Málokdo si však uvědomuje, že tento e-doklad je ve skutečnosti digitální ID, která bude během příštího roku – stejně jako v dalších zemích EU – konvertována na eID, tedy evropskou digitální peněženku.
Všechny země EU v posledních letech postupně zaváděly tyto e-doklady, které jsou prozatím koncipovány na národních platformách. Nicméně od začátku se počítalo s tím, že během roku 2026 všechny e-doklady najedou na jednotný systém v rámci digitální peněženky EU.
Během příštího roku bude mít také každý možnost si zřídit digitální očkovací průkaz EU, který bude integrován do stávajících e-dokladů.
Podstatné je, že ti, kteří se již rozhodli si pořídit – zatím dobrovolný – e-doklad, jsou automaticky zařazeni mezi oddané následovníky budoucí digitální diktatury.
Tito jedinci naletěli na příslib pohodlí a podle všeho nejsou sami, neboť i jinde je zavádění ID na postupu. Co mne šokovalo asi nejvíc, je fakt, že náš hluboce spící národ vůbec netuší, k čemu skutečně e-doklad slouží.
Pro zajímavost jsem nahlédla do diskuzí na několika webech a mezi mnoha příspěvky jsem našla pouze jeden, který dokazoval gramotnost onoho komentujícího.
Byl jediný, kdo dokázal spojit e-doklad s programovatelnou CBDC a systémem sociálních kreditů. Většina jen kritizovala zpackanou digitalizaci, aniž by si uvědomila, jaký je skutečný účel těchto dokladů.
Zatímco ve Velké Británii tedy dochází k hromadným protestům proti ID, u nás si ji už skoro milion lidí nechal zcela dobrovolně zřídit a mnozí další se k tomu podle všeho chystají.
Pokud tedy skandál kolem e-dokladů něco rozkryl, pak je to právě totální neinformovanost mas. Nakonec se ani nedivím, že ve Švýcarsku nedávno v referendu velmi mírně nadpoloviční většina hlasovala pro zavedení digitální ID.
Jsem si jista, že u nás bychom na tom byli mnohem hůř, neboť pro digitální otroctví by hlasovala drtivá většina…
