Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Hodnocení novoročního projevu Tomia Okamury

Novoroční projev Tomia Okamury byl bez přehánění nejlepší, nejodvážnější a nejpravdivější, jaký v českém veřejném prostoru letos zazněl. Ne proto, že by byl líbivý. Ne proto, že by byl uhlazený. Ale proto, že pojmenoval realitu, o které se v Česku systematicky mlčí.

  • hodnoceni-novorocniho-projevu-tomia-okamury
 

Mluvil o korupci, rozkrádání veřejných peněz, pokrytectví politických elit, selhání vlády a lhaní médií. Bez eufemismů. Bez diplomatických kliček. Bez strachu. A právě proto spustil to, co vždy následuje, když zazní pravda: hysterii systému.

Česká média se po projevu nechovala jako novináři. Chovala se jako zraněná smečka, která pochopila, že někdo sáhl na její privilegia. Místo analýzy obsahu přišlo nálepkování. Místo faktů emoce. Místo polemiky morální panika. Neřešilo se, zda je to, co zaznělo, pravda. Řešilo se pouze, že si to někdo dovolil říct nahlas.

Česká televize, Český rozhlas, Seznam Zprávy, Respekt, Deník N, Novinky – jeden hlas, jeden tón, jeden scénář. Stejná slova, stejné fráze, stejné rozhořčení. To není pluralita názorů. To je mediální kartel, který se lekl vlastního obrazu v zrcadle.

A když nestačila média, přišel na řadu Hrad.
Soudruh Pavel nevystoupil jako prezident svobodné země. Vystoupil jako kádrovák veřejného prostoru. Nevyvracel fakta. Nepolemizoval s obsahem. Pouze varoval, mentoroval a naznačoval, kde jsou „hranice“. Jinými slovy: dával najevo, že pravda má své povolené mantinely.

Prezident, který místo obrany svobody slova kryje mediální hysterii, není arbitrem. Je součástí problému. Není hlasem společnosti, ale hlasem systému, který se bojí ztráty kontroly. V tu chvíli nepůsobí státnicky, ale směšně – jako šašek režimu, který má uklidnit elity a okřiknout neposlušné.

Celý ten povyk má jediný důvod: Okamurův projev byl trefný. A systém neumí reagovat na pravdu jinak než útokem.

Kdyby byl slabý, média by ho ignorovala. 
Kdyby byl prázdný, vysmála by se mu.
Ale protože byl silný a pravdivý, musel být umlčen křikem.

Tohle nebyla mediální kritika. To byla obrana vlastního pohodlí.

 A proto platí jednoduché shrnutí:
– Projev Tomia Okamury byl senzační.
– Reakce médií byla ostudná.
– Postoj Hradu byl nebezpečný precedent.

Když se v této zemi začne trestat pravda označením za problém, pak problémem už není řečník. Problémem je celý systém !!!

 

 

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře