Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Na Bamakóó!!!

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

 

Už to tu máme zase: Češi zřejmě opět půjdou válčit na jiný kontinent.

V pátek 11. ledna vzlétly poprvé stroje francouzského letectva k útokům na zázemí wahhábistických povstalců v severní části africké země Mali, v tzv. Nezávislém státě Azavad. Nebylo to překvapivé, intervenci Francie plánovala už od léta loňského roku a získala pro ni i mandát Rady bezpečnosti.

  • na-bamakoo

Dělá však stále stejné chyby: hovoří o nutnosti vymýtit teroristické podhoubí (ministr obrany Le Drian), chránit místní lidi (prezident Hollande) a o vyžádaném, Malijci vítaném zásahu (ministr zahraničí Fabius). Hasí oheň ohněm, podněcuje další násilí s těžko vyhnutelnými kolaterálními škodami a vyvolává protizápadní nálady místních obyvatel.

Velký podíl na vzestupu moci malijských wahhábistů má předloňský vývoj v Libyi. Na sever západoafrické země dorazili nejprve černí Tuaregové, kteří uprchli z Kaddáfího země před porevolučním terorem. Někteří z nich totiž sloužili přímo v provládních jednotkách. Jiní jen proto, že patřili k témuž etniku. Nezávislý stát vyhlásili právě Tuaregové, ale příchod bývalých Kaddáfího bojovníků následovali další exulanti, islamisté, bojovníci, kteří se neuchytili v klanových nebo městských milicích. Přivezli s sebou z Libye prý až pohádkové množství vojenské techniky.

Dlouho připravovanou francouzskou intervenci v Mali vykresloval president Hollande jako reakci na dramatický vývoj. Ve skutečnosti se ale chce nejen zmocnit zlata a uranu Mali, ale zejména si připravit cestu k destabilizaci Alžírska. Té už předcházela úspěšná rekolonizace Pobřeží slonoviny a Libye a současný pokus ovládnout Sýrii. Francie upírá svůj zrak k Mali také proto, aby se mohla zmocnit Alžírska z jihu.

Celá akce je tedy výsledkem plánovaných a promyšlených neokolonialistických aktivit.

Je kopií techniky Bushovy vlády: použití islámských skupin k vytvoření konfliktu, pak intervence a okupování oblasti pod záminkou obnovení pořádku. Proto se Hollandova rétorika točí kolem „války proti terorismu“, kterou už Washington opustil. V této hře lze najít obvyklé herce: Katar, který koupil podíly ve velkých francouzských společnostech usídlených v Mali, a Ansar Dine, v překladu "Obránci víry", wahhábistickou skupinu s úzkou vazbou na Saudskou Arábii.

Bezpochyby tu mají své zájmy i Spojené státy. Washington hodlá prostřednictvím afrického velitelství americké armády AFRICOM získat kontrolu nad nerostným bohatstvím

černého kontinentu a redukovat zde masivní čínské investice a čínský vliv obecně. Na severovýchodě kontinentu, konkrétně v Nigeru, hodlají USA vybudovat základnu pro bezpilotní letadla. Plánují, že letos rozmístí v 35 různých afrických zemích zhruba 4000 vojáků, aby zde koordinovali výcvik místních vojenských jednotek.

Také za převratem, jenž připravil půdu pro úspěšné dobytí více než poloviny území Mali islámskými radikály, stál Američany vycvičený důstojník. Puč rozjitřil etnické spory v zemi. Elitní jednotky malijské armády (vycvičené ve Spojených státech), jejichž velitelem je Tuareg, se ke vzpouře přidaly, a vzaly si sebou své zbraně a vybavení.

Už čtrnáctý den po zahájení invaze se Francouzům a maliské armádě podařilo dobýt město Gao, a o pár dní později znovu získat Timbuktu. Není však vůbec jisté, jakému odporu budou v následujících dnech spojenečtí vojáci čelit. Někteří francouzští politikové pochybují, že operace s názvem Serval má šanci na úspěch, a už tuší, že bude asi dlouhá a obtížná.

I když už francouzská a malijská vojska dobyla zpět tři hlavní městská centra severního Mali (Gao, Timbuktu a Kidal) a na vojenských akcích se už podílejí také jednotky některých afrických zemí (hlavně z Čadu), v perspektivě to nevypadá dobře. Islámští fundamentalisté se s výzbrojí stáhli z měst, kde zůstaly v podzemí ozbrojené skupiny a chystají se na partyzánskou válku. Obyvatelé Mali vyznávají různé verze islámu a patří k rozličným etnickým skupinám např. Tuaregům či saharským Arabům, takže mají různé zájmy a sympatie.

Bez pozornosti by nemělo zůstat ani to, že Francie posílá vojsko také do Nigeru, aby zde chránilo uranové doly v oblastech Imourraren a Arlit patřící francouzským společnostem. Právě tam získává francouzský energetický koncern Areva surovinu na výrobu paliva do svých jaderných elektráren.

Kam to všechno povede nikdo neví. Vyvstává tu nebezpečí teroristických útoků v regionu i mimo něj, a zabřednutí do vleklého, zdárně neukončitelného konfliktu jako v Afganistanu.

Je skutečností, že všichni spojenci Francie v NATO – zejména Spojené království, Německo, Itálie a Španělsko, potvrdili, že Francie si počíná správně, a že jí poskytnou podporu: nepošlou vojsko, ale dají k dispozici pár dopravních letadel a instruktory pro různé africké armády.

Do celého konfliktu se vkládá i Česká republika, která v Mali nemá žádné zájmy. Česká vláda rozhodla, že do Mali vyšle 56 vojáků a Výbor pro obranu ve čtvrtek doporučil sněmovně, aby souhlasila s nasazením českých vojáků ve výcvikové misi Evropské unie v africkém státě Mali.

Poslanci se nejnovější zahraniční misí budou zabývat na úterním zasedání. Čeští vojáci měli podle prvních zpráv cvičit novou maliskou armádu, která se v podstatě rozpadla. Češi ji mají také vyzbrojit zbraněmi, které již sami nepotřebují. Do Afriky tak poputují například vyřazené samopaly vzor 58, které byly ve výzbroji české armády nahrazeny novými útočnými puškami, ale i kulomety a pistole. A s nimi samozřejmě i odpovídající munice.

Podle nejnovějších zpráv mají čeští vojáci začít působit v dubnu. Nejprve mají půl roku hlídat základnu v hlavním městě Bamaku, dalších šest měsíců budou cvičit malijské ozbrojené síly. Kvůli ostraze základny Češi vyčlení jednotku o síle 30 mužů.

Propagandisté této mise tvrdí, že se jednotka nezapojí do bojů, což je směšné. Co budou dělat, když jimi hlídané velitelství napadnou islámští fundamentalisté? To se schovají do úkrytu?

„Pokud bychom vojáky do Mali nevyslali, stali bychom se nevěrohodnými členy EU,“ řekl Schwarzenberg při čtvrtečních interpelacích. „Naše postavení v Evropské unii by bylo valně oslabeno,“ dodal. Tato slova jsou výmluvným svědectví toho, jakou zahraniční politiku pan Schwarzenberg prosazuje. Nehájí zájmy českých občanů, ale neokolonialistických kruhů v Evropě i USA. Nebo je to odškodnění francouzského koncernu Areva za vyřazení ze soutěže na výstavbu Temelína?

Názor čeští občané vyjádřili v diskusi na webových Parlamentních listech, když tuto informaci otiskly. Obávají se právem, že budeme zataženi do vleklých válek na africkém kontinentu. Když začala válka v Afganistanu, začala česká angažovanost nemocnicí a končila, alespoň podle oficiálních informací, skoro 600 vojáky. Kdoví, kolik jich tam ve skutečnosti bylo.

Před 16. hodinou bylo na Parlamentních listech 588 podpůrných hlasů pro názor

Sergeje Tokara z Vraného nad Vltavou:

Takže pro důchodce peníze nejsou a pro zabíjení lidí, do kterých nám nic není ...na to peníze samozřejmě jsou...

Vláda je opravdu sebranka gaunerů....

Podobné odmítavé názory mělo bezpočet dalších čtenářů. O tři hodiny později jsem už zprávu na webu PL nenašel. Asi se jim zahltil server.

Ivo Krieshofer

Prodej zbraní malijské armádě, zřízení výcvikových center i sama intervence – to všechno jsou pouze nouzová opatření, která neřeší podstatu problému. Pokud je nedoplní intenzivní rozvojová spolupráce a celková změna přístupu, mohou vyvolat další, dosud jen vágně tušené důsledky.“

Facebook komentáře