Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Jakýkoliv pohyb se počítá

Emil Kalabus

Jakýkoliv pohyb se počítá a i málo je lepší než nic. Pokud jste dlouhodobě nevykonávali žádnou pravidelnou pohybovou aktivitu, nemusí být zcela jednoduché změnit to. Ale není to ani příliš složité. V první řadě je třeba CHTÍT. To je základ, protože pohyb je skutečně aktivita, která musí vzejít od vás, z vaší vůle, nemůžete ji pouze pasivně přijmout.

Spousta lidí si hrdě přizná, že je pohyb a cvičení nebaví a nebudou se do ničeho nutit. Pokud tento názor přejímají i jejich děti, je zaděláno na problém v podobě obezity.

Existuje mnoho důvodů, proč se lidé pohybu nevěnují dostatečně. Jedním z nejčastěji uváděných je nedostatek času. Ale ve skutečnosti toto není pravý důvod a hlavní bariéra. Je to spíš otázka hledání příčin, které by měly „omluvit“ a zdůvodnit nedostatek pohybu.

  • jakykoliv-pohyb-se-pocita

Základní úroveň pohybové aktivity lze včlenit do běžného života tak, že zabere skutečně minimum času, v některých případech jej dokonce může i ušetřit (někdy může být rychlejší zajít ve městě někam pěšky, než čekat na zastávce na dopravní prostředek). Ale i intenzivnější aktivita sportovního charakteru není časově nadměrně náročná – najít si 3x týdně 30 minut je pro naprostou většinu lidí zcela reálné – zejména pokud zváží, zda ještě delší čas nevěnují sledování televize, či jiné činnosti pasivního charakteru. Je to tedy otázka priorit – co považujete za důležitější a přínosnější.

Rozhodně neexistuje žádná věková bariéra, kdy by už nebylo vhodné věnovat se aktivnímu pohybu. Právě naopak, důležité je mít dostatečnou pohybovou aktivitu i ve vyšším věku a nikdy není pozdě začít. Je však pochopitelné, že pokud jste se dlouhodobě věnovali pohybu jen velmi málo, je třeba začít velmi pozvolna a teprve postupně zvyšovat množství a intenzitu pohybu. Osobně nikoho nenutím trénovat 3 – 4x týdně někde v posilovně a přitom zvedat tuny železa. Navíc ve věku nad 50 let je to malinko extrémní záležitost i když se přiznám, že ji mám rád a stále ji sám vykonávám. Prostě miluji kondiční kulturistiku bez anabolik.V tomto článku však propaguji běžnou pohybovou aktivitu s přihlédnutím na vliv na fyzické a duševní zdraví, protože jak jsem psal, jakýkoliv pohyb se počítá a na zdravotní procházku může každý.

Začít s programem pohybové aktivity nemusí být snadné, ale ještě složitější bývá vytrvat. Mnoho lidí zkusí začít, ale po několika pokusech se vrátí k původnímu stavu. A víte proč? Je to proto, že cvičení bolí. Ono je pěkné si představit, že po týdnu cvičení na bříško, budete mít „pekáč buchet“ jako profesionální kulturisté, ale zpravidla hned druhý den po tréninku zjistíte, že břišní svaly o kterých jste doposud nevěděl bolí. Pokud jste uběhli pár stovek metrů uvědomíte si, že máte nohy... V této fázi odpadne až 50 procent potenciálních sportovců, kteří si uvědomí, že takto trpět jim prostě není zapotřebí.

Každý rok přicházejí do fitness-center, veřejných posiloven či skromných činkáren v suterénech činžáků tisíce lidí s vidinou zásadní, popřípadě aspoň částečné změny postavy. Jiné tisíce lidí každý rok s tréninkem končí, protože očekávané zázraky se nedostavily.

Vliv na tom nese obecná nálada v naší společnosti, vyžadující okamžité splnění potřeb a požadavků. Lidé chodí do posilovny za hlavním cílem – co možno nejrychleji vylepšit svoji postavu. Jakmile se jim toto přání z nějakého důvodu nesplní, dříve či později zase odcházejí.

Problém je ten, že nikdo vás přece nenutí chodit do posilovny...

Pohybové aktivity jsou mnohem jednodušší než si myslíme. Nemusíme dřít v posilovnách, nemusíme si do bytu tahat drahé stroje na které po zbytek roku koukáme, nebo raději děláme, že vůbec neexistují.

Typ pohybové aktivity – konkrétní druh cvičení nebo sportu, určuje způsob namáhání organismu a tréninkový i zdravotní efekt. Z hlediska přínosu jsou důležité především aktivity posilující aerobní kapacitu – tedy aktivity vytrvalostního charakteru, zatěžující rytmickým, dynamickým způsobem velké svalové skupiny po relativně dlouhou dobu. Typickým příkladem je běh, ale i rychlá chůze, cyklistika, jízda na rotopedu apod.

Lidské tělo je vyvinuto k pohybu a aktivitě. Po tisíciletí žil člověk v podmínkách, kdy náročná tělesná činnost znamenala přežití. Dnešní sedavý způsob života je pohodlný a příjemný, ale jen do té doby, než se nedostatek pohybu projeví na našem těle:

  • svaly se promění v tuk a přibýváme na váze,
  • zadýcháváme se do schodů,
  • začínají nás bolet záda, klouby, hlava,
  • zvyšuje se riziko nemocí srdce a cév, cukrovky, rakoviny tlustého střeva,…

Pravidelná pohybová aktivita má naopak ochranný vliv na zdraví:

  • snižuje riziko onemocnění srdce a cév,
  • snižuje krevní tlak,
  • vyšším výdejem energie podporuje redukci hmotnosti,
  • zvyšuje výkonnost dýchacích svalů a plic,
  • snižuje hladinu krevního cukru a je prevencí cukrovky,
  • příznivě ovlivňuje hladinu krevních tuků (cholesterolu),
  • zabraňuje rozvoji osteoporózy (řídnutí kostí),
  • posiluje svaly, zlepšuje ohebnost kloubů,
  • zlepšuje psychický stav a schopnost zvládat stres.

 A na závěr pravidla správného zatěžování

  • rozšiřujte postupně spektrum pohybových aktivit - začněte „zvednutím se ze židle,“ přidejte chůzi, práci na zahradě, turistiku
  • postupně zvyšujte zátěž
  • schvácení není cílem ani cestou ke zdraví
  • snažte se nevynechávat cvičení
  • pravidelnost je předpokladem úspěchu
  • pokud jste byli nuceni nějaký čas nesportovat, vraťte se k nižšímu zatížení
  • při obezitě preferujte cvičení bez statického zatížení pohybového aparátu (cyklistika, plavání)
  • preferujte dynamické vytrvalostní sporty před silovými - to platí zejména pro starší osoby
  • nepodceňujte význam odpočinku, relaxace
  • výsledky vaší práce se nedostaví ihned, ale až po 1 či více měsících pravidelného sportování

A jak na obezitu?
Základem pro udržení tělesné hmotnosti je rovnováha mezi příjmem a výdejem energie. Představme si ji jako misky vah - přijmeme-li více energie potravou, musíme se také více pohybovat, abychom netloustli. Asi souhlasíte s tím, že po dni stráveném „uzobáváním “ dobrot u televize, nebude desetiminutová procházka volným tempem dostačující.

Nemusíte zvedat tuny železa v posilovně. Rychlá chůze, turistika, cyklistika, plavání, golf, lyžování, jízda na kánoi, domácí práce, jako štípání dříví nebo práce na zahrádce, skákání na trampolíně, jízda na stacionárním bicyklu a další - to všechno jsou vhodné pohybové aktivity, které navíc pomáhají při redukci hladiny stresu. Pamatujte si, že každý pohyb vyrovnává emoce. Když se tedy někdy necítíte psychicky dobře, vstaňte a dejte se do pohybu - jak duševního, tak tělesného. Špatnou náladu můžete porazit jedině pohybem.

Pohyb pro zdraví znamená pohyb pro radost a pro dobrý pocit ze sebe sama. Poznáte, že již po měsíci pravidelné pohybové aktivity se pohyb stane nedílnou součástí vašeho životního stylu. Bude něčím, co vás obohatí, zvedne vám sebedůvěru, prospěje vašemu zdraví. Bude něčím, na co se můžete každý den těšit.

Při každém dlouhotrvajícím pohybu se v těle uvolňují endorfiny, hormony štěstí a dobré nálady. Tvář se optimisticky rozjasní, mysl se pročistí. A protože psychika jde ruku v ruce s fyzickým stavem, člověk se nejen cítí, ale i vypadá mladší.

Zdroj: internetové články o pohybové aktivitě

Vlastní zkušenosti trenéra kondiční kulturistiky, vítězství v trojměsíčním formování postavy soutěže magazínu pro superfitness a zdravý životní styl MUSCLE&FITNESS v roce 2001 v kategorii 35 – 45 let.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře