Jak dlouho už nás vodí za nos?

Když dnes vím to, co vím, dívám se na jeho éru už trochu jinak. Tehdy jsem ho taky neměla ráda, ale můj nesouhlas s ním byl spíše určený tím, že mi byl nesympatický. V dokumentu, který nebyl až tak útočný, bylo jasně vidět, že západní struktury a "bidenovská a obamovská" Amerika Mečiara nesnášely a nechtěly ho.

Napadá mě, proč ho tak moc nechtěli? A co když proti němu dělali podvratné akce? Čím jim tak moc vadil? Nepomáhali jen jeho konkurenci (prozápadním liberálům), kteří se chtěli dostat k moci? Samé otázky...

Dále byl v dokumentu rozhovor i se slovenským "Prchalem" - Fedorem Flašíkem. A je jasné, že žádná kampaň, žádné miliony peněz, nenahradí silné charisma politika. A to charisma musí vycházet z člověka, nedá se to naučit. Je tvořené schopností poslouchat nálady veřejnosti, mít o lidi skutečný zájem a taky se nebát něco pro ty lidi dělat.

Reálně a uvěřitelně. Nestačí jen mluvit. Jednoznačně nám příklad Slovenska ukazuje, že odporovat Západu se nevyplácí. A možná je i měřítkem. Politik, kterého mají rádi v Bruselu a v bidenovském Bílém domě, není pro občany dobrým politikem!

Bůhví, jak vše na Slovensku tehdy bylo. Rozhodně to nebylo tak, jak nám to média tehdy ukazovala. Interpretace Mečiara jako největšího zla Slovenska je falešná. Stejně tak, jak je falešné za největší zlo na Slovensku dnes vydávat

Fica.