Jak by se taková multikulturalistická diktatura pozanala? Uvedu několik příkladů. Představte si, že se od někud ze vzdálené ciziny objeví nějaká nadřazenecká politicko-náboženská ideologie, jejichž cílem je vítězství jejich náboženství nad světem. A k čemuž se neštítí ani těch nejodpornějších a nejzvrácenějších praktik, jaké si lze představit. A vy to víte a tak se pro ti ní otevřeně postavíte, že se vám to nelíbí. A místo toho, aby vás společnost poplácala po zádech za to, jak jste moudří a odvážní, tak se naopak za údajnou urážku ocitnete někde u soudu, u kterého vás za tento váš názor třeba i odsoudí, a to třeba i k nepodmíněmému trestu. To má už pak k demokracii opravdu hodně daleko.
Ale největšími chudáky v takovéto multikulturalistické diktatuře jsou ti nejslabší z nás, a to děti. Když chodí do školy, tak jim začnou kvůli integraci dávat do třídy malé vyznazavče výše uvedených politicko-náboženských ideologií kulturně neslučitelných s naší kulturou. A ti nováčci, protože se jsou vychováváni tak, že se považují za nadřazeneckou kulturu, se začnou k ostatním chovat hůř, než jak to známe z obyčejné školní šikany.
Já jsem šikanu jako dítě ve škole zažil, ale naštěstí jen od příslušníků naší kultury. Ale i tam není o co stát. A tak se bojím se, že něco jako multikulturní diktatura by mne tehdy dostalo minimálně do ordinace dětského psychiatra, neboť bych to asi už překousnout nemohl.
Protože v multikulturní diktatuře se stát snaží, abyste vy měli před nimi multikulturní respekt, aby je náhodou něco neurazilo, začne děti v rámci různých multikulturních projektů vodit i do jejich modliteben nebo do nich cpát jiné různé tzv. multikulturní projekty proti údajné xenofobii, kde se mají dozvědět, jak je ta jejich ideologie vlastně prý úžasná. A když se proti tomu ohradí rodina dítěte, že se jim to nelíbí, je s nimi jednáno nejhůř, jak je to možné.
Nejen například zhoršené známky z chování u dítěte. Ale pro takovéto případy je v takovýchto zemích vysoce funkční juvenilní justice, která, když někdo vychovává děti způsobem, jaký se oficiálně nelíbí, je dítě z rodiny odebráno a přiděleno k nějaké jiné uvědomělejší pěstounské rodině. Hrůza. Být tím dítětem, snažil bych se od té nové rodiny útéct zpět k té své skutečné. A to tak dlouho, dokud si úřady neuvědomí, že jednají proti mne.
A tak se vás, milí demonstranti a odpůrci našeho pana prezidenta ptám. Kdo má blíž k takovým to zvráceným praktikám? Politika, jakou představujde prezident Miloš Zeman a nebo politici pražské kavárny? Ne, prezident Miloš Zeman k takovéto multikulturní diktatuře blízko rozhodně nemá. Ale o té pražské kavárně už bych si jistě netroufal tvrdit, že je takovýmto hrůzostrašným vizím vzdálená. Ještě za ni chcete chodit do ulic?
Související články:
Odchod ministra Pelikána vítám s úlevou
Víte, co by mne dostalo na demonstraci?
