Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Brazílie 2010, země těhotná volbami

  • brazilie
Přibližně za půl roku, přesněji 3.října 2010 proběhnou v Brazilské federativní republice velké volby, které především určí, kdo bude na další čtyři roky obyvatelem Palácio do Planalto na Náměstí tří mocí ve federálním distriktu Brasília.

Brazílie má ústavou z roku 1988 dělenu moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Osoba prezidenta, článku moci výkonné, má ovšem zvláštní postavení s ohledem na některé legislativní pravomoci. Právě to (a možnost zásahů do vlád) dělá ze země prezidentskou republiku, nikoli nepodobnou francouzské V. republice. Brazilci volí povinně od 18 do 70 let věku, a tak se zpravidla sejde úctyhodný počet hlasů -- letos by mělo volit více než 100 milionů lidí. Volba hlavy státu může být dvoukolová a vítěz v ní získá silný mandát. Luis Inacio Lula da Silva překvapil před čtyřmi lety 58 miliony hlasy z celkového počtu tehdejších 95 milionů voličů.

Soudím, že úvodem bychom se mohli věnovat muži, který se prezidentem nestane a je takovým spíše fantomovým kandidátem, Ciro Gomesovi, který kandiduje za socialistickou stranu (PSB). Tento bývalý guvernér státu Ceará má nevýhodu spoluzodpovědnosti své strany za politiku předáka strany pracujících (PT) Luly da Silvy. PSB je stranou vládní. Protože ale PSB a PT dosahují z „partajního" hlediska stejných zisků, kolem 13 milionů hlasů, jde o nevítaného konkurenta kandidátce PT. Ciro Gomes je také považován za sexistu, což mu mediálně neprospívá.

Vládní kandidátkou (tedy Luly da Silva a strany PT) je dvaašedesátiletá Dilma Rousseffová, dnes ministryně v úřadu prezidenta. Sobotní Correiobrasiliense.com.br uveřejnil na její adresu názor čtenářky Mariny Gonzagové: „Qem é essa tal Dilma Rousseff? Essa ex-guerilheira mentiosa e que nunca foi eleita para nada? Chega dessa gente! O Brasil precise ser renovado e esse é o momento de mandar esse bandidagem para casa!" (Kdo je to ta Dilma R.? Ta ex-partyzánka a lhářka, která nikdy nebyla nikam za nic zvolena? Mám dost takových lidí! Brazílie musí být obnovena a právě teď je čas poslat banditismus domů!) Kromě reálných faktů paní Gonzagová vidí, že zatímco všichni kandidáti se zříkají svých volených funkcí, a teprve pak kandidují do jiných orgánů (federální Senát, kupříkladu), paní Rousseffová byla vždy do všech pozic jmenována.

Je hlavní kandidátkou zaručující pokračování Lulova režimu, ale je kandidátkou, jak čas ještě ukáže, velmi spornou. Proti ní stojí její hlavní rival, bývalý starosta Sao Paula a bývalý guvernér téhož státu, José Serra (67 let). Serra jako levicový student polytechniky uprchl před vojenským režimem a pobýval v Chile i v USA. V Chile si vzal za ženu baletku (1967), Monicu Allende, dceru Salvadora Allendeho, tančící v santiagském Národním divadle, a studoval na Cornell University v Ithace a na Princetonu. Stal se z něj uznávaný vysokoškolský pedagog a politik. (Rousseff má, přes zámožnost otce, pouze maturitu). Jeho projevům nesmírně prospěla imaginace a používání metafor. Využívá obrazy, zvuky,barvy, chutě a libé i nelibé pocity, což z něj dělá (na stará kolena) dobrého řečníka. Ví, že slovo „pot" je účinnější než úsilí, a „ruka"(podaná...etc) je silnější než pomoc. To je základ politické alchymie, kterou „os dilmistas", stoupenci Dilmy Rousseffové naštěstí neovládají.

Serra je členem PSDB čili sociálně demokratické strany, která zde ovšem hraje centristickou úlohu a oslovuje zhruba 12 milionů voličů. Trumfem Josého Serry je podpora Aécia Neves da Cunha, nejmladšího guvernéra státu (Minas Gerais) v Brazílii, a politika, který tuto činnost dělal vlastně od kolébky. Jeho dědečkem byl zkušený právník, ministr spravedlnosti i premiér Tancredo Neves, který byl 15. ledna 1985 zvolen brazilským prezidentem. Den před složením prezidentské přísahy však ulehl vážně nemocen, a 21.dubna1985 zemřel.

Mladý Aécio mu jako chlapec pomáhal s volebními kampaněmi, a v době, kdy byl jeho dědeček „zvoleným prezidentem", s ním putoval po Evropě. Ve čtrnácti  tak hovořil s králem Juanem Carlosem, papežem Janem Pavlem II., Bettinem Craxim, Sandrem Pertinim i Ronaldem Reaganem. Ač mohl být viceprezidentem (role v Brazílii silně nezajímavá), bude zřejmě kandidovat do Senátu a zatím podporuje spolustraníka José Serru.

Ne všichni prezidentští kandidáti (Neves je kandidát sui generis, neboť bez něj by Serry nebylo) se ale narodili se zlatou lžičkou v ústech. Dokladem jsou osudy dvaapadesátileté kandidátky za PVerde, neboli stranu zelených, která opustila místo v Lulově vládě (ministerstvo životního prostředí). Marinu Silva ze státu Acre vychovala  bída. Pochází z 11 dětí z nichž osm se dožilo dětství, od prvních krůčků jako její rodiče pracovala při sběru surové gumy, a „seringueira", sběračkou by zůstala, kdyby rodiče nezemřeli. Jako sirotek šla ve městě do služby, a jako služka studovala. V 26 letech promovala na univerzitě jako historička. Bojuje za udržitelný rozvoj a proti nesmyslným vodním dílům, o nichž bude řeč (v příštím článku). Marina Silva má podporu vysokoškoláků, které oslovuje via twitter a Sonico, zdejší obdobu Facebooku.

Stejně vlevo jako Marina Silva je politička vyloučená z Lulovy PT už kolem roku 2004, která ve volbách v roce 2006 dostala 6,5 milionu hlasů voličů, Heloíse Helena, které se politika stávajícího prezidenta pranic nezamlouvá.Téměř deset let prosazuje audit státního dluhu a pozastavení splácení dluhu. Že prostředky existují ve formě vnitřních úspor prokázal už ve státě Minas Gerais zmiňovaný guvernér Neves, který si především sám snížil plat na polovinu, a pak redukoval zbytečné výdaje svého federálního státu. Z dluhu v řádu stovek milionů realů se Minas Gerais dostalo vbrzku na nulu. O to usiluje i Heloíse Helena, která tvrdí: „Chce-li (Lula da Silva) naplnit břicha bankéřů, musí být talíře Brazilců prázdné." Brazílii tedy čeká velké „prezidentské" klání. A nejen ono.

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře