O ruských speciálních silách a vojácích bez označení

Dne 18. březen 2014 jsem ve svém článku PROHRÁVÁ ZÁPAD MEDIÁLNÍ VÁLKU? Poukázal na fakt, že vojáci bez označení by mohli být příslušníci SPECNAZ. Rukopis a profesionalita tomu odpovídá. Důkazy chybí. https://www.czechfreepress.cz/svet-kolem-nas/prohrava-zapad-medialni-valku.html

Skutečnost , že důkazy chybí je pro práci vojenských speciálních sil typické a pokud některý bývalý důstojník této organizace nevydá své paměti nikdo se pravdu nedoví.

Nezapomínejme, že oblastí a front na kterých se velmoci Ruska a USA utkávají je více.

Samozřejmě jde o oblast politiky, diplomacie, ekonomiky, oblast mediální, ale také o oblast tajných služeb a oblast zmíněných speciálních vojenských sil.

Od pana Paul Craig Robertse víme, že za „kyjevským“ pučem stály tajné služby CIA. Pan Roberts v jednom ze svých posledních článků píše „ Jak je možné, že Washingtonu prochází tvrzení, že země, které vládne, je demokracií a je svobodná? Toto absurdní tvrzení patří k těm nejméně opodstatněným tvrzením v historii.

Není tam naprosto žádná demokracie. Volební hlasování jen maskuje vládu hrstky mocných zájmových skupin.

Je paradoxem, že je Putin vykreslován jako zloduch, zatímco Washington předstírá, že je přeborníkem „svobody a demokracie“. V 21. století nabyl Washington veškeré znaky diktatury: ilegální a protiústavní popravy občanů bez řádného procesu; ilegální a protiústavní věznění občanů na dobu neomezenou, bez řádného procesu; ilegální a protiústavní mučení; ilegální a protiústavní převozy do věznic v zahraničí; ilegální a protiústavní šmírování; a ilegální a protiústavní války. Výkonná složka rozhodla, že se před právem nebo ústavou nezodpovídá. Nezodpovídající se vláda je diktaturou.

A za tím vším stojí údajně CIA.

Unaven tím, že je šmírován a je mu lháno, přišel senátní Výbor pro rozvědku s důkladným vyšetřování mučících programů CIA. Toto vyšetřování, než bylo dokončeno, trvalo čtyři roky. Výbor zjistil, jednoznačně, že CIA lhala o rozsahu mučení a únosů, že vězni neprodělávali nějakou mírnou formu „pokročilého vyslýchání“, ale že byli vystavováni brutálnímu a nelidskému mučení, že CIA, v rozporu se svými tvrzeními, nezískala svými závažnými zločiny proti lidskosti ani jednu užitečnou informaci. Prodejné prostitutky v amerických médiích pomáhaly CIA v nepřesném líčení účinnosti a mírnosti gestapáckých praktik CIA. Během celého vyšetřování CIA ilegálně šmírovala osazenstvo senátu provádějící vyšetřování.

Bylo by velmi naivní a hloupé domnívat se, že na Ukrajině nepracovaly tajné služby USA a Ruska.

Myslím, že tyto služby pracují neustále ve dne i v noci a samozřejmě ne jen tam.

Co však jsou ty tajné služby a jaké plní úkoly? Co si pod jejich činností můžeme představit? Jakou mají náplň práce?

Tajná služba je vnímána jako státní organizace, která má za úkol ochraňovat bezpečnost státu a jejíž práce je utajována. Mezi tajné služby bývají řazeny i neuniformované složky policie (útvary boje proti organizovanému zločinu, protiteroristická komanda), hlavně k nim však patří zpravodajské služby, civilní nebo vojenské, zabývající se výzvědnou nebo kontrarozvědnou činností. Kontrola tajných služeb politiky nebo veřejností bývá jen omezená a nepřímá.

Dnes je nám jasné, že válku tajných služeb o Krym evidentně vyhráli Rusové. CIA zaspala a nějak nepředpokládala tak rychlé obsazení Krymu.

Ale kdo byli ti ruští vojáci bez označení? Co jsou Specnaz? Jaké mají úkoly?

Těžko nám někdo přizná kdo byli oni tajemní, neoznačení vojáci, ale klidně to mohli být členové ruských speciálních sil, které známe pod názvem Specnaz.

Specnaz (Войска специального назначения – Vojska specialnogo naznačenija) je označení jednotek speciálního určení sovětské a posléze ruské armády. Specnaz tedy není název konkrétní jednotky, ale obecný výraz pro celou řadu často velmi rozdílných jednotek.

V článku nebudu záměrně popisovat činnost západních vojenských speciálních jednotek o kterých vyšlo dostatek knih, ale soustředím se právě na ruské speciální síly o kterých mnoho nevíme.

Termín síly pro speciální operace je relativně nový. Ještě před deseti nebo patnácti lety se na síly provádějící speciální operace pohlíželo pouze jako na odnož speciálních sil.

V původním, možno říci tradičním, pojetí jsou za speciální síly považovány malé jednotky provádějící operace diametrálně odlišné od operací konvenčních sil. Toto tradiční pojetí speciálních sil se zrodilo v průběhu 2. světové války.

Po skončení 2. světové války a s nástupem studené války se tyto typy operací nezměnily. Změnily se ale speciální jednotky. V poválečné euforii se z britských jednotek Commandos stala námořní pěchota velmi podobná té americké. Služba OSS, která vznikla jako instituce podporující vznikající hnutí odporu v Evropě, se proměnila na CIA.

Speciální operace totiž nemusí být zvláštní svým provedením, i když velmi často je, ale hlavně svým charakterem. Speciální jednoteky neodlišuje od ostatních vybavení nebo výzbroj, ale jejich poslání a výcvik. Tímto posláním je provést určenou misi v čase, který je k dispozici a s využitím prostředků, které jsou k dispozici. A k tomuto je směřován i celý výcvik.

Z historie Specnaz.

Pěkný popis elitních sovětských jednotek z dob SSSR, podává Viktor Suvorov, který jako příslušník vojenské rozvědky sám prošel výcvikem Specnaz.

Kořeny Specnaz je možno hledat již v revolučním boji 19. století. Uchopení moci bolševiky ukázalo v první řadě samotným revolucionářům, že paralyzovat a následně ovládnout obrovskou zemi je možné vcelku snadno a rychle. Je k tomu třeba jen „skupin speciálně vybraných mladých mužů“, schopných ochromit činnost vlády, přerušit poštovní, telegrafní a telefonické spojení a obsadit mosty a železniční uzly v hlavním městě. Paralyzováním centra se podaří rozbít protiakce, vedené z provincií.

Po skončení druhé světové války přestaly Specnaz na několik let existovat. K jejich znovuzrození došlo díky několika generálům, kteří byli idei Specnaz fanaticky oddáni.

Specnaz se skládá ze tří různých komponentů. Tvoří je řadové bojové jednotky, jednotky postavené z profesionálních sportovců, a síť tajných agentů. Za dob SSSR sloužila Specnaz rozsáhlá síť agentů doma i v zahraničí. Přitom agentem nebyl nějaký novodobý James Bond, ale byl to naverbovaný obyčejný člověk z „davu“. Pro SSSR byl ideálním agentem Specnaz muž ve věku mezi 55 a 60 lety , který nikdy nesloužil v armádě a nikdy neměl přístup k tajným dokumentům. Nevlastní zbraň a neovládá bojová umění, nemá žádné tajné špionážní vybavení, nikdy nebyl v Sovětském svazu a ani se nedostal do styku se sovětskými občany. Vede osamělý, uzavřený život. Lesník, rybář, železničář. Dotyční tak nejsou vůbec podezřelí policii ani tajným službám dané země.

Takový lidé pak v době bojových akcí umožňují členům Specnaz spolehlivý úkryt. Samozřejmě úkryt -dům, auto, platí vybranému jedinci GRU – hlavní správa rozvědky.

Vojáci Specnaz mají jeden z nejlepších a nejtvrdších výcviků. Musejí ovládat velké množství různých zbraní, jsou cvičeni k teroristickým i diverzním – záškodnickým akcím.

Během výcviku byl častokrát imitován skutečný válečný stav za použití chemických látek, ostré munice a výbušnin, takže se vojáci neustále pohybovali na hranici rizika úmrtí. Neobvyklý nebyl ani výcvik s využitím protivníkovy techniky , cvičilo se její použití, pronikání do technických sítí, průzkum, vyhledávání cílů, výuka jazyků, ale i třeba seznámení se s domorodými zvyky (například Velká Británie a Francie), používání sabotážních technik, horolezectví či lyžování. K tomu patřil i náročný výsadkářský výcvik sestávající ze seskoků z abnormálně malých výšek, s pozdním otevřením padáku a seskoků z velkých výšek, což umožňovalo přistávat až 50 kilometrů za bojovou linií.

Jak Specnaz pracují si ukážeme na příkladu z roku 1968 v tehdejším ČSSR. Jak probíhala ona bratrská pomoc?

Je dobře známo, že „bratrská pomoc“ Československu v srpnu 1968 začala tím, že na pražské letiště dosedli transportní stroje s příslušníky výsadkových jednotek na palubách. Tito vojáci nepotřebovali padáky. Nežli dosedli na přistávací plochu, bylo již pražské letiště dávno paralyzováno skupinou „turistů“, která dorazila o něco dříve.

Jednotky Specnaz jsou cvičeny též k eliminaci jaderných zbraní nepřátelského státu. Specnaz provádí špionáž a dezinformační činnost.

V dnešní době rozeznáváme tyto druhy jednotek Specnaz.

Nejpočetnější byly speciální jednotky sovětské/ruské armády. Tyto útvary byly přiřazovány k větším armádním tělesům, kterým měly v případě války poskytovat hloubkový průzkum v týlu protivníka, sabotáže, útoky na významné nepřátelské cíle typu velitelství, postavení zbraní hromadného ničení atd. Organizačně vzato byly pod přímými velením generálního štábu, resp. vojenské rozvědky GRU, ačkoli vlastní jednotky specnaz (i když méně kvalitní) mělo každé armádní velitelství. Příslušníci těchto jednotek byli pečlivě vybíráni z řad nejlepších a politicky nejspolehlivějších vojáků, dostávali velmi kvalitní výcvik a nejlepší dostupné vybavení. Tyto jednotky mají podobnou roli jako slavné "Zelené barety" (United States Army Special Forces). Příslušníci speciálních sil ruské armády nosí při slavnostních příležitostech modré barety, stejně jako VDV (výsadkáři).

Podobnou jednotkou disponovalo (a zřejmě stále disponuje) i ruské námořnictvo. Toto uskupení, někdy označované "Delphin", můžeme přirovnat k americkým Navy SEALs či britským SAS. Námořní specnaz však nikdy nebyl tak početný, protože sovětské námořnictvo nemělo tak velké pozemní síly jako Námořní pěchota Spojených států amerických.

Jako specnaz jsou někdy ne zcela přesně označovány i útvary OMON, což jsou zásahové jednotky milice (tj. ruské policie). Jejich úroveň je velmi různá, např. moskevský OMON bývá považován za velmi dobrý, zatímco v méně významných městech bývá situace horší. Tyto útvary odpovídají

americkým jednotkám SWAT či českým krajským policejním zásahovým jednotkám. Odznakem příslušníků OMON je baret černé barvy.

Naopak vysoce profesionálními jednotkami jsou útvary spadající pod ruské Ministerstvo vnitra. Dříve (za dob Sovětského svazu) se pro ně používalo označení "osnaz", na rozdíl od armádního specnazu. Mezi úkoly těchto jednotek patří boj proti terorismu, zásahy proti organizovanému zločinu, potlačování vzpour ve věznicích atd. V praxi bývají nasazovány v protiteroristických operacích v rámci Ruské federace (především v nestabilní oblasti Kavkazu), jejich příslušníci také často tvoří záložní týmy při operacích na osvobozování rukojmí. Mezi specnaz ministerstva vnitra RF patří např. jednotky Viťaz či Rus. V rámci reorganizace jednotek MVD, byly 1. září 2008 oddíly ,,Viťaz a ,,Rus zrušeny. Barva baretu je červená.

Nejvíce utajovanými a nejspíše nejlepšími jednotkami specnaz jsou útvary spadající pod rozvědku – dnes Federální služba bezpečnosti(FSB) – dříve proslulou KGB. Pod patronát FSB spadá (mimo jiné) tělesná stráž prezidenta. Největšími a nejvýznamnějšími speciálními jednotkami jsou však jednotky Alfa a Vympel.

Vympel (někdy psáno latinkou "Vimpel") byl jednotkou záškodnického typu. Jeho úkolem bylo infiltrovat v případě války západní státy a provádět zde záškodnickou činnost. Typickými cíli komand Vympelu byly jaderné elektrárny, raketová sila atd. Existoval i plán likvidace amerického prezidenta, počítalo se s použitím kufříkové jaderné bomby. Příslušníci museli být ti nejlepší z nejlepších, samozřejmostí byla nejen výjimečná fyzická kondice, ale i vysoká inteligence, znalost nejméně dvou cizích jazyků, schopnost práce "v civilu", součástí výcviku bylo řízení řady vozidel a letounů, ovládání všech druhů zbraní, pokročilá práce s výbušninami atd. Po rozpadu SSSR se jednotka stala přebytečnou, několikrát byla přesunuta pod různé organizace, a nakonec skončila pod velením Milice. Většina operátorů Vympelu z jednotky v tomto období odešla (zůstalo pouze něco přes 50 příslušníků). Útvar byl několikrát nasazen proti zločineckým gangům a po událostech v roce 1993 zrušen. Koncem 90. let však byla jednotka s názvem Vympel v rámci FSB obnovena. Existuje jen velmi málo informací jejích o úkolech, organizaci atd. Je známo, že se podílela na zatýkání čečenských teroristických vůdců.

Jednotka Alfa je skupinou elitních jednotek určených pro přesné operace - obdobou může být britská SAS či americká Delta Force. Jejím hlavním úkolem byly jak protiteroristické akce (viz zásahy v Moskvě), tak úderné akce proti malým důležitým cílům, likvidace nepřátelských vůdců apod. Kádrem Alfy jsou často vybraní příslušníci armádních specnaz. O Alfě se tvrdí, že patří k nejlepším protiteroristickým jednotkám na světě s vysokou mírou úspěšnosti.

Typickou výzbrojí vojáků Specnaz se stala automatická puška AK-74 ráže 5,45 mm. Vojáci byli vybavováni 300 až 400 náboji. Sekundární zbraní byly pistole P-6 s tlumičem, bojový nůž a šest ručních granátů. Někteří měli též lehký raketomet a poměrně častou zbraní byla také 7,62 mm puška SVD. Z povinné nevojenské výbavy byl příslušník Specnaz vybaven zdravotnickým materiálem a potravinami. Operační skupina byla vybavena armádní (= odolnější) radiostanicí R-350M, která byla vybavena kódovacím zařízením, což umožňovalo lepší koordinaci jednotek a zadávání nových cílů. Podle specifikace úkolu pak byly jednotky dovybavovány dalším materiálem (minami, především byly oblíbené miny řady OZM (konstrukce Claymore), trhavinou či protileteckým odpalovacím zařízením). Pro diverzní úkoly na území cizích států byl vojenský materiál pašován do cílových zemí pomocí agentů, případně nakupován prostřednictvím KGB z místních zdrojů.

V současné době jsou jednotky specnaz vybavování celou řadou moderních ručních zbraní. Jde např. o samopaly SR-2 Veresk používající speciální průbojný náboj 9*21 mm, karabiny ráže 9*39 mm SR-3 Vikhr, speciální tlumené pušky SVV Vintorez či AS Val, nové modely útočných pušek

vycházejících ze slavného Kalašnikova atd.

Každý z nových příslušníků Specnaz či GRU podepisuje slib mlčenlivosti. Jakékoli porušení tohoto slibu se trestá jako špionáž- smrtí.

Jednotky Specnaz nemají svou vlastní uniformu, odznak ani žádné jiné rozlišovací znaky. Velmi často nosí uniformy a odznaky výsadkových vojsk.

V případě, že jsou Specnaz ubytovány u jednotek jiných druhů vojsk, převlékají příslušníci ihned uniformy a splynou s obyčejnými vojáky.

Odhaduje se, že kdyby vypukla válka, byli by příslušníci oblečeni do uniforem jednotek NATO či vybaveni civilním oděvem.

A nyní se dostáváme k jádru věci. Kdo mohli být oni vojáci bez označení?

Důkazy nehledejte. Nenajdete je.