Klaus Schwab a jeho Nové Velké ...

Na světě je jen málo lidí, co se nechtějí zvěčnit. Zapsat se do dějin nebo aspoň na sebe nějak upozornit. Talentovaní i netalentovaní – ti všichni by za sebou rádi zanechali nějakou stopu. Když někdo napíše symfonii, co přetrvá věky a jiný se tak tak zmůže na vyrytí svých iniciál do kůry stromu, tak to je ještě laskavé dělení. Hlavní problém nastává v tom dělení, že zatímco jedni mají co říci a jsou obdařeni schopností pozvednou jedince či více osob na vyšší úroveň, tak druzí tuto schopnost nemají a často svým nepochopitelným vlivem naopak zavádějí společnost na scestí.

Kdybychom začali Karlem Marxem, tak ten se rozhodl, že se bude zvěčňovat od svých 25 let, kdy začal filozofovat. Jistěže ve 25ti letech toho člověk hodně ví a je to úplně ten „nejlepší věk“ na to trousit kolem sebe rozumy. Jak ale vidět, posluchačům to zjevně nevadilo a tak se Marx zdárně profilozofoval až k třídnímu boji Komunistického manifestu, kdy mu bylo 30 let. Zdatně Marxovi sekundoval druhý Němec, Bedřich Engels, který mu byl takovým životním souputníkem. Oba Němci, oba současně světově první komunisti a oba nakonec skončili v kolébce multikapitálu, Londýně. Inu, co na to říci.

Nápad je jedna věc, ale praxe druhá. Aby se nápad dvou německých žido-komunistů ověřil v terénu, musí se nejdříve sestavit realizační plán, určit testovací oblast a stanovit vhodné datum zahájení pokusu. Jako pokusní králíci na ověření teorie byli vybráni Rusové, plán „sepsal“ v roce 1902 Vladimír Iljič Lenin a pokus byl později nazván celkem nepřesně jako „Velká říjnová socialistická revoluce“. Jak všichni vědí, experiment byl nakonec realizován krvavou cestou v roce 1917 a Marx s Engelsem se v hrobě ani moc neházeli, protože to na první pokus nedopadlo vůbec špatně.

Ne každý věří na převtělování duší, ale je vcelku zajímavé, že následující dva souputníci - Adolf Hitler a Mao Ce-tung - se narodili skoro hned potom, co se Marx s Engelsem poroučeli. A snad ještě zajímavější je, že Hitler i Mao, oba začali uvádět do praxe filozofické práce Marxe a Engelse. Každý po svém, samozřejmě.

Je snad pravidlem, že než psychopat začne řádit, nutká ho to předvést svou diagnozu na papír. Totéž se stalo Hitlerovi i Maovi – než se pustili do likvidace osídlení planety, než zapříčinili smrt hodně přes sto miliónů lidí, tak se také pokoušeli zapsat do dějin spisováním. O něco starší Hitler pochopitelně napsal své veledílo „Můj Boj“ o něco dříve, než začal na papír filozofovat svou prvotinu Mao. Ten pak ovšem svého německého kolegu překonal množstvím, „hloubkou“ i názvy jednotlivých filozofických skvostů. No vezměte si, jak geniálně zní od toho velkého komunistického vraha třeba název knihy „O Nové Demokracii“!

Ale nejen jako spisovatel a tvůrce ideového směru s názvem maoismus byl Mao výkonnější. Svého „bratra“ Hitlera jednoznačně převálcoval ve všem. Maovy praktické pokusy na lidech pojmenované „Velký skok vpřed“ a "Velká proletářská kulturní revoluce" mají na svědomí rozhodně mnohem více lidských objetí, než všechna vojenská tažení rakouského prďoly, co si nechal říkat „Můj Vůdče“.

Po těchto čtyřech „géniích“ přišla doba filozofického úpadku. Ne že by nebyli lidi, co by chtěli (nebo spíše mohli) nahlas filozofovat. To ne, ale ti co filozofovali, tak se jen nimrali v rozebírání objevených tezí. Nové zásadní myšlenky nepřicházely, ale i kdyby přicházely, tak by o ně nebyl zájem - jedna strana se jala uctívat rokerol, cocacolu a sex a druhá zase závěry stranických sjezdů a sto let staré teorie o vítězném třídním boji.

Teď ovšem pozor, po dlouhých letech ideového tápání přichází v roce 1985 na scénu velký „filozof“ Michail Gorbačov i se svou vizí „Nového myšlení“ a „Přestavby“. Popravdě se neví, zda tyto „Nové“ vize byly skutečně jeho vlastní, každopádně ale hrozilo, že západ bude východu závidět. ...nu a tak se v hroutícím západě na oplátku začala razit Buschova teorie o „Novém světovém pořádku“. Jak svět dnes vypadá se dá sice těžko přehlédnout, ale ve skutečnosti se vlastně neví, zda ona „Přestavba“ již byla dokončena, zda jsou již všichni obdařeni tím „Novým myšlením“ a zda přesně takhle má vypadat ten vytoužený „Nový světový pořádek“.

Jestli teď náhodu přemýšlíte o tom, zda dílo Gorbačova a starého Busche bylo dokončeno nebo ne, tak toho raději nechejte. Samozřejmě, že nebylo. Ani nemohlo být. Jednalo se jen o jakési mírné pootočení krasohledu, aby náš život nebyl nudný a my mohli u nového obrázku s úžasem vykřiknout:„jééé“.

Celou dosavadní genezi žido-komunistické geniality jsme si neuvedli jen tak zbytečně. Na scénu totiž v těchto dnech přichází nová filozofická hvězda Klaus Schwab s ideou nazvanou „Velký reset“. Určitě si nyní připadá jako Osvícený, co ve tmě jako jediný rozžal svíci a ukázal slepým směr a je sám na sebe hrdý, jenže z hlediska utajení prolhanosti všech samozvaných elit to byla velká chyba.

Vzpomínáte si na filozofa Maa a jeho nápad „Velkého skoku vpřed“? Ten začal něco kolem roku 1958 a v podstatě přinesl jen hladomor, miliony mrtvol a pád čínského hospodářství o několik let zpět. A co myslíte, způsobila to Maova debilita nebo to tak mělo být?

Další nápad „Nové myšlení“ + „Nový světový řád“ přišly na řadu zhruba za 30 let po Maovu „Velkém skoku“ a důsledkem tohoto „Nového myšlení“ je současný stav pomatené společnosti plné krizí, válek, korupce, teroru, chaosu a lží. Co myslíte, byl to nezdařený pokus nebo úmysl?

Současný nápad se jmenuje „Velký reset“. V podstatě je tento „reset“ jakoby produktem „Nového myšlení“ v „Novém světovém řádu“ a jakousi shodou náhod s ním počkali dalších dalších 30 let  od projektu „Nového myšlení“. Skoro to vypadá, že na každou jednu generaci mají připravené něco „Velkého“ nebo něco „Nového“.

A jak myslíte, jsou Schwábovy úmysly čisté nebo ne?

Je jisté, že se opět najdou uctívači těchto „Velkých“ a „Nových“ myšlenek a opět se mezi lidmi budou pohybovat jakési „Rudé gardy“, které se pod pláštíkem paragrafů o lepších zítřcích ujmou dalšího osekávání našich práv. Ovšem z geneze světového exhibicionismu, za pomoci těchto geniálních „Velkých“ a „Nových“ nápadů je evidentní, že se Schwábovou prací nemá smysl zabývat. Že je to jen další podvod.

Důkaz?

Důkazem může být celý předchozí text, ale komu by nestačilo, ať si řekne v čem je podstata Schwábova „Resetu“?

Pokud to někdo náhodou nepoznal, tak Schwab všechno jakoby opsal z angažovaného dvojfilmu Martina Friče z roku 1951 „Císařův pekař – Pekařův císař“. Tam si totiž Jan Werich notuje „když všichni všechno všechněm dáme, tak budou všichni lidi všechno mít dohromady“. Takže od Schwába nic, než jen pokus exhibovat opakovaným oprašováním Marxe, Engelse a Lenina.

Ale dejme tomu, že by se našel ještě někdo, kdo mu skutečně uvěří, že to Schwab myslí doopravdy a čestně. Takoví se jistě najdou. Hlavně mladí. A nebude jich asi málo. Takže jaké kroky by tito fandové „Velkých“ a „Nových“ Schwábových idejí měli čekat?

Jednoduchá odpověď: přece nic jiného, než že Schwab půjde příkladem a vzdá se veškerého svého majetku. A hlavně nebude sám. Schwába budou následovat tisíce účastníků Světového ekonomického fóra, včetně všech Gatesů, Clintonů, Sorosů a jim podobným. Také, aby byl plán důvěryhodný, určitě by měl pro realizaci svého „Great resetu“ získat všechny nežidovské i židovské klany, co stojí v pozadí jako různé partičky Rockefellerů, Rothschildů, Warburgů… Kdyby toto dokázal a tato samozvaná elita by se přestěhovala do paneláků, chýší a maringotek, všechny své majetky by rozdala obyvatelstvu planety, rozpustila své soukromé armády a začala se živit poctivou prací, nikoli lhaním, podvody a vražděním, tak to ano - v takovém případě se dá tomu Schwábovu plánu věřit. Pokud se tak stane, s chutí se k tomu jeho „Great resetu“ přidám i já.

Bohužel, státi se první, ani žádnou další vlaštovkou se nikdo moc nehrne. Dokonce ani sám Schwab. Zatím je jen na pultech knihkupectví další kniha dalšího exhibicionisty, co se chce zapsat do dějin jako „Někdo“. Nic než další z dlouhé řady jemu podobných, co by rádi, abychom si plni nadějí opět začali myslet, že přichází něco „Velkého“, něco „Nového“.

Omyl. nic nového se nekoná. Podle všech znaků to není nic, než další publikovaný podvod na lidi, kterému by spíše slušela titulní strana ve stylu:

Klaus Schwab, „Great Refake“;

Klaus Schwab, „Great Remain“;

nebo úplně nejlépe: Klaus Schwab, „Great Retard“.

6.5.2021 D.Niel