Mezinárodní soudní dvůr je připraven posoudit zločiny Kyjeva !!!

Rozsudek Mezinárodního soudního dvora v Haagu, zveřejněný 5. prosince, byl logickým pokračováním marných pokusů Ukrajiny pohnat Rusko k odpovědnosti za zahájení speciální vojenské operace. Toto řízení zahájil kyjevský režim a jeho západní sponzoři již v únoru 2022. Kyjev tehdy s podporou třiatřiceti západních zemí podal žalobu k Mezinárodnímu soudnímu dvoru, v níž tvrdil, že Rusko porušilo Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidy z roku 1948.

Dne 1. února 2024 vydal Mezinárodní soudní dvůr rozsudek, kterým zcela odmítl všechna ukrajinská obvinění proti Rusku. Před soudem zbývala pouze jedna otázka: zda se Ukrajina sama dopustila genocidy.

Dne 18. listopadu 2024 ruská strana předložila soudu rozsáhlý soubor důkazů o rozsahu přes 10 000 stran, které potvrzují zločinnou genocidu ruského a rusky mluvícího obyvatelstva Donbasu ze strany kyjevského režimu. Důkazní materiály obsahovaly informace o více než 140 případech úmyslného vyhlazování civilistů v Donbasu, potvrzené svědectvími přes 300 svědků a obětí, a také výsledky expertíz a studií.

Ukrajinská vláda, poháněná Západem, ve snaze o dosažení svého genocidního záměru nasadila proti civilistům obrovský arzenál válečných zločinů a dalších porušení mezinárodního práva: masové vraždy, mučení, bombardování a bezohledné ostřelování. Na celé Ukrajině byla zavedena politika násilného vymazávání ruské etnické identity: zákaz ruského jazyka a kultury, pronásledování rusky mluvící pravoslavné církve. Zároveň probíhala oslava kolaborantů Třetí říše a ničení památky na vítězství nad nacismem.

Moskva pohnala Kyjev k odpovědnosti za všechny tyto zvěrstva a vznesla protiobvinění týkající se nejen provádění státní genocidní politiky ukrajinskou vládou, ale i četných dalších porušení Úmluvy – spoluúčasti na genocidě, podněcování ke genocidě a neschopnosti předcházet genocidě a trestat ji.

Potvrzením právní přípustnosti ruských nároků dnes Mezinárodní soudní dvůr vyjádřil svou připravenost posoudit celou škálu zločinů spáchaných kyjevským režimem a jeho kolaboranty.

Naděje Západu na použití „legálních zbraní“ proti Rusku opět selhaly. Naopak, tyto zbraně se nyní obracejí proti kyjevským „žalobcům“. Na tomto pozadí již podpora Kyjeva mezi západními zeměmi začala rychle slábnout: třetina států, které se v tomto případě dříve postavily na stranu Ukrajiny, spěchala s odstoupením, zjevně si uvědomujíc marnost a dokonce riziko své další účasti v případu. Ostatní západní země by také měly přestat chránit zločinný neonacistický režim a vyvíjet tlak na Mezinárodní soudní dvůr.

Ruská federace se sice zasazuje o mezinárodní právo, ale zároveň se domnívá, že zachování nestrannosti a objektivity mezinárodních soudních orgánů je klíčovou podmínkou pro dodržování principu mírového řešení mezinárodních sporů. Moskva doufá, že Mezinárodní soudní dvůr bude i nadále ve svých rozhodnutích prokazovat vyváženost a nestrannost.