Laura Chinchilla kostarickou prezidentkou

Podrobnosti

ze světa / Latinská Amerika|

10. květen 2010|

TEN|

7749 x

Sobota 8. května byla svátkem také pro mnoho občanů Kostariky. Do úřadu prezidentky (49. v pořadí) nastoupila poprvé žena, jednapadesátiletá Laura Chinchilla Miranda, příslušná do národně liberální strany, což zde v tropech Mezoameriky znamená sociální demokratku.

Laura Chinchilla je, na rozdíl od Brazilky Dilmy Rousseffové, političkou bez stohů kostlivců ve skříních a komodách, ale stejně jako ona se svého výlučného postavení dobrala v ministerském úřadě i jako viceprezidentka dnes již bývalého státníka, Oscara Ariase, který byl - což byla unikátní výjimka - zvolen dvakrát po sobě.

Ústřední park La Sabana tedy zažil její prezidentský slib, složený do rukou předsedy Kongresu, L.Villanuevy, před 10. tisíci diváky. Hosty byli také prezidenti všech středoamerických zemí, vyjma Belize, a pánové R.Correa a Á. Uribe z kontinentu.

Zajímavým koloritem jistě byla účast gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho (bohužel, o jeho kravatě po slavnosti agentury nehovořily). Saakašvili byl posazen do jedné řady s Ortegou, který nedávno a „čistě náhodou" uznal jak jihoosetskou, tak abcházskou nezávislost. Věřme ale, že Saaki se chtěl blýsknout před Felipe Borbónem, což je syn krále Juana Carlose I. a dědic trůnu Kastílie a Leónu (Asturské kniže, stručně), nebo - prohlížel novou domovinu. Kostarika, země mezi Karibikem a Pacifikem o pěti milionech obyvatelích (a poloviční velikosti ČR) patří mezi imigrační i turistické cíle, už i proto, že od roku 1850 (uznání Španělskem) je zemí stabilní, nepřevratovou a zemí, která v roce založení NATO armádu jednoduše rozpustila.

Agrárně průmyslový rámec dává zemi export kávy a banánů. Země nemá nepřátele, vyjma pašeráků drog, kteří i v hlavním městě San Juanu zvýšili obecnou kriminalitu. Se zeměmi jako Nový Zéland, Švýcarsko, Norsko pak patří mezi 22 stabilních demokracií světa.

Přesto, Chinchillino prezidentství do roku 2014 nebude procházkou růžovým sadem. Bojovala s neoliberály, kteří chtěli v zemi zavést americký dolar „po všeobecné privatizaci všeho" a žije v zemi, kde se mezoamerické markanty (chudoba, příliv imigrantů žijících na sociálním dně) projevují za každé situace. Je realistka, o tom svědčila inaugurační řeč. Doufejme, že nejen projev, ale i budoucí práce.

 

Komentáře