Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Z PRONEWS (23.2.2026): Konflikt mezi USA a Íránem: Svět zadržuje dech

Konflikt mezi USA a Íránem: Svět zadržuje dech –
Neznámé detaily největší bitvy od druhé světové války

Kolosální síla, kterou USA shromáždily - V co může doufat Írán?

22.02.2026 | 22:28

Hlavním problémem na Blízkém východě je to, že útok amerických ozbrojených sil na Írán číhá již „hned za rohem“! Může se tak stát během následujících 24 hodin.

V zákulisí pokračují jednání o jaderném programu, ale USA (a samozřejmě Izrael, který stojí „v pozadí“) požadují drastické omezení íránského balistického programu a v konečném důsledku také svržení teokratického režimu.

  • z-pronews-23-2-2026-konflikt-mezi-usa-a-iranem-svet-zadrzuje-dech
 
Izraelci byli v posledních 15-ti letech svědky toho, jak Írán posílil, ohrožoval je a nakonec „odpovídal stejnou měrou“ na jejich nálety, a to během posledních 15-ti měsíců, kdy zasáhl klíčová centra izraelského vládního aparátu (v poslední dvanáctidenní válce v červnu dokonce i ústředí Mossadu). To Izraelci odmítají nadále tolerovat.
 
Pouhá myšlenka na získání jaderných zbraní (jak překvapivé, že toho Íránci doposud nedosáhli, a to vzhledem k jejich velmi dobrým vztahům se Severní Koreou, Čínou a Ruskem) děsí Tel Aviv, který chce „skoncovat“ s teheránským teokratickým režimem.
 
Celá operace proti Íránu proto nebude jen prostou americkou invazí, ale pokusem o svržení režimu, který dominuje oblasti Perského zálivu. Tento režim přežil od roku 1979 mnoho obtížných situací, jako například mnohaletou krvavou persko-iráckou válku v 80. letech a tvrdé západní embargo. Dlouhodobější a drastičtější embargo bylo doposud použito pouze proti Kubě! 
 
V tuto chvíli stručně shrnuto:
 
Na základny v Perském zálivu a obecně na Blízkém východě bylo nasazeno přibližně 450 amerických stíhacích, transportních a tankovacích letadel.
Dalších 200 stíhaček, letadel a vrtulníků, určených pro elektronický boj, se nachází na dvou letadlových lodích, USS Abraham Lincoln, která se pohybuje u pobřeží Ománu, a USS Gerald Ford, která se v době psaní tohoto článku nachází v centrálním Středomoří.
 
Dále se tu nachází dalších 200 letadel, zejména strategických bombardérů B-2, B-1 a B-52, a také další letadla pro doplňování paliva za letu.
Jaké má Írán šance? Logicky žádné.
 
Žádný stát na této planetě by za běžných podmínek nemohl klást odpor této síle! Ta dále rozmístila 50 lodí, vybavených řízenými střelami, a to ve východním Středomoří, Rudém moři, Indickém oceánu, Arabském moři atd. 
 
K odpalování těžkotonážních střel s plochou dráhou letu bude rovněž použito 20–30 konvenčních a jaderných ponorek.
 
A vezměme také v úvahu, že ve výše uvedených číslech se nachází velké množství (přibližně 65) stíhaček F-35 s neviditelnou technologií steahlt a dalších 11 F-22 s ještě vyššími možnostmi.
 
Zahrňme k tomu i F-15E, F-16C atd. a také vynikajícím způsobem vycvičené Američany, nejen piloty, ale i operační plánovače, štábní důstojníky atd.
 
Stručně řečeno, takové síle by se, dost možná, nedokázalo postavit na odpor ani Rusko. Pokud by ovšem nevlastnilo jaderné zbraně!
 
Takže? Takže vše závisí na odolnosti a „vytrvalosti“ Íránu ustát takovouto bouři.
 
Předpovědi pochopitelně nevyznívají ve prospěch Teheránu. Faktem však je, že je to poprvé, kdy se USA chystají zasáhnout takto mohutný cíl.
 
Írán se svými 93 miliony obyvatel je největším „soustem“, do nějž se ve své historii USA chystají „zakousnout“...
 
Po druhé světové válce se pouze Vietnamu podařilo válčit s USA, a to dokonce vítězně, přestože v USA probíhala válečná mobilizace.
 
Írán však není Vietnam a Íránci nejsou Vietnamci. To je prosté.
 
V co může doufat Írán?:
 
Čína, prostřednictvím Pákistánu, udělá vše pro to, aby po Venezuele neztratila svou druhou „globální čerpací stanici“. Co to bude obnášet, ukáže až praxe.
 
Rovněž Saúdská Arábie není spokojena s vývojem situace. Totéž platí i pro ji podporující státy - Katar, Omán, Bahrajn a Irák. 
 
Z druhé strany jsou zase Spojené arabské emiráty nyní 100% provázány s Izraelem a USA.
 
Rusko má s Íránem námořní hranici v Kaspickém moři a chce zachránit zemi, která ho během ukrajinského konfliktu rozhodně podpořila!  A to prodejem raket země-země a dronů v době, kdy ruské zbrojní sklady zely prázdnotou a Rusové ještě víceméně neměli potuchy, co je to Šahed-136 a mnoho dalších dronů. Učiní tak? Nebo se již s USA dohodlo na jiném řešení? Uvidíme.
 
Kromě toho disponují Íránci kvalitním arzenálem balistických zbraní a silnou a početnou armádu! Ta by mohla snadno postoupit k izraelským hranicím, a to přes Irák, který je spojencem šíitů, a nepřátelské Jordánsko. Oproti USA však Írán nedisponuje významnějším letectvem a námořnictvem. 
 
Během posledních dvou válečných výměn pronikly íránské hypersonické střely izraelskou protibalistickou obranou „jako horký nůž máslem“! To ale v tomto případě nebude stačit! 
 
Paradoxně je největší nadějí Íránu jeho vlastní vnitřní síla: Navzdory mobilizacím a protirežimním demonstracím a to zejména na univerzitách, drtivá většina nadnárodního Íránu ( přes 10–12 hlavních etnických skupin, přičemž Peršané tvoří polovinu populace) stojí na straně íránského režimu.
 
Koneckonců, který režim, v naší moderní historii, by byl schopen přežít 57 let s takto početným etnickým složením, kdyby mezi těmito etniky panovalo nepřátelství a odpor vůči vládnoucí vrstvě?!! A to bez toho, že by tento nerežim nebyl jadernou mocností? 
 
Teheránský teokratický režim představuje složitou otázku: Existuje zde mnoho po sobě jdoucích mocenských okruhů, které se mohou mezi sebou snadno navzájem nahradit.
 
Ani případné odstranění ajatolláha Alího Chameneího by Írán neuvrhlo do bezvládí: Írán již jmenoval jeho nástupce, Alího Laridžaního , tajemníka Nejvyšší íránské rady národní bezpečnosti, 67letého veterána a bývalého velitele Revolučních gard.
 
Íránský prezident Masúd Pezeškján kolem sebe vytvořil široký mocenský okruh. 
 
A. Larijani je strůjcem úspěšného potlačení povstání na univerzitách a zároveň i tím, kdo jedná s Ruskem, Saúdskou Arábií, Katarem, Ománem a dohlíží na jaderná jednání s Washingtonem.
 
Rovněž tak vypracovává plány pro řízení země v případě války se Spojenými státy. 
 
„Jsme připraveni,“ prohlásil A. Larijani tento měsíc v rozhovoru pro Al Jazeeru, a to během své návštěvy katarského hlavního města Dauhá.
 
„Jsme rozhodně silnější než dříve, připravovali jsme se na to posledních sedm, osm měsíců, identifikovali jsme své slabiny a napravili je. Nevyhledáváme válku a válku nezačneme. Ale pokud nám bude vnucena, zareagujeme.“
 
A. Larijani je nacionalista (nezapomínejme, že „imperiální vnímání“ je v Íránu velmi silně zakořeněné, a to bez ohledu na jeho momentální režim), pochází z elitní politické a náboženské rodiny a 12 let byl předsedou parlamentu.
 
V roce 2021 byl pověřen vyjednáním 25-ti leté komplexní strategické dohody s Čínou v hodnotě desítek miliard.
 
Chámení však stanovil čtyři úrovně nástupnictví, a to pro každou vojenskou, velitelskou a vládní funkci, kterou sám osobně určuje.
 
Rovněž požádal všechny, kteří zastávají vedoucí pozice, aby za sebe určili další až čtyři náhradníky. V případě přerušení komunikace s ním nebo v případě jeho smrti pak rozhodovací pravomoci svěřil  okruhu důvěryhodných osob.
 
Zatímco se skrýval během 12-ti denní války s Izraelem, A. Chamenei jmenoval tři kandidáty, kteří by ho mohli nahradit.
 
Jejich jména nebyla nikdy zveřejněna, ale A. Laridžání mezi nimi nefiguruje, protože není vysokým šíitským duchovním, a to je základním předpokladem pro každého Chameneiho nástupce.
 
Bude tedy neformálním vůdcem Íránu (pokud přežije), ale oficiální nástupnictví převezmou jiní...
 
A. Larijani však zároveň patří do okruhu důvěryhodných spolupracovníků pana Chameneího, mezi které patří jeho nejvyšší vojenský poradce a bývalý velitel gardy, generálmajor Yahya Rahim Safavi, brigádní generál Mohammad Bagher Ghalibaf, bývalý velitel gardy a současný předseda parlamentu, kterého Chameneí jmenoval svým de facto zástupcem pro velení ozbrojených sil během války, a jeho náčelník štábu, duchovní Alí Agshar Hejashi.
 
Za pár hodin nebo dní budeme vědět, jestli tohle všechno bude fungovat...
 
 
---------------------------------------------
 
Rusko a Čína posílají další zbraně do Teheránu, zatímco Donald Trump si klade otázku: „Proč Írán ještě nekapituloval?“
 
„Žasnu – copak nevidí, jak velkou armádu jsme nashromáždili?“
 
22.02.2026 | 12:31
 
Americký prezident Donald Trump se diví, proč Írán ještě „nekapituloval“, a to tváří v tvář navyšování vojenské síly USA! Jejím cílem je přinutit Islámskou republiku k přijetí jaderné dohody, jak včera prohlásil vyslanec Bílého domu Steve Witkoff.
 
Íránská strana, jak tomu vše nasvědčuje, sice nehodlá zmáčknout spoušť, ale je si zároveň vědoma, že Čína stojí na její straně, a tak se odmítá vzdát jen proto, že se v oblasti shromáždily dvě americké letadlové lodě.
 
Primárně Peking, ale také Rusko, se zapojily do závodu o doplnění a posílení íránského vojenského arzenálu. Desítky transportních letadel přepravily do Teheránu zbraňové systémy, které Íírán ještě loni v létě nevlastnil! Jeho snahou je nejenom čelit silným americkým úderům, ale také odpovědět svými protiúdery!
 
Není náhodou, že íránský prezident Masúd Pezeškján dnes prohlásil, že Írán neskloní svou hlavu, protože v tom není osamocen.
 
Stíhačky Su-35 a útočné vrtulníky Mi-28N nyní hlídkují v íránském vzdušném prostoru, zatímco systémy S-400 zároveň chrání íránské objekty.
 
Mezitím poskytuje Čína, a to v reálném čase, nejrůznější informace ohledně každého pohybu Američanů! Do oblasti vyslala desítky protilodních střel, a to jak těch řízených, tak i balistických s terminálním naváděním.
 
Zároveň s tím se po celé zemi rozšířila síť systémů, určených pro elektronický boj! To Američanům do značné míry ztěžuje jejich možnosti kontrolovat íránské vojenské objekty!
 
A konečně, tisíce balistických raket jsou připraveny zasáhnout jakoukoli americkou základnu, nacházející se v tomto regionu! Některé z nich jsou hypersonické a dosahují rychlosti 8 až 10 tisíc km/h.
 
Obě země v úterý uzavřely v Ženevě druhé kolo nepřímých rozhovorů, zprostředkovaných Ománem. Stalo se tak uprostřed intenzivního hromadění americké armády v Perském zálivu, kam Washington vyslal dvě letadlové lodě.
 
Americký prezident je "překvapen" íránským postojem a varoval Teherán před vážnými následky, pokud se mu nepodaří dosáhnout dohody! To sdělil Witkoff televizi Fox News v rozhovoru s Larou Trumpovou, snachou amerického prezidenta.
 
„Nechci přímo použít slovo ‚zklamaní‘, protože vím, že má mnoho variant, ale jsem překvapen, že se… ještě nevzdali,“ sdělil. „Jak je možné, že před takovým nátlakem, před takovou námořní a vojenskou silou, kterou jsme tam nasadili, za námi ještě nepřišli a nesdělili nám: ‚Ujišťujeme vás, že nechceme vlastnit jadernou zbraň, takže na tyto vaše podmínky jsme připraveni přistoupit?“
 
Navzdory tomuto našemu nátlaku „se jeví obtížným přimět je do této fáze jednání,“ připustil americký úředník.
 
Také potvrdil, že se setkal s  Rezou Pahlavím, synem sesazeného šáha , který se od roku 1979 již do Íránu nevrátil. Tedy od doby islámské revoluce, která v roce 1979 svrhla íránskou monarchii. „Setkal jsem se s ním na příkaz prezidenta,“ informoval Witkoff, aniž by uvedl další podrobnosti.
 
 
-----------------------------------------------------
 
Vladimír Putin: „Rozvoj ruských jaderných sil je naší nejvyšší prioritou“
 
„Úsilí o posílení armády a námořnictva bude pokračovat“
 
23.02.2026 | 07:39
 
Ruský prezident Vladimír Putin ve svém projevu ke Dni obránce vlasti zdůraznil, že „rozvoj ruských jaderných sil je nejvyšší prioritou“.
 
Zároveň se zavázal k pokračování v posilování ruských sil operujících na Ukrajině.
 
Ve svém poselství k příslušníkům ruských ozbrojených sil V. Putin uvedl, že „ rozvoj jaderné triády, která zaručuje ruskou bezpečnost a účinně zajišťuje strategické odstrašování a rovnováhu sil ve světě, zůstává nejvyšší prioritou.“
 
Termín „jaderná triáda“ označuje tři složky strategického jaderného arzenálu: pozemní mezikontinentální balistické střely, jaderné ponorky a strategické bombardéry.
 
Ruský prezident se také zavázal, že bude pokračovat v úsilí o „posílení armády a námořnictva s přihlédnutím k vývoji na mezinárodní úrovni a s využitím zkušeností získaných během speciální vojenské operace“.
 
„Budeme i nadále zvyšovat kvalitu a schopnosti všech ostatních složek a služeb ozbrojených sil, zlepšovat jejich připravenost a mobilitu, stejně jako jejich schopnost operovat za jakýchkoli podmínek, i těch nejnepříznivějších ,“ dodal.
 
Rusko a Spojené státy, dvě největší jaderné mocnosti světa, již nejsou vázány dohodou o kontrole jaderných zbraní poté, co začátkem února vypršela platnost smlouvy New START.
 
Moskva i přes vypršení platnosti dohody ujistila, že si zachová „zodpovědný“ přístup a bude i nadále dodržovat limity stanovené pro svůj jaderný arzenál.
 
Tento vývoj je součástí širšího kontextu zvýšeného geopolitického napětí, kdy válka na Ukrajině pokračuje a vztahy mezi Ruskem a Západem zůstávají na obzvláště napjaté úrovni.
 
 
 
 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Komentáře  

#1 Jaromír 2026-02-24 11:12
Rusko a Čína měli dodat Íránu několik raket dloehèho doletu s jadrovýma hlavicema schopníma zasáhnou sionostického USAtana doma, a bylo by vymalováno! Klid na dalších 47 let...Jenomže to bych musel řídit Rusko a Čínu já, a ne chabadnícký židochazaři s nesemitskou krví a genama satana...Za mně by již dávno bylo po něch jen prázdné místo a krátery zamořené na 100 let! Ale za ten mír a pokoj ve světe by to stálo!
Citovat

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře