JAK ZASTAVIT NEOMARXISTY

Řada takzvaných neziskových organizací je založena a vedena neomarxisty. A tím se dostávám k otázce – čím se takoví neomarxisté živí?

Co jedí neomarxisté?

Neomarxisté – ne všichni jsou vegetariáni – jedí přesně to, co my ostatní. Dokonce si to kupují i za stejné peníze, jako vy. Tedy za vaše peníze.

Hlavním příjmem neomarxistů jsou dotace. Neomarxisté zřizují neziskové organizace, aby získali peníze vás, daňových poplatníků.

Protože byste nesouhlasili, aby vaše peníze šly přímo něčemu, co by se jmenovalo Spolek neomarxistů, získávají dotace pod záminkou veřejné prospěšnosti. Zřizují sociální centra, autonomní centra, centra ochrany přírody, poradenská centra, spolky propagující feminismus, vegetariánství, ekologismus, udavačství a podobně.

Ačkoli vy i já dobře víme, že nám existence těchto organizací žádný prospěch nepřináší, prostřednictvím dotací je platíme ze svých daní. A tím platíme obživu neomarxistům.

Nejsou to malé peníze. Jen na jižní Moravě obdaruje daňový poplatník politické organizace neomarxistů částkou přes sto milionů ročně. To samo o sobě uživí nějaké dvě stovky neomarxistů na plný úvazek. Nebo i více, když se trochu uskrovní.

Co je na tom špatného?

Neomarxismus je ideologie. Neomarxisté věří, že společnost by měla řídit elita, což znamená oni sami.Neomarxisté chtějí společnost vést k budoucnosti bez aut, bez obchodů, bez ekonomického růstu, bez prosperity, bez průmyslu a energie, bez podnikání, zato však s neziskovkami a s oceány sojového latté.

Neomarxistická budoucnost země obsahuje mnoho feministek, ne však maso ani dovolenou, na kterou si zaletíte letadlem. Neobsahuje žádnou svobodu ani demokracii. Ale to vás nemusí trápit, protože budoucnost země podle neomarxistů neobsahuje ani vás. Tedy v případě, že vy sami nejste neomarxisté.

Neomarxisté jsou nevolenou politickou silou. Nevolenou a neodvolatelnou. Budou zde, i když prohrají volby, budou zde, i když strana Zelených nedostane ve volbách ani jeden hlas.

Protože je stále budeme platit z dotací. Jak jsem popsal, jen v jihomoravském kraji daňový poplatník živí několik stovek politických agitátorů, prosazujících neomarxistickou ideologii. Bez ohledu na výsledek voleb, bez ohledu na názor voličů. A to je protidemokratické.

Neomarxismus proti demokracii

Všichni víme, jaký rozpor existuje mezi názorem obyvatelstva na budoucnost země, a tím, co prosazuje vláda, zlobbovaná neomarxistickými strukturami. Zásadní rozpor se netýká jen názoru na imigraci, ale i financování školství, týká se rozvoje měst a obcí, energetiky, obranyschopnosti země i mnoha dalších věcí. Lidé nesouhlasí s tím, jak jsou vynakládány jejich peníze, přesto však nevěří, že se po volbách něco změní. Mají pravdu.

Volby nic nezmění, jestliže neomarxisté ovlivňují rozhodování vlády od premiéra až po místní samosprávy, a přitom jejich struktury nejsou a nemohou být voliči kontrolovány. Jestliže premiér země rozhoduje pod tlakem neomarxistických lobbistů, když je starosta obce pod tlakem neomarxistických aktivistů, a přitom tito lobbisté a aktivisté dostávají peníze nezávisle na výsledku voleb, kde je ještě demokracie?

V zemi vyrostla formálně nezaložená, nevolená a neodvolatelná neomarxistická strana. Je to mocenská struktura, jejíž příslušníci si přivlastňují nekontrolovanou moc nad občany. Je ohrožením demokracie, je útokem na naši svobodu.

Jak zastavit neomarxisty

Připomenu, že neomarxisté jsou politická zájmová skupina, mocenská struktura, protidemokraticky financovaná z veřejných prostředků. Vaše daně získává tak, že svou politickou agendu schovává za údajnou veřejnou prospěšnost v neziskových organizacích. Co s tím můžeme udělat?

• Zakázat neziskovky!

Tak to rozhodně ne. Nepřípustné, nikdy, v žádném případě. Právo organizovat se a společně prosazovat své zájmy nelze v demokracii nikomu upírat. To už by pak nebyla demokracie. Takže znovu ne, a jestli vás to třeba napadlo, hned na to zapomeňte.

• Podřídit neziskovky zákonu o informacích

To už je lepší nápad.

Zákon o svobodném přístupu k informacím dává všem občanům právo vědět, jak jsou vynakládány jejich peníze. Je to dobrý zákon. Můžete se třeba zeptat — stačí na to pouhý mail — jak velký plat má váš starosta. A dozvíte se to.

Na příjemce dotací se však zákon o informacích nevztahuje. Kdyby byl rozšířen i na ně, pak bychom se mohli nejen ptát na plat starosty, ale i na to, kam vlastně mizí peníze, které dáváme neomarxistům, tedy jejich krycím neziskovkám. A to by bylo dobré, to je to, co chceme. Nebo ne? Hm… Ne.

Bylo by to stejně dobré, jako přesně vědět, kdy a jak se vám zloděj vloupává do domu a co si odtamtud odnáší. Může vám to k něčemu být, ale vy přece hlavně chcete, aby vám do domu žádný zloděj nevlezl. A tak, i když je rozšíření zákona o informacích logické, a může být v lecčem přínosné, jádro problému neřeší.

To, co chceme, je něco jiného.

• Vzít jim peníze

To je ono. Je to prosté. Je to opravdu jenom tak jednoduché. Peníze jim zkrátka nedáme.

Jistěže nemůžeme zastavit financování všech neziskových organizací. Dobrovolní hasiči, skauti, charita, vzdělání, sport… Ale to není třeba. To, co potřebujeme, je vtělit do zákona princip ochrany demokratického politického systému.

• Žádné veřejné peníze na nevolenou politickou činnost

Z veřejných peněz nesmí být financovány žádné nevolené politické aktivity. To je řešení.

Každá koruna, kterou daňový poplatník dá neziskové organizaci, která je ve skutečnosti spolkem lobbistů, není jen koruna, o níž přišli hasiči, skauti, charita a další. Je to koruna, která podryla demokracii jako takovou. Politický spolek získá moc, a moc použije k získání peněz. A tak stále dokola, až budou voliči tam, kde jsou teď. Na druhé koleji.

Žádné veřejné peníze na nevolenou politickou činnost. Je to princip ochrany demokracie. A musí se z něj stát zákon.

• Ale co je to vlastně politika?

Řada lidí teď namítne, že vlastně vůbec nelze definovat, co to politická činnost je. Lze. A není na tom nic složitého.

Je to, co právě nyní dělám, politika? Samozřejmě, že ano. Vy to víte, já to vím, každý to ví. Umíme to rozpoznat zcela přirozeně.

Politické a nepolitické spolky rozlišoval už rakousko-uherský zákon o právu spolčovacím z roku 1867. Devatenácté století. Naši předkové dobře věděli, co dělají. Definici lobbingu — a to je podstata politické činnosti — najdeme i v současné legislativě mnoha zemí. I tu lze použít. Ve skutečnosti je rozlišení toho, co politikou je, a co jí není, velmi snadné.

• Co tím získáme?

Dostaneme zpět své peníze. Na skauty, na hasiče, na charitu… Ale to není to hlavní.

Získáme zpět to, o co jsme přišli. Voličům se vrátí síla skutečně něco ovlivnit. Nebudou už ovládáni těmi, kdo se naučili obcházet volby, protože peníze a s nimi moc získají bez ohledu na jejich výsledek. Už nebudeme vhazovat lístky do uren s pocitem, že se stejně nic nezmění. Už nebudeme platit lidi, kteří křiví zákony bez ohledu na to, co občané chtějí. Obnovíme rovnou soutěž politických sil. Voliči budou znovu suverény ve své vlastní zemi. Získáme zpět demokracii.

zdoj:http://pravyprostor.cz/jak-zastavit-neomarxisty/