Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Klaus tvrdě o Havlovi a pravdolásce: Patent na rozum a ostudný výprask před rozdělením Československa

Někdejší ministr financí, premiér a prezident Václav Klaus, který byl jedním z hlavních aktérů polistopadového vývoje, v rozhovoru pro Lidové noviny vzpomínal na Václava Havla. „Že je člověkem z jiného těsta, jsem věděl dávno,“ zmiňuje.

  • klaus-tvrde-o-havlovi-a-pravdolasce-patent-na-rozum-a-ostudny-vyprask-pred-rozdelenim-ceskoslovenska
(Úvodem k rozhovoru. V. Klaus i po 30 letech dál oblbuje veřejnost. A zdá se, že se mu to i snad daří. Tentokráte mírnou kritikou V. Havla, na kterého se za jeho života nikdy netroufl. Havel byl po listopadu  obrovská modla a Klaus trochu později rovněž. Málokdo si dnes přizná, že je oba veřejnost až nekriticky zbožňovala. Bohužel ke své škodě. Výsledek? Máme téměř 2 biliony státního dluhu, ty  oddlužené banky a lacině prodaný kapitál podniků také  pár bilionů stálo, máme stále mrzačený  kurs koruny a nízké mzdy a penze. A dost možná na neurčito.  Dovolil jsem si vložit svůj komentář s náležitým respektem  v závorce, v menším typu  a v kurzívě. Ivo Bubeník) 
 
Podle bývalého prezidenta Václava Klause byl Havel velkým nepřítelem změn. „Že je člověkem z jiného těsta, jsem věděl dávno,“ podotkl.(a že to neřekl hned po sametu a pak 10x neopakoval?) V šedesátých letech prý chodil do Divadla Na zábradlí a Havlovy hry znal. V závěru šedesátých let oba byli v redakční radě časopisu Tvář, takže se potkali touto formou, vzpomíná Klaus starší na jejich seznámení. 
(Proč se ještě nepochlubil jak  jej Havel doporučil předsedovi vlády  7.12. 1989 za KC OF  na ministra financí  jako ekonoma znalého finanční problematiky? Ve skutečnosti  byl Klaus glorifikovaný bankovní úředník)
 
Pak Havla prý prakticky 20 let neviděl. To, že měl Klaus úplně jiné názory na to, co hlásali ve svých textech lidé kolem Charty 77, bylo všeobecně známo a sám to ani nikdy neskrýval.
(jistě, ale již v 87 Havel spolu s dalšími disidenty vypracoval a podepsal  Prohlášení spolupráce, kde  komunistický režim nejen že nezmínila natož, že by je nějak kritizovali. To mu však připravený  Klaus z Prognosťáku od roku 1988 nikdy nevyčítal)
 
Byl to prý jiný styl uvažování. „Bylo to pro mne daleko více nalevo, daleko více ‚dozelena‘. Bylo v tom ne intelektuálství, ale intelektuálština. Takový ten pocit, že majitelé klíčů k moudru vědí všechno lépe než my ostatní. Že oni mají řídit společnost, ne demokraticky lid. V tom nejlepším slova smyslu,“ popisuje, s čím tenkrát zásadně nesouhlasil.
(Klaus ovšem razil ostrý antikomunismus a   radikální ekonomickou reformu)
 
Nestalo se však, že by za ním Havel či jeho lidé chodili, aby něco dělal jinak. „Spíš něco dělal tak po straně. Ve snaze prezidenta Havla trošku zatahovat do problémů, které řešila vláda, jsem přišel na myšlenku, že každou středu odpoledne po skončení vlády skočím ve Strakovce do auta a pojedu na Hrad. A budu reportovat, co jsme tam řešili, proč jsme to řešili a jak jsme to řešili,“ dodává. (o čem? Jak chystá s ODS volební podvod na voliče svou jedinečnou kupónovou privatizací a Fondem národního majetku?)
 
Klaus se totiž inspiroval Velkou Británií, kde předseda vlády už po desetiletí po každém zasedání svého kabinetu jede informovat královnu. (Jenže tam na Západě nemohli korupčně odstátňovat-privatizovat za tzv. účetní ceny jako diletant Klaus)
 
Jeho návštěvy na Hradě tak trvaly víc než rok. „A zdálo se, že to nějakou roli hraje. A v nějaké chvíli to Václav Havel přerušil, že on se u toho dobře necítí, že ho poučuji, že to prostě neakceptuje. Takže to skončilo,“ poznamenává Klaus, podle něhož to byla hrozná škoda. Je přesvědčen o tom, že kdyby to takhle vždycky premiéři s prezidentem dělali, odehrávalo by se u nás všechno jinak. (snad ne prodej majetku - kapitálu za tržní ceny? To by hochům z ODS za nehty nic nezbylo)
 
Následně upřesnil, co myslel přesně tím, že „Havel něco dělal po straně“. „Volby v roce 1992 skončily naprostým šokem. Lidé, kterým se dnes říká pražská kavárna a jimž se tehdy říkalo pravdoláskaři či havlisté, se vůbec nedostali do parlamentu. To pro ně byl absolutní šok,“ vzpomíná Klaus a podotýká, že tito lidé od té doby dělali, co mohli, protože se nesmířili s porážkou. To je podle jeho slov identické s tím, jak se někteří „lepšolidi“ nesmířili s volební porážkou před dvěma lety.
 
(to byl nezpochybnitelný fakt, jenže v r.1992 vyhrála nová modla Klaus a realizace šokové terapie, malé a velké privatizace, kaskádní devalvace koruny, liberalizace cen v monopolním prostředí státních výrobců a obchodu při fixních platech, kdy průměrný měsíční plat byl devalvací sražen na zhruba 100 USD! Postupoval přesně dle návodu MMF a Světové banky. Již tehdy byly položeny základy k výprodeji čsl. ekonomiky do zahraničí a brzy přišel jeho slavný slogan o  „utahování opasků". )
 
Václav Havel samozřejmě využíval své síly z pravomocí, které měl, a těmi pravomocemi bylo jmenovat celou řadu funkcionářů. Využíval toho ke jmenování Bankovní rady České národní banky. „Ale nejvíce ke jmenování svých lidí do Ústavního soudu. Instituce, jejíž obrovskou váhu jsme tehdy nebyli schopni docenit a která by vůbec neměla existovat,“ říká. A zmiňuje, že například na začátku minulé dekády Ústavní soud „slavně“ zabrzdil změny volebního systému z poměrného na většinový.
( Asi mu záviděl ta 100 tisícová dolarová ocenění v cizině)

Když dnes vidí rozhodnutí Ústavního soudu o zdanění církevních restitucí, rozhodování nevolené skupiny lidí proti tomu, jak rozhodl volený parlament, je Klaus starší z principu proti Ústavnímu soudu, i kdyby jeho soudci měli geniální názory. „A přiznám se, že nás nikoho nenapadlo, že ústavní soudnictví získá takový status. A nejen u nás,“ uzavírá exprezident Václav Klaus.
(a co z toho, Vašíku, ty máš z korupční privatizace své  miliony a 4 byty, a zatím tě  nemůže asi nic ohrozit jako Bakalu)

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře