Po Fukušimě se zvyšuje záření v severním Pacifiku (+ další jaderné zprávy)

Německo: vývoz vysoce radioaktivních odpadů do zahraničí

Hledání konečného úložiště pro trvalé uložení radioaktivních odpadů se ukázalo být v Německu velmi složitým procesem. Jeden z majitelů německé energetické společnosti EnBW - Hornošvábské energetické závody OEW, boří tabu a přimlouvá se za to, aby se za radioaktivní odpad z Německa vyvážel do zahraničí.

Ulm – Celá desetiletí vyrábí Německo jaderný odpad – otázka, kam s tímto v jaderných elektrárnách vyrobeným odpadem, však zůstává celou tuto dobu nezodpovězená. Před rokem a půl byla z tohoto důvodu ustanovena komise složená z politiků, zástupců ekologických sdružení, energetických společností, která pracuje na stanovení kritérií, které bude muset budoucí úložiště splňovat.

Proces hledání úložiště je velmi složitý a pomalý. I když se všichni zúčastnění nakonec dohodnou na těchto kritériích, odpor ve státem vybraných lokalitách by mohl být velký. Proto nyní spolumajitel elektrárenské společnosti EnBW – OEW přišel s návrhem, který se vždycky považoval za nouzové řešení: vyvážet radioaktivní odpad do zahraničí.

„Jsem si celkem jistý, že se politikům nepodaří prosadit v hustě obydleném Německu geologicky vhodnou lokalitu pro konečné úložiště," řekl zástupce Hornošvábských energetických závodů (OEW) Heinz Seiffert německé tiskové agentuře v Ulmu.

Nyní využívá Německo – alespoň ve chvílích, kdy samo nemá dostatek elektrické energie – jaderný proud ze zahraničí. „Proto není zcela nelogické, abychom jim tam poslali i náš jaderný odpad – i v této oblasti existuje světový trh," řekl Seiffert. Obává se, že i za třicet nebo čtyřicet let budou v Německu pouze mezisklady radioaktivního odpadu, protože se prostě v Německu místo pro konečné uložení jaderného odpadu nenajde.

Ministr životního prostředí a energetiky Báden – Würtemberska Franz Untersteler (Zelení) tento návrh kategoricky odmítá. „Je zcela zcestné přemýšlet o tom, že budeme převážet jaderný odpad přes půl světa a problém skladování jaderných odpadů tak vyřešíme," řekl mluvčí ministerstva. Německo podle ministra nese za svůj odpad vyrobený v německých jaderných elektrárnách zodpovědnost, která se nedá převést na jinou =zemi.

http://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/vorschlag-von-enbw-miteigentuemer-hochradioaktive-abfaelle-ins-ausland-bringen-/11185518.html

Německý mezisklad jaderného odpadu bez povolení k provozu

Spolkový správní soud zrušil povolení pro mezisklad jaderného odpadu v Brunsbüttelu. Pouze s jaderně – právní tolerancí se smí mezisklad v Brunsbúttelu provozovat s omezením až do roku 2018.

Pouze se spěšně vydaným zvláštním povolením se smí mezisklad vysoce radioaktivních odpadů u odstavené německé jaderné elektrárny Brunsbüttel (Šlesvicko – Holštýnsko) prozovovat ještě do roku 2018. Protože německý spolkový správní soud v Lipsku nyní rozhodl, že povolení k provozu tohoto meziskladu je neplatné. Tím potvrdil rozsudek Vyššího správního soudu z roku 2013.

„Vzniklá situace, kdy je povolení Spolkového úřadu pro ochranu před zářením protiprávní, je složitá. Neexistuje žádné jiné schválené úložiště pro přechodné uložení jaderných odpadů, kde by se odpad skladoval bezpečněji než v Brunsbüttelu. Proto šlesvicko – holštýnský úřad pro jaderný dohled povolil meziskladování v Brunsbüttelu a nadále ho toleruje. To je zapotřebí proto, aby nevznikl žádný protiprávní prostor," řekl ministr životního prostředí z Kielu Robert Habeck (Zelení).

http://www.tagesspiegel.de/politik/atomenergie-ohne-betriebserlaubnis/11246298.html

Po Fukušimě se zvyšuje záření v severním Pacifiku

Od havárie v jaderné elektrárně Fukušima uběhly téměř čtyři roky. Nyní naměřili vědci zvýšené hodnoty césia v moři, konkrétně v oblasti severního Pacifiku. Nebezpečí pro lidstvo a životní prostředí prý nehrozí.

Radioaktivita, která unikla při havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima do moře, zvyšuje hodnoty radioaktivního zatížení v moři až k pobřeží Severní Ameriky, zjistili vědci – jedná se však pouze o mírný nárůst těchto hodnot. O tom inofrmuje tým vědců kolem Johna Nortona Smitha z Beforského institutu oceánografie v Dartmouthu (Kanada, provincie Nové Skotsko) ve zprávě pro Americkou akademii věd. Měření ve východním Pacifiku z období od roku 2011 do roku 2014 ukazují, že i měřící stanice v blízkosti pobřeží vykazují zvýšené hodnoty izotopů césia 134 a 137. Podle odborníků však tyto mírně zvýšené hodnoty nepředstavují riziko pro lidi ani životní prostředí.

V březnu 2011 přílivová vlna těžce poškodila jadernou elektrárnu Fukušima na pobřeží Pacifiku. V dubnu téhož roku se v blízkosti tohoto neštěstí naměřilo až 68 miliónů bequerelů na metr krychlový vody. Aby pan Smith a jeho kolegové zjistili míru rozšíření radioaktivních částic v mořské vodě, vytvořili síť 26 měřících stanic ve tvaru písmene P, které jdou z bodu P1 v blízkosti Britské Kolumbie v Kanadě až 1.500 kilometrů do Pacifiku.

Měření ukazují, jak se šíří radioaktivita Pacifikem: stanice P26, nacházející se nejblíž Japosnku evidovala v červnu 2012, tedy 15 měsíců po havárii ve Fukušimě, zvýšené hodnoty césia 137 až do výše 0,36 bequerelů na metr krychlový vody. Do února 2014 se tamní hodnoty césia 137 zvýšily na více než 2 bequerely na metr krychlový vody.

Na stanici P4 na okraji kontinentálního šelfu, se hodnota césia 137 po Fukušimě od června 2013 postupně zvyšovala. V únoru 2014 dosáhla svého maxima, a sice 0,66 bequerelů na metr krychlový. Protože radioaktivní =částice jsou přenášeny převážně vodními vrstvami horních 150 metrů, dostávají se až do oblastí v blízkosti pobřeží. Beringovou úžinou se kromě toho dostaly mezi Asiíí a Amerikou až do Severního ledového oceánu, kde byly taktéž v září 2012 naměřeny zvýšené hodnoty.

http://www.welt.de/wissenschaft/article135970648/Nach-Fukushima-steigt-die-Strahlung-im-Nordpazifik.html

Jaderné elektrárny v Německu: miliardový fond na likvidaci vysloužilých elektráren

Německá spolková vláda plánuje zřízení fondu na odstavování jaderných elektráren. Provozovatel má poskytnout cca. 17 miliard euro

Berlín – Německá vláda plánuje zřízení miliardového fondu pro zajištění odstavení a likvidace vysloužilých jaderných elektráren na území Německa. Jak ve středu informoval deník Süddeutsche Zeitung s odvoláním na interní materiál ministerstvem životního prostředí a průmyslu a obchodu, budou muset provozovatelé jaderných elektráren vložit postupně cca. 17 miliard euro do fondu, ze kterého se pak budou platit dlouhodobé závazky v souvislosti s likvidací jaderných zařízení.

Peníze na likvidaci jaderných elektráren a na meziskladování jaderného odpadu mají koncerny uvolnit z rezerv. Podle informací Süddeutsche Zeitung si takto společnosti E.On, RWE, Vattenfall a EnBW uložili do rezervy celkem 36 miliard euro. V poslední době se ale objevily pochybnosti o tom, zda tyto peníze v budoucnu opravdu budou k dispozici.

Především německý koncern E.On se nedávno rozhodl pro radikální restrukturalizaci firmy. Koncern chce tak upustit od svého jaderného byznysu, od výroby elektřiny v jaderných, uhelných a plynových elektrárnách a přetvořit se do společnosti se zaměřením na obnovitelné zdroje energie.

http://www.taz.de/Kernkraftwerke-in-Deutschland/!151424/

Zdroj: http://oizp.cz/