Psychosociální důsledky havárie v Černobylu (a další jaderné novinky)

Nová studie o psychosociálních důsledcích havárie v Černobylu

Nuclear Monitoring č. 762

Nová studie organizace Green Cross, kterou inicioval Michail Gorbačov a která byla zveřejněna 26.dubna 2013, se zaobírá dlouhodobými psychosociálními důsledky havárie v černobylské jaderné elektrárně. „Deprese, pocity strachu a sebevraždy – to jsou kritické prvky u obyvatel, žijících v kontaminované zóně, a lidí, kteří byli ze zóny evakuováni," řekla Maria Vitagliano, vedoucí sociálně – medicínského programu Green Cross International. „Pracujeme na metodách včasného rozpoznávání sebevražedných sklonů, přitom využíváme rodinných a terapeutických klubů, dále také strategických partnerství a místních samospráv, abychom mohli postiženým lidem nabídnout podporu v případě depresí."

Zpráva "Selected Health Consequences of the Chernobyl Disaster" je také online na internetu pod níže uvedeným odkazem:

http://www.gcint.org/news/green-cross-study-long-term-psychosocial-consequences-chernobyl-nuclear-disaster

Spojené království: více než 30 případů ztráty radioativních materiálů za posledních 10 let

Nuclear Monitor č. 762

Radioaktivní materiály zmizely v posledních deseti letech ve více než 30 případech z firem, nemocnic a dokonce škol. Vyplynulo to z dotazníku britského úřadu pro zdraví a bezpečnost. Některé organizace byly za ztrátu těchto radioaktivních materiálů trestně stíhány, jiné pouze dostaly varování. Tyto skutečnosti odhalují dokumenty, které úřad "Health and Safety Executive" (HSE)zveřejnil.

Mezi chybějícími objekty je například 13 kg vážící koule s obohaceným uranem z Sheffieldu nebo malé peletky vysoce radioaktivního ytterbia 169 z firmy Rolls – Royce Marine Operations. Královská nemocnice zase ztratila cesium 137.

Konzultant John Large uvedl: „Neakceptovatelné kumulování a vážnost těchto zprát, některých z nich s potenciálem s těžkými radiologickými důsledky, vrhá špatný stín na majitele licence a regulátora HSE, jejichž povinností je zajistit, aby majitel licence byl funkční a fundovanou organizací, která je schopná uchovat tyto radiologicky nebezpečné materiály a substance. Nedokážu pochopit, proč není ve veřejném zájmu, takovou nedbalost jako jsou výše uvedené ztráty radioaktivních materiálů, přísně postihovat.

Zdroj: Terry Macalister a Richard Halpin, 5.5.2013,
http://www.guardian.co.uk/environment/2013/may/05/radioactive-materials-lost-30-incidents

Indie: soud vydal povolení k provozu jaderné elektrárny Koodankulam

Nuclear Monitor č. 762

Indický nejvyšší soud rozhodl, že kontroverzní jaderná elektrárny Koodankulam ve spolkovém státě Tamil Nadu může být uvedena do provozu. Podle soudců je jaderné zařízení „bezpečné a nepředstavuje žádné nebezpečí". Dále je podle nich potřebným prvkem k blahobytu a hospodářskému růstu Indie. Ke svému verdiktu však připojili podmínku, že jaderná elektrárna nesmí být uvedena do provozu, dokud nedostane potřebná povolení od všech příslušných úřadů. Tato povolení mají být předložena Nejvyššímu soudu ještě před uvedením elektrárny do provozu.

Indická jaderná elektrárna Koodankulam měla být spuštěna již v roce 2011, masivní protesty však její uvedení do provozu oddálily. Nejvyšší soud dostal několik peticí, které projekt zpochybňují především z bezpečnostních důvodů. Dva jaderné bloky jsou tedy již dva roky připraveny ke spuštění, kvůli velkým protestům a právním procesům však jejich spuštění dosud nebylo možné.

O stavbě jaderné elektrárny se v Indii rozhodlo již v roce 1988, kdy Indie podepsala dohodu s tehdejším Sovětským svazem. Stavba samotná začala až v roce 2001 a původní plány počítaly s tím, že stavba bude dokončena již v roce 2007.

Koncern "Nuclear Power Corporation of India Ltd." posunul nyní plánovaný termín spuštění obou bloků v května na červen letošního roku.

Zdroj: BBC, 6.5.2013, "Kudankulam: India court allows operations at nuclear plant",
http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-india-22424261

Omán vzdal své plány na stavbu jaderných elektráren

Nuclear Monitoring č. 762

Dr. Bard bin Mohamad al Hinai, zástupce Ománu v Mezinárodní agentuře pro jadernou bezpečnost (MAAE) potvrdil, že se sultanát Omán rozhodl vzdát se svých plánů na stavbu nových jaderných elektráren. Ve své řeči na „Ománském summitu o energetice o vodním hospodářství" dne 5.května 2013 řekl Dr. Al Hinai: „Po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima se Omán s přihlédnutím na bezpečnostní hledisko, že bude následovat další státy jako Německo nebo Japonsko a nebude dál rozvíjet jaderný program, ale bude profitovat z „aplikací jaderné energetiky" a dále se soustředit na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, jako slunce, vítr a energie z mořských vln.

Nepřesný výraz „aplikace jaderné energetiky" se týká vědeckého, lékařského a průmyslového využití radionuklidů, jako např. ve výzkumných reaktorech a urychlovačích částic, nikoli jaderných elektráren.

Zdroj: Conrad Prabu, 6.5.2013, "Sultanate opted not to pursue nuclear power", http://omanobserver.om/node/163310 

Šéf OSN říká, že na Černobyl se nesmí nikdy zapomenout

Nuclear Monitor č. 762

Dne 26.dubna 2013, přesně 27 let od havárie v ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl zveřejnil generální sekretář OSN Ban Ki-moon stanovisko, podle kterého nesmí tato jaderná katastrofa nikdy upadnout v zapomnění. Kromě toho vyzval k pokračování poskytování pomoci lidem v postižených regionech.

„Pokud se dnes zpětně po 27 letech podíváme na strašnou černobylskou havárii, musíme ocenit také likvidační pracovníky a záchranáře, kteří tehdy riskovali své životy a více než 330.000 lidí lidí, kteří tehdy ztratili své domovy a milióny lidí, kteří žijí v kontaminovaných oblastech a jsou traumatizovány strachem o své zdraví a životy," řekl Ban.

„Nekonečné počty žen, mužů a dětí, kteří byli postiženi radioaktivní kontaminací, nesmí upadnout v zapomnění. Ekologické škody v potravním řetězci, v přírodě a ve vodstvu budou přetrvávat ještě dlouhé roky.

U příležitosti 27.výročí černobylské havárie se 26.4.2013 po celém světě konaly stovky vzpomínkových akcí.
Webová stránka: www.chernobyl-day.org uváděla 70 akcí jenom na území Francie.

Zdroj: un.org/sg/statements/index.asp?nid=6780