů ve společnosti je obvykle 1%.

VAROVÁNÍ: Nemůžeme říct, že všichni lidé z mocenských pozic jsou psychicky narušení. Mnoho psychopatů je činných i v nižších příčkách společnosti. Přesto koncentrace psychopatů je mnohem větší ve vyšších vrstvách společnosti. Je to kvůli jejich povahovým rysům, vlastnostem a odlišnostem ve funkční struktuře mozku, se kterými se většinou narodí. Právě ve vyšších pozicích než politika, je mnoho intrik, málo soucitu a velká soutěživost. Takže právě v tomto prostředí mohou vynikat a postupovat psychopati. Dalším důvodem je, že alfou omegou života psychopatů je moc. Mnoho inteligentních psychopatů dosáhne moc i úspěch i když se nenarodí v bohatých poměrech. (Hitler, Stalin, Saddám Husajn ...)

Pokud někomu řekneme v zlosti, že je psychopat, máme většinou na mysli jeho divné, resp. podivné chování. Přitom psychopatie se většinou nijak navenek neprojevuje a tito lidé se nám jeví, pokud je velmi dobře osobně neznáme, jako normální. Psychopatů je 1 %, což je dost hodně na to, aby šlo o náhodu. Z nich jen nepatrný zlomek tvoří zločinci a chladnokrevní vrazi typu sériových a masových vrahů. U sériových vrahů se psychopatie zřejmě kombinuje s jinou vážnou poruchou. Obvykle jde o sexuální deviace jako sadismus, Nekrofilie, pedofilie, případně jejich kombinace.

Většina psychopatů nejsou kriminální, ale mimo zločinecké kruhy psychopati označování jako emoční Vampíři , nebo hadi ve fraku . Člověku tuhne krev v žilách pokud si uvědomíme, že tito lidé mají stejné mozky jako sérioví vrazi, ale je to tak. Jejich znakem jsou nízké, nebo žádné emoce. Dokonce někdy nemají ani strach. Jsou neschopní empatie. Nikdy vás nepochopí, nevcítí se do vašich problémů. Poruchu empatie si uvědomí už v raném věku. Přesto se chovají tak, jako ostatní, i když uvnitř nic necítí.

Např. na pohřbech bude psychopat truchlit a napodobovat mimiku a vzhled všech ostatních. Bude přát upřímnou soustrast, tvářit se smutně. Přímo po pohřbu však nemá problém jít na oslavu, party, nemá žádné pocity smutku, poruchy spánku a pod ...

Psychopati jsou patologičtí lháři. Dokáží lhát bez fyziologických projevů stresu. Klamání je pro ně přirozené jako dýchání. POZOR, dokáží oklamat i detektor lži, neboť při lhaní neprojevují žádné emoce, takže detektor žádné změny nezachytí.

Jedna skupina psychopatů se označuje jako patologičtí narcisté . Jejich jediným smyslem života je úspěch a hromadění materiálních statků. Dělají to hlavně kvůli obdivu okolí. Ustavičně potřebují zásobu narcismu z okolí. Známe narcisity tělové neboli fyzické, kteří dávají na první místo svůj vzhled. Projevuje se hlavně u žen, ale i u mužů. Jsou to typičtí svalovci, kteří se vychloubají svou postavou. Narcista vás nebude milovat. Vyžaduje od vás obdiv, jenže jakmile objeví lepší zdroj narcismu, bez zaváhání odchází.

Dalším typem jsou intelektuální narcisté, kteří spíše než vzhledem zaujmou svou inteligencí a osobnostním šarmem. Mají většinou nadprůměrné IQ, ale samozřejmě velmi nízké EQ, což z nich dělá nesmírně nebezpečné, citově chladné bytosti. Mají např. dar řeči a dokáží na svou stranu strhnout kopu lidí. Samozřejmě tím sledují převážně osobní zájmy. Můžeme zde zařadit Adolfa Hitlera, ale i např. antické panovníky, vyznačující se neskutečnou krutostí a bezcitnosti, kteří věřili, že jsou bohové. Typickým příkladem pomateného psychopata u moci je římský císař Tiberius a jeho následník Caligula.

Otázkou zůstává, opravdu je jen toto 1% lidí odpovědných za všechno zlo? Přibližně 4 - 5% lidí ve společnosti trpí disociální poruchou osobnosti. Jde také o citově chladné bytosti s velmi nízkou empatií. Tito lidé nerespektují autority a zažité normy. Nedokážou vydržet v zaměstnání, pro svou impulzivnost a přehnanou agresivitu. Přes 50 % vězňů trpí disociální poruchou. Mezi psychopaty a lidmi s disociální poruchou jednoznačně můžeme zařadit většinu zločinců typu: podvodníci, zloději, mafie, gangy ...

Takže za zlo ve společnosti může do velké míry 6% lidí, kteří trpí nějakou psychologickou poruchou. Psychiatr Lobaczewski, zabývající se zlem ve společnosti, tyto lidi nazval: Patokratická šlechta. Podle něj právě tito jedinci se kvůli svým povahovým rysům v dnešním světě snadno prosedí do předních mocenských pozic. Jedni to dosáhnou primitivním násilím, jiní svým intelektem kombinovaným s bezcitností, podvody, intrikami a lží. Tito lidé strhnou podle něj na svou stranu množství normálních "zdravých" lidí, kteří se vlivem silné propagandy ve společnosti stanou jejich pomocníky. Jde o tzv. II. vrstvu podpory a může zahrnovat i větší % lidí. (Např. za nacistickou propagandou mohli stát lidé narušení, ale nikdy by tato organizace nedosáhla takových enormních rozměrů, kdyby nedokázala strhnout na svou stranu většinu normálních lidí.)

Naproti tomu tu zůstává i tak silně dominantní přes 90% masa normálních lidí. Jak je možné, že tato masa lidí se nechá ovládat hrstkou psychopatů? Odpovědi jsou jednoduché psychologické vlastnosti jako např. iracionální poslušnost. Tu dokázal jednoduchý Milgramův pokus. Milgram v době odsouzení nacistického pohlavára Eichmana si kladl otázku, kde je až schopen člověk zajít v poslechu autority. Výsledek: 2/3 lidí, uposlechly rozkaz autority, i když si byly vědomi toho, že druhého člověka mohou vážně ohrozit na životě.

Další odpovědí je další nesmírně odvážný pokus, který uskutečnil psycholog Zimbardo. Pokus známý jako Zimbardův vězeňský experiment dokázal, že lidé se po vstupu nějaké moci (např. jako dozorci ve vězení), dokáží ve skupině chovat nesmírně panovačně, ba až sadisticky, přičemž si svou nově nabytou moc užívají.

Důležitým znakem společnosti je i konformita. Jde o jisté společensky zažité formy, zvyklosti. V podstatě se řídí většinovým názorem. Chodit do práce, snažit se vydělat peníze a kariéru, přičemž do popředí se klade zejména individualita osobnosti, to je podstatou dnešního světa. Zapomínáme na to, že ne všichni lidé jsou na to přizpůsobení ve smyslu psychologickém. Opravdu největší šance uspět, zde mají především psychopati.

Proč je psychopatů právě 1 %? Zřejmě jde o přírodní výběr. V dávné minulosti tlupy lidí, které měly mezi sebou částečné nebo úplné psychopatů, měly evoluční výhodu. V poslední době se psychopatie nechápe ani jako nemoc, nebo porucha, spíše jde o životní strategii.

Zdroj: http://jozefkurty.blog.sme.sk/c/285911/1-psychopatov-cele-dejiny-ovlada-99-ludi.html#t2#ixzz1qd2t9rMB

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře