Zákon a pořádek? Ale kdeže!

Podrobnosti

Blogy / Jiří Baťa|

17. leden 2010|

Jiří Baťa|

6698 x

Zákony jsou na to, aby se obcházely, říká se často mezi lidmi. Tím je myšleno obcházení těmi, kteří se nějakým způsobem chtějí k něčemu domoci, získat výhodu nebo užitek. Jak ale chápat postoj  orgánu veřejné správy, který evidentně porušuje zákon a toto porušování nejen popírá, potažmo nehodlá sjednat nápravu. Což jaksi dává samo o sobě logiku, jestliže jsem nic neporušil, nemám co napravovat. Jenže věc se má poněkud jinak.

MÚ Holešov prodal místním občanům obecní pozemek, aniž by zjišťoval všechny předem stanovené úkony stran prověřování skutečností, zda pozemek není něčím zatížen. Zpravidla to bývá otázka „věcného břemene". Jak jsem již zmínil, MÚ tyto skutečnosti neprověřil a pozemek prodal, čímž (lze se oprávněně domnívat) porušil zákon, neboť na zmíněném pozemku byla a je dosud vedena kanalizační a vodovodní přípojka k soukromému RD. Aby toho nebylo málo, noví vlastníci si na tomto pozemku nejen vysázeli dřeviny (stromy-tůje), ale rovněž jej oplotili plotem s betonovými základy. Že na tom není nic divného? Za normálních okolností jistě ne, ale v tomto případě o normálnosti nelze mluvit. Objasním:

Kanalizační, resp. vodovodní přípojka má mít ze zákona tzv. ochranné pásmo a v místě, „kde by" toto ochranné pásmo mělo být, si nový vlastník postavil zmíněný plot. Protože však bývalý vlastník, tedy MÚ Holešov tuto skutečnost (kanalizační a vodovodní přípojku coby věcné břemeno) nezjišťoval, její existenci do smlouvy neuvedl, nemohl  nové nabyvatele-vlastníky o této skutečnosti (věcné břemeno) informovat či je na to upozornit. Nový vlastník se tedy evidentně ničeho (až na jiné) nezákonného nedopustil. Ne tak MÚ Holešov, který na upozornění majitele kanalizační a vodovodní přípojky (od r. 2002 přešly kanalizační přípojky z vlastnictví obce do vlastnictví majitele nemovitosti, na  kterou je přípojka vedena) nereagoval a dodnes nereaguje. Majitel nemovitosti-RD se totiž obává, že v případě poruchy na jeho kanalizační či vodovodní přípojce mu mohou noví vlastníci činit potíže a bránit v přístupu na pozemek  za účelem provedení opravy. Takových případů bylo v minulosti nemálo zvláště, nejsou-li mezi sousedy zrovna ty nejlepší vztahy. Není to pravidlem, ale stát se to může a tahanice, mnohdy až soudní, nejsou pro nikoho milé.

Tomu chtěl (a chce dosud) majitel kanalizační a vodovodní přípojky zabránit a proto se usilovně domáhá po MÚ Holešov o sjednání nápravy. Marně. Představitelé MÚ nejsou ochotni přiznat pochybení, protože to pochybení znamená přiznat porušení zákona. A pokud víme, tito lidé jsou neomylní a vždy mají pravdu. Dokonce šli tak daleko, že navrhli dotyčnému občanovi, aby si, trvá-li na něm, věcné břemeno zřídil sám na vlastní náklady cestou soudu. A mělo být vymalováno. Nebylo. Dotyčný se obrátil na různé orgány a instituce, ale pochopení u nich bohužel nenašel.

Obrátil se tedy na Odbor MV dozoru a kontroly veřejné správy s detašovaným pracovištěm na KÚ ve Zlíně, odkud byl spis postoupen samotnému MV ČR. Pracovníci  Odboru dozoru a kontroly veřejné správy MV ČR, přes osobní návštěvu MÚ v Holešově, věc (z časových důvodů) neřešili a proto zůstalo jen u následného písemného styku mezi majitelem kanalizační a vodovodní přípojky + nemovitosti v Holešově a MV ČR, odborem dozoru a kontroly veřejné správy. Ani to však nepřineslo kýžený výsledek, neboť dle tohoto odboru

za a) otázka evidence přípojky na sběrný řad spadá pod organizaci VaK Kroměříž, a.s., tito pak podléhají kompetenci Ministerstvu zemědělství ČR, na které byl pisatel odkázán,

za b) MV ČR (prý) může pozastavit výkon usnesení (MÚ Holešov) pouze v případě, že toto usnesení nebylo dosud vykonáno.

za c) MV konstatuje, že v případě, že usnesení již bylo vykonáno, může vyzvat obec, (v tomto případě MÚ Holešov) ke zjednání nápravy např. zrušením usnesení. Rovněž konstatuje, že v případě, že nedojde-li po této výzvě k nápravě, podá MV příslušnému soudu návrh na zrušení usnesení. Zde se naskýtá otázka, jak  může občan vznést výhrady k usnesení, potažmo jeho výkonu, když se o usnesení jedná na zasedáních zastupitelstva, kterého není povinen se zúčastnit, mnohdy ani neví, co bude a je projednáváno a o schválených usneseních se může dočíst či dozvědět zcela nahodile, nebo vůbec. Přesto, že tento postup a možnost byla dotyčnému dopisem sdělena, zůstalo jen u sdělení, k žádné výzvě (opatření) směrem k MÚ Holešov nedošlo.

Otázkou tedy zůstává, zda Odbor dozoru a kontroly MV vůbec nějaké porušení zákona shledal a jestli jej vůbec hledal (měl zájem hledat). Problém je totiž v tom, že starosta města Holešova je současně senátor za ODS a jak je všeobecně  známo, vliv ODS spolu s ČSSD,  je ve všech odvětvích veřejného i politického života společnosti dosud značně velký. I když se představitelé MV odvolávají na konstatování, že dozorová kompetence Ministerstva vnitra se nevztahuje na případy porušení právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva, není pochyb, že k takovému případu nedošlo. Navzdory tomu, že ani já, ani můj přítel, tedy zmíněný vlastník kanalizační přípojky, nemáme právnické vzdělání se domníváme, že byl  porušen Zákon o obcích č.128/2000 Sb.v souvislosti s prodejem obecního pozemku, který byl prodán bez toho, že byl řádně prozkoumán stav nemovitosti (pozemku) určené k prodeji (zák. č. 265/1992 Sb., resp. vyhl. č. 190/1996 Sb. o registraci věcného břemene v katastrálním úřadě), který byl evidentně zatížen „věcným břemen" již v době projednávání a schvalování usnesení o prodeji pozemku. Odvolávání se, že o existenci kanalizační přípojky v době projednávání a schvalování prodeje pozemku MÚ Holešov nevěděl neobstojí, protože jednak už tímto konstatováním de facto přiznává, že stav nemovitosti řádně neprověřil, ale především, že lze písemně doložit, že na skutečnost existence kanalizační přípojky (věcného břemene) byl MÚ Holešov řádně a včas upozorněn.

To ovšem nebránilo MÚ Holešov, aby byl záměr s prodejem pozemku tímto neoprávněným usnesením schválen a realizován. Ani na tyto skutečnosti však Odbor dozoru a kontroly MV nereaguje a je proto s podivem, že místo citovaných úkonů, které lze v takovém případě vykonat, nabádá stěžovatele k dosažení dohody s  MÚ Holešov. Takový postup odporuje skutečnosti, že Ministerstvo vnitra vykonává dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné působnosti. Podle ustanovení § 124 odst.1 zákona o obcích má MV ČR pravomoc pozastavit výkon takového usnesení, které je v rozporu se zákonem atd .Uvedené ustanovení se vztahuje na případy rozporu usnesení s lidskými právy a základními svobodami.

Zde je na místě konstatovat, že celá podstata zmíněného případu je de facto z pohledu stěžovatele postavena především na skutečnosti, že odprodejem zmíněného pozemku dochází vydáním usnesení MÚ Holešov k rozporu s lidskými právy a základními svobodami. To je nejpodstatnější skutečnost, která vznikla výše uvedeným rozporuplným postupem MÚ Holešov a na kterou nechce slyšet, resp. reagovat zmíněný Odbor dozoru a kontroly veřejné správy MV ČR přesto, že jak konstatují sami jeho představitelé, „páky" (způsob či možnosti) na řešení tohoto případu jsou, jen není ochota je použít. K čemu je dobrý takový vrcholný a důležitý odbor pro dozor a kontrolu veřejné správy, když takové markanty (porušení zákona, rozpory usnesení) není sto přijmout jako důvod k opatření, které má ve své kompetenci? Je to nezájem, neochota nebo je v tom politikum?

Lze si tedy položit otázku z nadpisu článku: existuje (a je respektován) v tomto státě  zákon a pořádek, nebo jen formální zákonnost? Jak kdy a hlavně jak pro koho. Odpovědět si může každý sám. Co lze konstatovat jako reálný stav, je neskutečný bordel v tomto státě po dvaceti letech od sametové revoluce! Nechť je mi prominuto toto hrubé slovo, ale nazvat tento stav nelze jinak. Bohužel.

Komentáře