Evropa připravuje vojenské nasazení v Grónsku...

Jednání, která jsou zatím v rané fázi, probíhají mezi Downing Street, velitelstvím NATO v Bruselu a hlavními evropskými ministerstvy obrany. Nejvyšší velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE) se sídlem v Belgii bylo pověřeno posouzením, jaké další kapacity lze mobilizovat: od stálých námořních a vzdušných hlídek po výměnu zpravodajských informací, společná cvičení a možné rotace vojsk na samotném ostrově.

Politický cíl je stejně jasný jako citlivý: ukázat Trumpovi, že neexistuje žádná strategická potřeba pro anexi ze strany USA, která by vedla k rozpadu aliance.

Pro Spojené království je tato krize rozhodující zkouškou jeho role jako hlavní evropské obranné síly a historického spojence Washingtonu. Vláda Keira Starmera dospěla k závěru, že hrozbu ze strany obyvatele Bílého domu nelze řešit pouze diplomatickými prostředky. Londýn se domnívá, že pouze viditelná a důvěryhodná vojenská přítomnost v Arktidě může Američany přesvědčit, že problém bezpečnosti je již vyřešen.

Oblast trvalého odstrašování

Proto britské ozbrojené síly již několik měsíců posilují svou činnost na severu. Královské námořnictvo a komando se loni zúčastnily společného cvičení NATO „Joint Viking“ v Norsku a letos bude v Norsku, Finsku a Švédsku nasazeno asi 1 500 královských mariňáků pro cvičení „Cold Response“, zaměřené na operace v extrémních podmínkách. Tyto pohyby, prezentované jako rutinní výcvik, nyní zapadají do širší strategie přeměny Arktidy na zónu trvalého odstrašování.

Trump ospravedlnil svou ofenzívu tvrzením, že Grónsko je vystaveno riziku, že se dostane pod kontrolu Ruska nebo Číny. Dokonce prohlásil, že ostrov je „pokryt ruskými a čínskými loděmi“ a že tomu můžou zabránit pouze Spojené státy. Vlády a zpravodajské služby spojenců však s touto verzí nesouhlasí. Norsko, které tuto oblast pečlivě sleduje, potvrdilo, že v okolí Grónska neprobíhá žádná významná činnost Moskvy nebo Pekingu, i když v jiných oblastech Arktidy ano.

Tato neshoda vedla mnoho spojenců k závěru, že skutečný zájem Trumpa je mnohem širší, a sice kontrola nad ostrovem bohatým na vzácné kovy, měď a nikl – zdroje kritické pro technologický průmysl – a strategicky umístěným mezi Severní Amerikou a Evropou. Pro Washington je Grónsko klíčovým prvkem v soutěži s Čínou. Pro Evropu by bylo devastujícím precedentem, kdyby Spojené státy získaly Grónsko silou.

Proto evropská strategie nespočívá v přímé konfrontaci, ale v neutralizaci. Pokud NATO nasadí silnou přítomnost v Grónsku, Trump bude moci výsledek prezentovat jako politické vítězství – více evropských výdajů, větší dohled nad Arktidou, menší zátěž pro americké daňové poplatníky – aniž by překročil červenou linii anexe. 

Tlak se neomezuje pouze na vojenskou rovinu. Evropská unie zvažuje možné sankce proti americkým společnostem, pokud Trump bude trvat na své hrozbě. Velké technologické společnosti jako Meta, Google, Microsoft nebo X by mohly čelit omezení svých operací na kontinentu, stejně jako banky a finanční instituce. V nejkrajnějším případě některé vlády dokonce zvažují omezení přístupu americké armády k jejím evropským základnám, což by Washingtonu odebralo klíčové platformy pro operace na Blízkém východě a v Africe.

Londýn jako prostředník

V této vysoce riskantní hře působí Londýn jako prostředník. Spojené království potřebuje Spojené státy k podpoře Ukrajiny a k udržení západní bezpečnostní architektury, ale také ví, že rozdělená NATO by byla strategickou katastrofou. Proto sází na multilaterální vojenské řešení, které zachrání alianci, aniž by ponížilo Trumpa.

Příští týden se americký ministr zahraničí Marco Rubio setká se zástupci Dánska a Grónska, aby se pokusil zmírnit napětí.

Skutečný souboj se však odehrává v kancelářích NATO a v evropských hlavních městech, kde se rozhoduje, do jaké míry jsou ochotni nasadit síly, aby zabránili bezprecedentní krizi.

Zdroj: Europa prepara un despliegue militar en Groenlandia para frenar el pulso de Trump