Z PRONEWS 9.1.2025: Chaos v Íránu: 45 mrtvých – Hoří vládní budovy
- Podrobnosti
- Speciály CFP! / Svět kolem nás|
- 10. leden 2026|
- pronews.gr|
- 2531 x
Íránská vláda přerušila internet a mezinárodní telefonní hovory
09.01.2026 | 08:59
Střety demonstrantů s bezpečnostními silami v Íránu se stupňují a počet mrtvých již dosáhl 45, zatímco vládní budovy v mnoha městech jsou v plamenech.
Úřady přerušily internetové připojení pro mezinárodní telefonní hovory, protože demonstranti, reagující na výzvu exilového následníka trůnu, prince Reza Pahlavího, zaplavili ulice a demonstrovali dokonce i z oken svých domů.
Je zřejmé, že některá západní centra moci si přejí návrat Íránu k dřívější formě vlády, kdy se země jmenovala Persie a vládl jí šáh.
Není náhodou, že mnoho demonstrantů trhá íránské vlajky a požaduje starou perskou vlajku šáha se sluncem a lvem.
X dokonce změnil emoji íránské vlajky na starou perskou!
Vzhledem k tomu, že majitel X, E. Musk, je (opět) blízkým spojencem N. Trumpa, je zřejmé, že taková možnost je v USA vítána.
Mnoho demonstrantů nese starou vlajku a skanduje slogany jako „Ať žije šáh“.
Řecký titul šáh (Shah, persky: شاه, vyslovuje se: [ʃɒːh], král) je královský titul perského původu, který se historicky široce používal ve východním muslimském světě.
Jeho nejcharakterističtější forma, jako součást císařského titulu Shahanshah (Shahanshah, persky:شاهنشاه, král králů), byl původně titulem králů předislámského Íránu a jeho používání bylo převzato perskými a tureckými panovníky po islámské conquiste v sedmém století.
Íránské šíitské dynastie Safíovců a jejich nástupců až po poslední dynastii Pahlaví používali tuto formu titulu.
Šáh opustil Írán v lednu 1979 po měsících masových demonstrací.
1. února 1979 se ajatolláh Chomejní triumfálně vrátil z exilu a ujal se vedení hnutí. Ozbrojené síly vyhlásily neutralitu, což vedlo k pádu Teheránu 11. února 1979 a revoluční síly převzaly moc.
Následovalo přijetí nové teokratické ústavy v prosinci 1979, s Chomejním jako nejvyšším vůdcem.
Autoritářská vláda, korupce, represe ze strany tajné policie (Savak) a nespokojenost s „prozápadními“ politikami šáha vyvolaly revoluci.
Nyní se děje přesně to samé, ale s opačnými požadavky! Povstalci se pokoušejí obnovit šáhovu vládu a svrhnout teokratický režim.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán před „tvrdým úderem“, pokud bude pokračovat násilí proti demonstrantům.
„Informoval jsem je, že pokud začnou zabíjet lidi, což mají tendenci dělat během svých nepokojů – a mají jich mnoho –, zasáhneme je velmi tvrdě,“ uvedl Trump v rozhovoru pro konzervativního rozhlasového moderátora Hugha Hewitta.
„Situaci velmi pečlivě sledujeme. Oni to vědí a bylo jim to řečeno velmi důrazně, ještě důrazněji, než jak to říkám teď, že pokud to udělají, draze za to zaplatí,“ řekl a když byl dotázán, jaké je jeho poselství íránskému lidu, odpověděl: „Musíte pevně věřit ve svobodu.“
To byla nejnovější hrozba amerického prezidenta ohledně intervence, která následovala po podobných prohlášeních, která učinil v neděli.
„Situaci velmi pozorně sledujeme. Pokud začnou zabíjet lidi, jako tomu bylo v minulosti, myslím, že dostanou od Spojených států velmi tvrdý úder,“ řekl před několika dny.
Eskalace protestů se shoduje s rostoucími spekulacemi o novém vojenském konfliktu mezi Íránem a Izraelem, do kterého se s velkou pravděpodobností zapojí i USA.
USA a Izrael se domnívají, že další vojenský konflikt bude stát teokratický režim v Íránu moc.
Americký prezident Donald Trump plánuje odstranit ropné základny Číny, aby zastavil její nereálný rozvoj, který ji vede k světové hegemonii.
Zdá se, že se mu to daří v případě Venezuely a nyní následuje Írán.
videa:
---------------------------------------------------------------------------------
D. Trump: „Si Ťin-pching považuje Tchaj-wan za součást Číny a je na něm, co udělá“
„Byl bych velmi nešťastný, kdyby to udělal, a nemyslím si, že to udělá.“
09.01.2026 | 06:14
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru prohlásil, že je „na“ jeho čínském protějšku Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu.
Na otázku, zda se domnívá, že útok USA na Venezuelu vytváří „precedent“, kterého by Peking mohl chtít využít, D. Trump odpověděl: „On (Si Ťin-pching) jej (Tchaj-wan) považuje za součást Číny a je na něm, co udělá.“
„Ale informoval jsem ho, že bych byl velmi nešťastný, kdyby to udělal, a nemyslím si, že to udělá. Doufám, že to neudělá,“ dodal americký prezident.
Donald Trump také odhadl, že Si „ to může udělat (tj. podniknout vojenskou akci proti Tchaj-wanu) až budeme mít (v Bílém domě) jiného prezidenta, ale nemyslím si, že to udělá, když budu prezidentem (USA) já.“
---------------------------------------------------------------------------
Venezuela: Zatčen velitel prezidentské gardy – „Vyřadil protivzdušnou obranu“
Byl zatčen na příkaz N. Rodriguezové
08.01.2026 | 19:38
Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodriguezová odvolala a zatkla generála Javiera Marcana Tabatu, nejvyššího představitele odpovědného za kontrarozvědku a prezidentskou gardu (DGCIM).
Je obviněn z poskytnutí souřadnic prezidenta Madura a znemožnění činnosti protivzdušné obrany.
Tvrdí se, že Tabata je zodpovědný za to, že venezuelská protivzdušná obrana, ačkoli je obzvláště silná a moderní, nevypálila ani jeden výstřel na americké vrtulníky speciálních sil, které volně létaly nad Caracasem.
Toto rozhodnutí je první svého druhu, které po „únosu“ Madura přetváří vnitřní mocenský kruh, ale pro mnohé je to jen začátek, protože analytici se domnívají, že za zatčení bývalého venezuelského prezidenta jsou zodpovědní i další vysocí činitelé.
---------------------------------------------------------------------
Dánsko uvolnilo pravidla pro nasazení svých vojsk v Grónsku: „Pokud Američané napadnou Grónsko, střílejte po nich!“
EU zvažuje vyslání společných evropských vojenských sil na ostrov
08.01.2026 | 16:00
Dánská vláda nařídila královské armádě zahájit palbu v případě americké invaze do Grónska.
List Berlingske informuje, že dánské vojenské vedení potvrdilo, že královské ozbrojené síly budou klást odpor, pokud se Spojené státy pokusí o invazi do Grónska, což by mohlo vést k přímému konfliktu mezi oběma spojenci v NATO.
Podle deníku Berlingske má armáda trvalé pokyny k odporu vůči jakémukoli ozbrojenému pokusu o okupaci Grónska – i kdyby pocházel ze Spojených států – a to na základě královského dekretu z roku 1952, vydaného během studené války a stále platného.
Problém s Grónskem však znepokojuje i celou EU a nyní se dokonce uvažuje o vyslání evropských vojenských sil na ostrov.
„ Od Trumpova prvního funkčního období se vynakládá velké úsilí na zajištění bezpečnosti v Evropě, severní Americe a Arktidě bez účasti USA ,“ uvedl Thomas Crosbie, expert na americkou armádu z Královské dánské obranné akademie.
„Je to těžké, ale možné. Ale nevím, jestli někdo vážně uvažoval o zajištění evropské bezpečnosti proti Americe. Je to prostě šílené ,“ dodal.
EU má silný politický nástroj: nástroj proti nátlaku, „obchodní kanón“ vytvořený po Trumpově prvním funkčním období, který v některých případech umožňuje odvetná opatření.
EU pohrozila jeho použitím po Trumpových clech, ale v červenci jej odložila poté, co se obě strany dohodly.
„Náš vývoz do USA přesahuje 600 miliard eur a zhruba ve třetině toho máme na trhu přes 50% podíl – to je naše síla ,“ řekl Bernd Lange, předseda obchodního výboru Evropského parlamentu.
Trump ale musí uvěřit, že to EU myslí vážně, vzhledem k tomu, že v minulosti nebyla „tvrdá“ rétorika následována činy.
Pokud se USA rozhodnou vojensky obsadit Grónsko, Evropané s tím nemohou nic dělat.
„Nebudeme preventivně útočit na Američany dříve, než si nárokují Grónsko, protože by to bylo před válečným aktem ,“ řekl Crosbie. „Reakce na první krok však závisí na velikosti amerických sil .
Pokud bude invaze omezená, pravděpodobně dojde k zatýkání.
Pokud ale USA podniknou hromadný útok, Dánsko by mohlo být nuceno reagovat vojensky, jak vyplývá z rozkazu z roku 1952: síly se musí v případě útoku na dánské území „okamžitě zapojit do boje, a to bez čekání na rozkazy“ .
Evropské země by mohly vyslat vojáky do Grónska – pokud o to Dánsko požádá – aby zvýšily nátlak proti americké invazi, řekl serveru Politico diplomat EU.
I když je nepravděpodobné, že by byli schopni odolat americké invazi, jejich přítomnost by zapůsobila odstrašujícím způsobem, protože by mohla způsobit krveprolití mezi spojenci.
-------------------------------------------------------------------------------
První rána pro D. Trumpa: 5-ti republikánům se v Senátu podařilo zablokovat další vojenskou akci ve Venezuele
V parlamentu prohrál klíčové hlasování v poměru 47 hlasů ku 52!
08.01.2026 | 20:14
Americký Senát ve čtvrtek hlasoval pro rezoluci omezující vojenské akce Trumpovy administrativy ve Venezuele, a to po překvapivém zásahu a zatčení prezidenta Madura. Rezoluce je označena za první ránu americkým plánům v této latinskoamerické zemi.
Rezoluce byla schválena poměrem hlasů 52 ku 47, přičemž návrh podpořilo pět republikánů spolu s demokraty.
Těchto pět senátorů (Susan Collins, Lisa Markowski, Rand Paul, Josh Hawley a Todd Young) „by už nikdy nemělo být zvoleno,“ napsal v příspěvku na své sociální síti Truth a dodal: „Toto hlasování výrazně brání národní obraně a bezpečnosti Spojených států,“ přičemž text, který americký Senát projednával, považoval za „protiústavní“.
V příspěvku na své platformě Truth Social Trump obvinil senátory z „hloupého chování“ a zdůraznil, že by se ti, kteří hlasovali s demokraty pro přijetí opatření omezujících jeho pravomoci bránit a ochraňovat USA, měli „stydět“.
Podle deníku Washington Post je tento návrh, ačkoli je převážně symbolický, prvním případem během Trumpova druhého funkčního období, kdy se Kongres pokusil omezit prezidentovo použití vojenské síly v zahraniční politice.
Ačkoli republikáni obecně podporovali ofenzívu zaměřenou na odstranění Madura, někteří vyjádřili obavy, že dlouhodobá vojenská přítomnost ve Venezuele by vyžadovala schválení Kongresu, což by částečně konkurovalo Trumpově hrozbě neomezeného vojenského závazku.
Republikánský senátor Todd Young, který návrh podpořil, uvedl, že prodloužená vojenská kampaň ve Venezuele, i když neúmyslná, by byla v rozporu s Trumpovým cílem ukončit zahraniční vměšování.
Donald Trump prohlásil, že žádné další útoky na Venezuelu bezprostředně nehrozí, ale mohou být nezbytné, pokud prozatímní prezidentka země Delcy Rodriguezová nebude souhlasit s požadavky USA ohledně přístupu k obrovským venezuelským zásobám ropy.
Trump také odmítl vyloučit vyslání amerických vojsk na území země, „pokud jde o ropu“.
Dva předchozí pokusy o schválení podobných rezolucí byly loni v Senátu zablokovány Trumpovými republikány, když administrativa zvýšila vojenský tlak na Venezuelu útoky na lodě v jižním Karibiku, které začaly v září.
-----------------------------------------------------------------------
Vybral a přeložil Zdeněk Bálek
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- Vojna a mír (79) - „Prigožin se rozhodl šlápnout na plyn až na doraz“: wagnerovský bojovník o útoku na Bachmut a Pochodu spravedlnosti
- Martin Koller: Venezuela. Jaké jsou důvody Trumpovy "SVO"? Jaký může být další vývoj?
- Otázka - Odpověď V. V. Pjakina ze dne 05.01.2026
- Z PRONEWS 14.1.2025: Ukrajina: Sedmnáctileté děti, které jsou mučeny a poté spáchají sebevraždu!
- Rusi VYPLI „UKRAJINU“
- Otázka - Odpověď V. V. Pjakina ze dne 12.01.2026
Související články