Vadim Trukhachev: Výsledky voleb v Peru jsou zklamáním pro USA

Podrobnosti

ze světa / Latinská Amerika|

8. červen 2011|

Vadim Trukhachev|

14188 x

Ještě před několika měsíci průzkumy veřejného mínění ukazovaly, že Humala nemá prakticky žádnou šanci nejen vyhrát, ale ani postoupit do druhého kola. Nicméně, již první kolo, které se konalo 10. dubna, vyhrál. Na druhé místo se dostala dcera bývalého prezidenta Keiko Fujimori, která získala o šest procent méně než Ollanta. Tito dva politici tak postoupili do druhého kola.

Ollanta Humala je jeden z mála latinskoamerických vůdců, zastupující původní obyvatele kontinentu - indiány. Kromě něj je indiánského původu pouze prezident sousední Bolívie, Evo Morales. Indiánská krev teče i v žilách hlavního bojovníka proti USA na západní polokouli - venezuelského prezidenta Huga Cháveze.

Humala je v Peru poměrně dobře známý. Stejně jako Chávez i on má vojenskou kariéru a hodnost podplukovníka. V roce 1995 se zúčastnil pohraničního konfliktu s Ekvádorem. O pět let později vyvolal vzpouru proti tehdejšímu peruánskému prezidentu, Albertu Fujimorimu - otci své současné soupeřky ve volbách.

Již před pěti lety se indiánský plukovník zúčastnil prezidentských voleb. Tehdy šel Humala do voleb se slibem řešit korupci bývalého prezidenta Alejandra Toleda. I on vehementně kritizoval Spojené státy, vyzýval ke společnému postupu zemí Latinské Ameriky proti Yankees. Po pěti letech však již Humala slovník proti USA zmírnil a dokonce přísahal na Bibli, že nebude následovat stejnou cestu ztráty demokratických svobod jako venezuelský vůdce. Humala slíbil, že bude respektovat demokracii a že bude jednat pouze v rámci ústavy a respektování právního státu.

Oznámil touhu přiblížit se Brazílii, jejíž poslední dva prezidenti Luiz Inácio Lula da Silva a Dilmah Russeff udělali z Brazílie alternativu k Washingtonu v Latinské Americe.

Humala vyhrál se slogany o sociální spravedlnosti, posílení státní regulace v ekonomice, spravedlivějším rozdělení příjmů z těžby a vývozu nerostných surovin. Vzhledem k tomu, že v ekonomice Peru hrají prominentní roli firmy z USA, proklamace o spravedlivějším přerozdělování příjmů Washington zcela jistě nepotěšily.

Na druhou stranu vůdkyně pravého bloku "Fuerza 2011", Keiko Fujimori, vedla předvolební kampaň s mnohem pravicovějšími slogany. Nicméně i ona slibovala rozšířit důchodové pojištění a bezplatné vzdělání.

Možná, že Humalovi se nad peruánkou japonského původu podařilo vyhrát, i díky tomu, že nad ní visel stín jejího otce bývalého prezidenta Alberta Fujimoriho, jenž si dnes odpykává pětadvacetiletý trest vězení za korupci, zneužívání moci a vytvoření eskader smrti, které fyzicky eliminovaly jeho oponenty. Na druhou stranu po ekonomické stránce vedl zemi vcelku dobře.

Slavný spisovatel, laureát Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa, přirovnal výběr mezi Humalou a Fujimori k výběru mezi AIDS a rakovinou.

Pro Humalu nakonec ve druhém kole hlasovalo téměř 51,5 procent voličů, zatímco pro jeho soupeřku 48,5 procenta. Pokud se nic nestane, pak tento politik indiánského původu povede třicetimiliónovou zemi, ve které žije cca 45 procent obyvatel pod hranicí chudoby.

Půjde-li Humala cestou "radikálního socialismu" po vzoru Cháveze, nebo cestou "umírněné levice", stejně jako v Brazílii, ukáže čas.

Tak či onak, vítězství Humali znamená porážku USA v Jižní Americe. Dříve mohly Spojené státy spoléhat na osu Kolumbie - Peru – Chile. Nyní se Peru pod vedením nástupce incké říše může dokonce připojit i k radikálnímu anti-americkému bloku ALBA, kde první housle hraje Chávez a bolivijský vůdce Morales, proti čemuž nebudou protestovat ani Brazílie s Argentinou, které, i když ne tak otevřeně, ale přesto chtějí snížit vliv USA v regionu, na minimum.

pravda.ru (mírně kráceno)

Komentáře