Vladimir Putin varuje: V případě útoku na Rusko budou použity „všechny zbraně“. Zpráva ohledně Kaliningradu

Ruský prezident prohlásil, že Moskva nemá v úmyslu útočit jako první, a obvinil západní politiky z toho, že hovoří o možné válce s Ruskem. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zvýšeného napětí mezi Moskvou a NATO a opakovaných varování před rizikem eskalace, informuje deník The Guardian . Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že v případě přímého útoku na Rusko Moskva zváží použití „všech zbraní“, které má k dispozici. Toto prohlášení učinil během otázek a odpovědí po svém projevu v kontextu diskuse o hrozbách pro Kaliningrad.

Putin potvrdil, že Rusko vydalo prohlášení a zaslalo dopisy některým ambasádám ohledně této záležitosti. „Nejsme to my, kdo vyhrožuje, ale toto je reakce na pokusy nás vyhrožovat,“ řekl kremelský vůdce.

Putin poté odkázal na prohlášení západních a evropských politiků ohledně možnosti války s Ruskem v nadcházejících letech. „Tato prohlášení, prohlášení západních a evropských politiků o nutnosti, možnosti a přípravě na válku s Ruskem v letech 2029 a 2030.

My tato slova neříkáme, neustále je slyšíme z druhé strany,“ řekl ruský prezident. Putin: V případě útoku budou na stole „všechny zbraně“ Ohledně Kaliningradu Putin prohlásil, že přímý útok na ruskou enklávu nebo jiná území Ruské federace by situaci radikálně změnil. „Pokud dojde k přímému útoku na Ruskou federaci – v tomto případě máme na mysli Kaliningrad, ale mohlo by jít i o jiná území – samozřejmě, přirozeně, bude okamžitě na programu použití všech zbraní, které má naše země k dispozici,“ řekl Putin.

Zpráva o jeho čtvrtečních prohlášeních potvrzuje, že ruský vůdce výslovně spojil možnost použití celého arzenálu s existencí přímého útoku na ruské území. Putin prohlásil, že pokud by NATO, které označil za potenciálního protivníka, mělo rozhodující vojenskou převahu, Rusko by nemělo „mnoho prostředků k čele takové hrozbě“ a muselo by využít svých „konkurenčních výhod“.

Prohlášení byla učiněna uprostřed rostoucího napětí mezi Moskvou a NATO a diskusí o bezpečnosti Kaliningradu, ruského území ležícího mezi Polskem a Litvou. "Nemáme v úmyslu nikoho napadnout" Putin však trval na tom, že Moskva nemá v úmyslu zahájit první úder.

Argumentoval, že riziko použití jaderných zbraní musí být zváženo oproti závažnosti hrozeb, které Rusko vnímá ze strany NATO. Poté obvinil evropské státy ze zesilování napětí, aby odvedly pozornost vlastního obyvatelstva od domácích problémů. „Domnívám se, že toto rostoucí napětí z mnoha evropských zemí souvisí s velkým zhoršením domácí ekonomické a politické situace v těchto zemích.“ „Podívejte se na jejich ekonomiku, co se děje v oblasti sociální politiky a životní úrovně občanů ve velkých evropských zemích.

V takových podmínkách jsou nuceny přesunout pozornost svých občanů z vnitřních na vnější problémy,“ řekl Putin. Ruský vůdce dále uvedl, že jeho prohlášení by mohla být na Západě prezentována bez kontextu. „Nyní musím odpovědět na otázky, které jste mi položili, a myslím, že čekali na naši odpověď.“ „V tomto bodě vytrhnou věci z kontextu, zneužijí a využijí tuto myšlenku, že nám Rusko vyhrožuje jadernými zbraněmi, aby odvedli pozornost svých občanů od skutečnosti, že sami vedou agresivní politiku vůči Rusku, že tlačí své občany nebezpečnou cestou, ke konfrontaci s Ruskem,“ řekl.

Putin poté trval na tom, že Rusko nemá v úmyslu zahájit válku proti evropským státům. „Nikoho nevyhrožujeme. Nemáme v úmyslu nikoho napadnout v roce 2029, v roce 2030 ani v roce 2050, ale pokud budeme čelit agresi, budeme muset reagovat.“ Občané evropských zemí by si toho měli být plně vědomi a rozlišovat mezi naším postojem a postojem současných vlád jejich zemí.“

Krátce po těchto prohlášeních Putin zaujal poněkud smířlivější tón ohledně možné přímé konfrontace se západními státy. „Nemyslím si, že budeme podnikat útoky na území zemí, které vyrábějí zbraně pro Ukrajinu,“ řekl ruský prezident.

Jeho prohlášení zazněla v kontextu, kdy Moskva stále častěji varuje před zapojením států NATO do podpory Ukrajiny. Putin tvrdí, že západní vojenská podpora Kyjeva a rozhovory o posílení obranných schopností evropských států představují hrozbu pro bezpečnost Ruska. Tato tvrzení jsou však součástí oficiálního postoje Kremlu a státy NATO je zpochybňují a argumentují, že jejich vojenská opatření mají obranný charakter.

Varování ohledně „všech zbraní“ je součástí rétoriky, kterou Kreml dříve používal k vyjádření toho, že si Rusko vyhrazuje právo uchýlit se k celému svému arzenálu v případě hrozeb považovaných za vážné pro jeho území a suverenitu. Putin se tak ve svých čtvrtečních prohlášeních snažil současně sdělit dvě sdělení: že Rusko podle jeho vlastních prohlášení nehodlá zahájit útok proti evropským státům, ale také že jakýkoli přímý útok na ruské území by mohl vyvolat rozsáhlou vojenskou reakci.

Zdroj: https://www.digi24.ro/stiri/externe/rusia/vladimir-putin-avertizeaza-toate-armele-vor-fi-folosite-in-cazul-unui-atac-asupra-rusiei-mesajul-privind-kaliningradul-3973699