Rubl vstal z popela. Levná ropa a náklady na těžbu alternativních zdrojů.

Příčina pádu rublu

Podle názoru ruského ministra hospodářství Alexeje Uljukajeva zřejmě největší vliv na sankce a následnou krizi mělo chování některých ruských firem. Nepodařilo se totiž zvládnout nabídku s poptávkou po devizách na trhu. Některé firmy, které měly do konce roku zaplatit některé své splátky devizových úvěrů, když viděly vývoj kurzu, začaly urychleně nakupovat devizy. Naproti tomu exportéři – inverzně – začali vyčkávat se směnou svých devizových příjmů na rubly v naději, že vydělají později mnohem více. Proto se vytvořila nerovnováha na trhu s devizami, která pak vyústila do výrazného skoku směnného kurzu rublu vůči euru a dolaru.

Za další příčinu prudkého poklesu kurzu rublu, kterého jsme byli svědky v období před Vánocemi, považuje ministr Uljakajev paniku, která zachvátila část ruského obyvatelstva. Podle jeho názoru to byla především ruská střední třída, která podlehla zprávám o poklesu kurzu rublu, který byl vyvolán spekulacemi na devizových trzích, a tato střední třída se vrhla na výměnu rublů za eura. Tomuto náporu na výměnu rublů za eura nemohl ruský bankovní systém odolat, a proto sotva mohl reagovat jinak, než změnou tržního kurzu rublu. Přitom je dobré si připomenout, že ruský bankovní systém je daleko diverzifikovanější, a tedy méně monopolizovaný než český – v Rusku působí kolem tisíce bank. Proto jsme byli svědky toho, že v několika případech banky ani neměly eura na výměnu, a také proto se pak na vrcholu krize směňovalo jedno euro až za 100 rublů, což je mimo jakoukoli realitu.

Neměli bychom také zapomenout, že většina lidí v Rusku si ještě pamatuje bankovní krizi v letech 1997/1998, kdy také rubl skokově devalvoval a řada lidí tak ztratila velkou část svých úspor. Nyní pod vlivem těchto zkušeností se část obyvatelstva vrhla na banky, aby předešla – pokud to bylo možné z jejich pohledu – ztrátě hodnoty svých úspor.
Podle ministra hospodářství hovořit v této souvislosti o tom, že Rusko stojí před krachem, může být jen známkou neznalosti tamní situace a patrně nejspíše jen odrazem přání, aby tomu tak bylo, ale s realitou to nemá mnoho společného. Uljakajev vždy prohlašoval, že Rusko se z krize rychle dostane a jeho slova pronesená v lednu letošního roku potvrzují fakta.

Připomeňme, že v prosinci loňského roku prošel rubl měnovou krizí, kdy oslabil proti americkému dolaru až na hodnotu 76 rublů za dolar. Centrální banka (Bank Rossii, BR) reagovala na volný pád měny drastickým utažením měnové politiky a zvýšením úrokových sazeb.
Ještě na konci ledna se ruská měna obchodovala s kurzem 69 USDRUB, od začátku února však na rublu pozoruje výrazné posílení (a to navzdory nižším sazbám). Aktuálně se kurz rublu pohybuje na hladině 51 USDRUB, za posledních 30 dní je rubl na páru s dolarem o 18 % silnější.
Je dobré poznamenat, že ruská centrální banka, na rozdíl od loňského roku, na devizovém trhu prakticky neintervenuje. Poslední intervence ve prospěch rublu se, dle oficiálních údajů Bank Rossii, uskutečnila 2. února ve výši 690 mil. USD. Letošní největší intervence měla hodnotu 1,3 mld. dolarů a proběhla na začátku roku, 12. ledna. Posilování rublu tedy není taženo nákupy rublů na devizovém trhu.

Ropa

Těžba ropy v Rusku zůstala v dubnu na postsovětském maximu 10,71 mil. barelů denně, kde byla i v březnu. Těžbu částečně podpořilo zotavení cen ropy z poslední doby, vyplývá z údajů, které zveřejnilo ruské ministerstvo energetiky. Těžba plynu se ale mírně snížila a dosáhla 1,75 miliardy metrů krychlových denně, zatímco v březnu dosahovala 1,78 miliardy kubíků denně.
Ceny ropy se v dubnu v průměru zvýšily o 21 procent na 66 dolarů za barel. Pomohly k tomu známky snížení těžební aktivity a růst politického napětí na Blízkém východě. Ještě loni v červnu se ropa prodávala za zhruba 115 dolarů za barel, než zahájila rychlý pokles.

Za levnou ropou stojí zřejmě kartel OPEC

Reuters: OPEC očekává bankrot amerických ropných společností v 1. čtvrtletí roku 2015
Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) očekává, že pokles cen ropy způsobí bankrot amerických společností, které těží ropu na šelfu. Podle agentury Reuters jsou členové OPEC přesvědčeni, že zruinování Ameriky je jen otázkou času, protože k dnešku situaci zachraňují pojistky, které dočasně kryjí ztráty z pádu cen ropy.
Oznamují, že mnohé společnosti v USA jsou pojištěny do začátku roku 2015, jen některé do konce roku 2015. Na základě toho OPEC netrpělivě očekává shrnutí výsledků 1. čtvrtletí, kdy by již mohly být vidět výsledky politiky, která předpokládá "samoregulaci trhu."
Hra, kterou OPEC začal hrát – samozřejmě čirou náhodou! – od doby, kdy se ukázalo, že Rusové zřejmě ustojí ukrajinskou krizi a nepodaří se je strategicky zatlačit do defenzivy (červen 2014), je hrou pro velké hráče, kteří se v ní umí orientovat.Tato hra se nehraje pro nás malé hráče, abychom měli levnější benzín o to opravdu nejde. Tato hra se hraje v daleko vyšším levelu a jde o mnohem více.
Kartel vývozců ropy OPEC udržuje vysokým objemem těžby nízké ceny ropy na trhu. Nepřiznaným důvodem je snaha eliminovat nové hráče na trhu, jimiž jsou američtí těžaři z břidlic. Ty tak čeká náročné období.
Arabové mohou americké těžaře donutit, aby přestali kvůli nízkým cenám ropy vrtat. Poklesu americké nekonvenční těžby o jeden až dva miliony barelů za den se však dočkají teprve za jeden až dva roky. Musí přitom levnou ropu udržet minimálně rok, což je bude podle odhadů americké energetické agentury EIA stát 260 miliard dolarů na ušlých tržbách. Jakmile se ceny ropy vyšplhají zpět k 90 dolarům, bude trvat půl roku až rok, než se americká břidlicová mašina rozjede nanovo.

Připomeneme si, že v OPEC je 12 zemí: Írán, Irák, Kuvajt, Saudská Arábie, Venezuela, Katar, Libye, Spojené arabské emiráty, Alžírsko, Nigérie, Ekvádor a Angola. Společnost má sídlo ve Vídni.

Negativa nízké ceny ropy v USA

První dopady na firemní sektor v USA se už projevují. Zadlužené těžařské firmy se dostávají do problémů, přicházejí i první bankroty a klesá počet nově otevřených vrtů. Pokud bude pokles cen pokračovat, vlna krachů se bude rozlévat dále.

Nízká ceny ropy začíná ovlivňovat nezaměstnanost ve Spojených státech. Bohužel negativně, zaměstnanců se zbavují jak těžaři, tak i společnosti poskytující těžařům doplňkové služby.
Jako příklad můžeme vzít společnost Schlumberger, která spolu s velmi špatnými výsledky (pokles tržeb o téměř pětinu) za první čtvrtletí oznámila propouštění. Jde o 11 tisíc zaměstnanců, týká se tedy přibližně každého šestého zaměstnance. Stejný krok oznámila nedávno i společnost Baker Hughes, která oznámila zvýšení počtu propouštěných lidí (i zde je důvodem pokles tržeb – aktuálně o pětinu).

Celé odvětví těžby a zpracování ropy se zatím ve Spojených státech „zbavilo“ zhruba 100.000 zaměstnanců. Pokud se cena ropy rychle nezmátoří, další propouštění budou pravděpodobně následovat.
Zda bude tento pokles nahrazen nově vytvořenými pracovními místy v jiných oborech, vydělávajících na nízké ceně ropy, lze jen spekulovat.

Alternativní zdroje pod tlakem

„Zajímavější“ je však dopad poklesu ceny na alternativní zdroje produkce ropy. V prosinci americký energetický gigant Chevron zrušil průzkum ropných břidlic na Ukrajině v hodnotě 10 miliard dolarů. Přitom těžbou ropy z břidlic chtěla ukrajinská vláda získat příjmy pro svou ekonomiku a snížit závislost na dovozu ropy z Ruska.

Zde je dobré připomenout náklady na těžbu ropy. Země OPEC těží ropu průměrně (některé vrty levněji) v cenách okolo 30 až 40 dolarů za barel, Rusové pak při cenách nad 40 dolarů za barel.

Alternativní zdroje biopaliv na bázi kukuřice mají odhadované náklady mezi 55 až 75 dolary za barel, biopaliva z cukrové třtiny vycházejí nákladově o něco lépe, mezi 40 až 50 dolary za barel. Hlavními výrobci a spotřebiteli biopaliv jsou Spojené státy a Brazílie.

Těžba z ropných břidlic pak stojí průměrně 70 až 80 dolarů (některé zdroje pracují s hodnotou 50 až 100 dolarů). Pokud cena vydrží příliš nízko a příliš dlouho, dojde k likvidaci firem využívající alternativní zdroje.

Podle banky Goldman Sachs mohou být v ohrožení investice až ve výši 1 bilion dolarů. Pokles investice se dotkne samozřejmě široké škály průmyslových (strojních, stavebních) podniků.


Zdroj:

http://proinvestory.cz/dopad-poklesu-ceny-ropy-na-nezamestnanost

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2886274/proc-rubl-posiluje-kdyz-rusko-ceka-recesi.html

http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/levna-ropa-ma-poskodit-rusko-spotrebitelum-se-ceny-nesnizi/

http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/past-na-americkou-bridlici-nesklapne-tezare-ale-i-tak-ceka-krusny-rok-

http://ekonomicky-denik.cz/analyza-levna-ropa-zazehava-nova-mista-neklidu/