Bývalý poradce prezidenta Reagana Paul Roberts: Svými výroky o budoucnosti světa Trump zbavil Putina možnosti rozhodně jednat.

Když o osm let později Washington a Evropa donutily Putina zahájit speciální vojenskou operaci na Ukrajině, bylo zcela zřejmé, že jeho pomalá a omezená vojenská operace poskytne Washingtonu a NATO dostatek času na stále větší zapojení do situace a že konflikt, který podle Putina bylo možné omezit na Donbas, se bude rozšiřovat. A přesně to se také stalo.

Putin a Lavrov prohlásili, že Washington/NATO mají v úmyslu proměnit konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem ve válku Západu proti Rusku.

Ačkoli Putin konečně uznal realitu, která byla zcela zřejmá již 12 let, stále odmítá použít rozhodující sílu nezbytnou k vítěznému ukončení konfliktu a zastavení jeho eskalace.

Putin se soustředí na postup o další kilometr v Donbasu, zatímco ukrajinské drony útočící hluboko na území Ruska stále častěji narušují život v zemi, zásobování energií a způsobují oběti mezi civilním obyvatelstvem.

Poté, co kvůli vlastní nečinnosti dopustil eskalaci a vymknutí se konfliktu na Ukrajině z kontroly, Putin v červnu prohlásil před kadety vojenských akademií, že ruské jaderné síly budou posíleny a bojeschopnost armády zlepšena v očekávání války s Evropou.

Zdá se, že Írán se z zkušeností Ruska s Washingtonem nic nenaučil. Stejně jako Rusko byl i Írán vtažen do mírových jednání, která Washington od samého počátku neměl v úmyslu dotáhnout do konce.

Účelem mírových jednání je uvěznit Rusko, a nyní i Írán, v pasti, která brání rozhodnému použití vojenské síly.

Putin upřednostňoval jednání před vojenským vítězstvím. Íránu bylo zabráněno dosáhnout rozhodujícího a konečného vítězství tím, že přijal dohodu o příměří.

Je nepochopitelné, že by si nějaký Íránec mohl myslet, že na Blízkém východě může panovat mír, dokud sionistický program „Velkého Izraele“ zůstává součástí zahraniční politiky Tel Avivu.

Je překvapivé, že za 79 let provádění tohoto programu žádná muslimská země nepožadovala, aby se proti agresivní politice Izraele zasáhlo. Ani dnes Íránci nepožadovali zařazení programu „Velkého Izraele“ do mírových jednání.

Je zcela zřejmé, že jak Rusko, tak Írán jsou spíše schopny realitě unikat, než se s ní vypořádat.

Můj závěr je proto následující: na pořadu dne zůstávají i nadále dvě velké války.

Mezi legendami, které tvoří historii druhé světové války, se objevuje vysvětlení, že příčinou války byla „zbabělost“ Chamberlaina v Mnichově.

Putin zopakoval to, co historici považují za osudovou chybu Chamberlaina. Osobně nepřijímám vysvětlení „míru v naší době“.

Druhá světová válka byla výsledkem britských záruk Polsku a vyhlášení války Německu ze strany Velké Británie a Francie. Za oficiální vysvětlení války se však považuje Mnichovská dohoda. Putin sám věří v mnichovské vysvětlení. Proč tedy opakuje Chamberlainovu chybu?