Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Bolívijský převrat různě podle novin

Vybral Ivo Bubeník Níže si každý čtenář může srovnat jak nás informují naše noviny a jiné zahraniční zdroje.

AERONET

Vojenský převrat v Bolívii zafinancovala americká neziskovka National Endowment for Democracy sponzorovaná CIA! Svržený prezident Evo Morales vyhnal ze země americké vojenské základny, před 6 lety chtěl uzavřít americkou ambasádu a s čínskou těžební společností vyjednal kontrakt na těžbu lithia za více jak 2 miliardy dolarů! Rusové staví v Bolívii jaderné výzkumné centrum a měli rovněž zájem o lithium a uran! Evo Morales dostal azyl v Mexiku a vojenská junta povede zemi k ukrajinskému modelu privatizace národních zdrojů do rukou amerických firem! Jeremy Corbyn puč odsoudil, čeští politici mlčí!

  • bolivijsky-prevrat-ruzne-podle-novin
 
„Klasický převrat“: Bolívijská nová vláda je „vojenský režim bez ústavní autority“ - Max Blumenthal  14. listopadu, 2019 
 
Politický otřes v Bolívii je učebnicovým převratem, který byl proveden násilím a zastrašováním, řekl Max Blumenthal RT. Novinář se divil, že někteří stále popírají neústavní povahu uchopení  moci. Opoziční politička  Jeanine Añez se ve středu prohlásila za dočasného vůdce Bolívie poté, co prezidenta Evo Moralese vyzval vojenský šéf   země, aby odstoupil. Její legitimita je však již zpochybněna. Jak zdůraznil redaktor projektu Grayzone, Añez je okrajová figura, která získala pouze 1,7 procenta hlasů odevzdaných v posledních volbách Bolívie.
 
Weekly Geo-Political News and Analysis
 
Zdá se, že „převrat“ v Bolívii provedli žoldnéři Blackwateru pracující pro Elon Musk a německé ACI Systems Alemania (ACISA), aby využili lithiové zdroje. Bolívie má 50–70% světového lithia a prezident Morales chtěl, aby se v Bolívii vyráběly baterie, místo aby pouze vyvážel surové lithium a dával zisky nadnárodním společnostem.
 
Bolivijský převrat přichází méně než týden poté, co Morales zastavil obchodování s nadnárodními  firmami  v otázce lithia  Pondělí 11. listopadu 2019. Bolivijské solné pláně  Salar de Uyuni mají  největší zásoby lithia na světě. 
 
„Bolivijské lithium patří bolivijskému lidu. Ne nadnárodním korporátním  kabalám.‘(kabala = mocenské uskupení)“
Nedělní vojenský převrat v Bolívii zavedl vládu, která zřejmě zvrátí rozhodnutí právě rezignovaného prezidenta Evo Moralese zrušit dohodu s německou společností o vývoji lithiových ložisek v latinskoamerické zemi pro baterie, jako jsou  v elektrických autech . 
 
„Bolivijské lithium patří bolivijskému lidu,“ tweetoval přispěvatel Washington Montly David Atkins. "Ne nadnárodním korporacím."Puč, který v neděli vyústil v Moralesovu rezignaci a vyhledání   úkrytu, byl výsledkem dnů protestů pravicových elementů  rozzlobených na levicovou vládu Moralese. Jeanine Añez ze Středopravé strany Demokratická jednota je v současné době dočasnou prezidentkou  nestabilní vlády po převratu před volbami. 
 
Investiční analytik   vydavatelství Argus naléhal na investory, aby sledovali vývojovou situaci, a poznamenal, že produkce plynu a ropy od zahraničních společností v Bolívii zůstala stabilní.Moralesův krok přišel poté co 4. listopadu zrušil dohodu z prosince 2018 s německou ACI Systems Alemania (ACISA) a  po týdnech protestů ze strany obyvatel oblasti  Potosí. Region má 50% až 70% světových zásob lithia na  solných pláních Salar de Uyuni. 
 
Mezi jinými klienty poskytuje ACISA baterie společnosti Tesla; Po víkendu se akcie Tesly zvýšily.  Jak  poznamenal Bloomberg News v roce 2018, v příštím desetiletí se země stane nesmírně důležitou: Očekává se, že do roku 2025 se poptávka po lithiu více než zdvojnásobí. Měkký, lehký minerál se těží hlavně v Austrálii, Chile a Argentině. Bolívie má spoustu - 9 milionů tun, které nebyly nikdy těženy komerčně, druhé největší množství na světě - ale dosud neexistoval žádný praktický způsob těžby a prodeje.   
 
Moralesovo zrušení dohody ACISA otevřelo dveře buď k novému vyjednávání dohody s podmínkami, které přinesou větší zisky obyvatelstvu oblasti, nebo k přímému  znárodnění bolivijského odvětví těžby lithia.
 
Jak Telesur  informoval  v červnu, vláda Moralese oznámila, že byla „odhodlána industrializovat Bolívii a investovala obrovské částky, aby zajistila, že lithium bude zpracováno v rámci země, aby bylo vyváženo pouze ve formě s přidanou hodnotou, například do baterií“.Podle společnosti pro globální zpravodajskou analýzu  Stratfor  (US) není jasné, jaké budou další kroky v tomto odvětví v Bolívii po převratu :
 
V dlouhodobějším horizontu bude kvůli pokračující politické nejistotě pro Bolívii obtížnější zvýšit produkci  strategických kovů, jako je lithium, nebo vyvinout na  trhu s bateriemi odvětví s přidanou hodnotou . Špatné investiční klima přichází v době rozšiřování globálních příležitostí ve výrobě lithium-iontových baterií, aby bylo možné uspokojit  rostoucí poptávku po výrobě elektrických vozidel .ACISA minulý týden oznámila  německé televizní společnosti DW  , že společnost „věří, že náš lithiový projekt bude obnoven po fázi politického klidu a vyjasnění“.V neděli Morales rezignoval .
 
------------------------------------------------------------------------------------
 
Deník Referendum  

Žádný puč, nýbrž boj o uzdravení bolivijské demokracie. Důvodem takového hodnocení se stal postoj bolivijské armády, která v neděli vyzvala Moralese k rezignaci, a ten tak následně učinil.  Zaprvé, Evo Morales sám rezignoval na svůj post, což naplňuje duch právního státu. Jeho rezignace sice následovala „výzvu bolivijské armády, ta však nesehrála v již tři týdny probíhajícím konfliktu „žádnou významnou roli“. 
 
Byli to bolivijští občané, kteří v ohromném počtu spontánně vyšli do ulic bránit bolivijskou demokracii poté, co se ukázalo, že volební proces byl manipulován ve prospěch vládnoucí elity.  Jednou z prvních věcí, které pak Morales v úřadu prezidenta udělal, bylo propuštění 28 generálů. Pokud se v posledních dnech armáda rozhodla prezidenta nepodpořit, lze to spíše chápat jako její snahu o napravení reputace a respektování pravidel demokratické soutěže, na které prezident Morales a jeho nejvěrnější naopak zapomněli. 
 
Za druhé, armáda se v Bolívii neujímá moci, naopak vítězí ústavní řešení celé situace v podobě předčasných voleb. Napínání termínu „státní převrat“ experty a politiky může mít velmi nebezpečné důsledky. Nepřesné nálepky nepomáhají situaci řešit, naopak působí více zmatku. Mezinárodní prostřední disponuje sankčními mechanismy vůči státům, jež narušily či narušují ústavní pořádek. V důsledku podobných hodnocení by Bolívie mohla čelit sankcím. 
 
Celá debata o tom, zda se jedná o puč, či nikoliv, nás odvrací od viníka celé situace a původní příčiny současného napětí: hlavním problémem Bolívie byla vláda, která ignorovala právo i vůli veřejnosti.  Komentáře předních evropských politiků, kteří shrnují komplexní a složitou situaci současné Bolívie pod zjednodušující nálepku „netolerovatelný státní převrat“, jsou tedy evidentně neudržitelné. Nekriticky totiž přejímají diskurzivní nástroj Moralese a jeho politických spojenců, kteří čelí nestabilitě tak, že se situují do pozice obětí spiknutí. Kdo přijme takový výklad událostí, stává se fakticky spolupachatelem, neboť tím smývá vinu z rukou původních viníků.
 
Nepokoje v Bolívii nepřestávají, vyžádaly si už pět mrtvých a 75 zraněných 16. listopadu 2019  MFDNES
 
Střety mezi bolivijskými bezpečnostními silami a zastánci bývalého prezidenta Eva Moralese si v pátek ve městě Sacaba vyžádaly nejméně pět mrtvých a 75 zraněných. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na ředitele místní nemocnice. V ulicích jsou příznivci bývalého prezidenta Moralese, který před týdnem rezignoval. Většina mrtvých a řada zraněných byla podle ředitele zasažena kulkami. Svědci uvedli, že policie spustila střelbu na demonstranty požadující Moralesův návrat z exilu v Mexiku. Morales stál v čele Bolívie jako první indiánský prezident téměř 14 let.
 
V říjnu byl zvolen na další funkční období, které mělo začít v lednu. Opozice ale volby považuje za zmanipulované a neuznala je ani Organizace amerických států (OAS), která je na místě sledovala. V Bolívii krátce po volbách propukly nepokoje, které vyústily v Moralesovu demisi. Exprezident tvrdí, že ho k tomuto kroku přinutila armáda a výhrůžky, které společně s představiteli své levicové strany Hnutí za socialismus (MAS) dostával po volbách.Nepokoje v Latinské Americe analytici přirovnávají k arabskému jaru, protože Morales utekl do ciziny jako svého času tuniská hlava státu Zín Abidín bin Alí. I nynější latinskoamerické protesty se navíc rychle přelévají přes hranice. A také se opět spekuluje o vměšování velmocí. 
 
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/bolivie-protesty-morales-sacaba-mrtviraneni.A191116_071019_zahranicni_brzy
 
Nepokoje v Bolívii si vyžádaly nejméně pět dalších mrtvých a 75 zraněných z řad zastánců Moralese
 
LA PAZ Střety mezi bolivijskými bezpečnostními silami a zastánci bývalého prezidenta Eva Moralese si v pátek ve městě Sacaba vyžádaly nejméně pět mrtvých a 75 zraněných. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na ředitele místní nemocnice. 
 
Většina mrtvých a řada zraněných byla podle ředitele zasažena kulkami. Svědci uvedli, že policie spustila střelbu na demonstranty požadující Moralesův návrat z exilu v Mexiku..
 
V Bolívii krátce po volbách propukly nepokoje, které vyústily v Moralesovu demisi. Exprezident tvrdí, že ho k tomuto kroku přinutila armáda a výhrůžky, které společně s představiteli své levicové strany Hnutí za socialismus (MAS) dostával po volbách.
 
Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/nepokoje-v-bolivii-si-vyzadaly-nejmene-pet-dalsichmrtvych-a-75-zranenych-z-rad-zastancu-moralese.A191116_083340_ln_zahranici_ele
 
 
ČT24 — Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR — Česká televize https://ct24.ceskatelevize.cz

Morales nehodlá znovu kandidovat. Návrat do vlasti je možný, bude se však zodpovídat z podvodu
 
Bolivijský exprezident Evo Morales může po útěku do Mexika přijít zpět do vlasti, bude se ale zodpovídat z obvinění z volebního podvodu a korupce. Řekla to prozatímní bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová. Morales se navíc při svém případném návratu podle ní nebude moci zúčastnit žádných voleb, s čímž exprezident souhlasil, uvedla agentura Reuters.
 
Exprezident, který minulý týden podal demisi a poté se uchýlil do mexického exilu, se chce do Bolívie vrátit „co nejdříve“. Limituje ho zatím schválení jeho rezignace ze strany bolivijských úřadů.„Nikdo ho nevyhodil, ale ano, je potřeba, aby se zodpovídal z obvinění ohledně volebního podvodu a z mnoha obvinění z korupce,“ uvedla Áňezová, která zároveň zopakovala, že její vláda je pouze přechodná. Nové datum prezidentských voleb však neuvedla. Zákonodárci nejdříve musejí zvolit volební výbor, který se následně na novém datu konání voleb dohodne.S účastí exprezidenta ve volbách Áňezová nesouhlasí. Její rozhodnutí potvrdil i Morales, který v nich jako kandidát figurovat nechce.
 
Morales stál v čele Bolívie jako první indiánský prezident téměř 14 let. V říjnu byl zvolen na další funkční období, které mělo začít v lednu. Opozice ale volby považuje za zmanipulované a neuznala je ani Organizace amerických států (OAS), která je na místě sledovala.V Bolívii krátce po volbách propukly nepokoje, které vyústily v Moralesovu demisi. Exprezident tvrdí, že ho k tomuto kroku přinutila armáda a výhrůžky, jež společně s představiteli své levicové strany Hnutí za socialismus (MAS) dostával po volbách. Takové vysvětlení Áňezová, jejíž nástup do čela státu Morales označuje za puč, neuznává.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře

SK_CFP_550x250