Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Doněcká republika na ostří nože

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

„Vy, Češi, jste prodejní. K ničemu nám tu nejste. Měl byste se sebrat a jet zase domů. Jen o nás budete psát, že jsou tu teroristi a separatisti. My ale nejsme žádní separatisti. V Kyjevě proběhl fašistický puč a my nechceme žít spolu s fašisty v jedné zemi.“

  • donecka-republika-na-ostri-noze

Je prvomájové odpoledne a proruským demonstrantům se podařilo po zhruba hodinovém útoku získat budovu doněcké oblastní prokuratury z rukou policejních těžkooděnců podřízených kyjevské vládě. Z reproduktorů na střeše černé Lady hraje sovětská válečná píseň „Povstaň, velká země“. Z okna auta je vystrčená velká vlajka s portrétem Stalina. Budova prokuratury má vybitá okna a na malém ohni hoří ukrajinský státní erb. Nad prokuraturou právě zavlála vlajka separatistické Doněcké lidové republiky.

Vyhnaní těžkooděnci utíkají uličkou mezi stěnou domu a davem lidí. Občas na ně dopadají údery improvizovaných obušků, jindy se je snaží někdo nakopnout. Rychle se ale tvoří řetěz z mírnějších demonstrantů, kteří se snaží utíkající těžkooděnce před všeobecným hněvem ochránit. Asi tisícihlavý dav začíná hlasitě skandovat: „Fašisti, fašisti!“

„Pederasti, co máte co střílet do dětí a pouštět na nás slzný plyn!“ křičí ze všech sil žena stojící poblíž. Malé gumové projektily, kterými policisté bránili budovu prokuratury před útočníky, se válí po zemi. Slzný plyn je ještě cítit ve vzduchu.

 

Výkonný prezident Ukrajiny, Olexandr Turčynov, před pár dny oznámil, že centrální vláda v blízké době nezvládne získat východní oblasti země zpět pod svou kontrolu. Stále častěji je zpochybňováno, že se na východě země podaří provést předčasné prezidentské a parlamentní volby, plánované na konec měsíce. Málokdo se odvažuje soudit, jaké to bude mít pro zemi důsledky. Nejasné je také to, jaké důsledky bude mítreferendum o nezávislosti Doněcké lidové republiky, plánované na 11. května.

„Když Majdanu pomáhaly Spojené státy a Evropská unie, proč bychom my nemohli dostat pomoc od Ruska?“ ptá se padesátiletý Sergej, stojící v první řadě před zničenou budovou prokuratury.

„Pořád nás obviňují z toho, že protesty vedou profesionálové z Ruska, ale jestli mám být upřímný, sám jsem ještě mezi protestujícími nikoho z Ruska nepotkal. Asi tu Rusů několik je, ale rozhodně jich není moc,“ dodává rozhodně. „Kromě toho, nestáli snad na Majdanu taky Poláci, Češi nebo Němci?“ ptá se.

Sergejova slova se ostatně nijak zásadně neliší právě od toho, co říkali účastníci kyjevského Majdanu o zapojení neonacistů a členů pravého sektoru do dění v Kyjevě.

Na tom, že se protestů účastní jen malé množství občanů sousedního Ruska, se shoduje také známý doněcký novinář, Denis Kazanský.

„Akce protestu proti kyjevské vládě by probíhaly i bez zapojení Ruska. Ruských občanů je na demonstracích minimum, nicméně jsou to často právě koordinátoři akcí. Doteď jsme na straně separatistů v Luhansku, Slavjansku a dalších městech identifikovali několik profesionálních vojáků, kteří bojovali v oddílech ruské armády v Čečensku, v Abcházii a Jižní Osetii.“

Podle průzkumu, který provedl Kazanský se svými kolegy, je pro odtržení od Ukrajiny okolo 25 procent obyvatel Doněcku. Zhruba stejné množství je podle nich také pro setrvání v rámci Ukrajiny v současné podobě. Zbylých 50 procent by si buď přálo různý stupeň federalizace země a posílení nezávislosti regionu na centrální vládě, nebo na situaci nemají jasný názor.

„Lidé, kteří jsou pro oddělení od Ukrajiny, patří často k nejchudším vrstvám obyvatelstva. Jsou to veteráni z Afghánistánu, důchodci, kterým se stýská po Sovětském svazu, často také dělníci,“ vyjmenovává Kazanský.

Tihle lidé jsou většinou mnohem náchylnější k manipulaci a také ochotnější sáhnout k násilí, myslí si Kazanský.

„To se projevilo hlavně poté, co byla před týdnem obsazena doněcká televizní věž a ukrajinské kanály byly nahrazeny ruskými. Ukrajinské televize byly určitě tendenční, ale nevymýšlely si úplně vlastní realitu, jako to dělají ty ruské,“ vysvětluje.

Lidé účastnící se protestů za jednotnou Ukrajinu jsou oproti tomu většinou studenti, učitelé, novináři, střední třída a to, čemu se říká inteligence.

V těchto dnech jsou proruští demonstranti zdaleka nejviditelnější silou v oblasti. Poslední akce za jednotnou Ukrajinu proběhla v Doněcku 28. dubna. Účastnilo se jí okolo 5000 lidí a nechala za sebou desítky zraněných poté, co byla rozehnána maskovanými útočníky s obušky a hlukovými granáty.

Podobná demonstrace měla v Doněcku proběhnout i o dva dny později. Tu ale zakázaly úřady kvůli bezpečnostní situaci a zavřely park, ve kterém se měla konat. Další proukrajinské demonstrace zatím plánovány nejsou. Lidé, kteří se dříve takových akcí účastnili, často zmiňují, že se na další demonstrace kvůli strachu z nálad ve městě nechystají.

„Když se neúčastníte protestů a nedáváte příliš hlasitě najevo svůj názor, tak není důvod se ničeho bát. V Doněcku je stále méně bezpečno,“ říká dvaadvacetiletý barman Maxim.

„Bezpečnost ve městě se hodně zlepšila poté, co se tu hrálo v roce 2012 fotbalové mistrovství Evropy. Teď se o něco zhoršila, ale pořád to není nijak strašné. Pořád na tom nejsme tak špatně jako Slavjansk nebo Kramatorsk, kde se lidé bojí vycházet do ulic,“ komentuje Maxim situaci ve dvou městech, které se staly prakticky vojenským centrem separatistického území.

Nedůvěra vůči návštěvníkům ze Západu je nicméně cítit i na prvomájovém pochodu za nezávislou Doněckou lidovou republiku.

„Řekli nám, že se s vámi nemáme vůbec bavit,“ odpovídá starší muž na otázku, proč přišel na pochod. Kdo mu to řekl, odmítá upřesnit.

„Vy Češi jste prodejní. K ničemu nám tu nejste. Měl byste se sebrat a jet zase domů. Jen o nás budete psát, že jsou tu teroristi a separatisti. My ale nejsme žádní separatisti. V Kyjevě proběhl fašistický puč a my nechceme žít spolu s fašisty v jedné zemi,“ zakončuje a zamračeně odchází.

Razantní odmítání nálepky „separatisté“ či „teroristé“ je společné naprosté většině těch, kteří demonstrují za odpojení od Ukrajiny.

„Tihle lidé říkají, že ukrajinská média lžou, čehož důkazem je například právě to, že oni přece nejsou žádní separatisté a už vůbec ne teroristé. Jak ale chcete nazývat někoho, kdo se snaží utrhnout část země bez ohledu na názor většiny obyvatel a používá k tomu metody, jako je braní rukojmích, obsazování městských samospráv a umlčování nebo i zabíjení těch, kteří s nimi nesouhlasí?“ ptá se Kazanský.

„Nikdo si teď nedovolí odhadnout, co se vlastně v dalších dnech rozhodne. Rusko nás nemůže přijmout, protože ekonomicky nemá na to, utáhnout dalších několik nestabilních regionů, které je potřeba vykrmovat. A kdyby měla opravdu vzniknout nezávislá Doněcká lidová republika, tak to pro celý region znamená naprostý armageddon,“ komentuje Kazanský fakt, že Doněcká oblast z centrálního rozpočtu spotřebovala jen za loňský rok bezmála o 10 miliard hřiven (asi čtyři miliardy korun) více, než kolik do něj vložila. Ostatní neklidné regiony východní Ukrajiny si přitom nevedly o mnoho lépe.

 Pro informace z místa sledujte na Facebooku: Vojtěch Svratkin: Z míst, kde to právě hoří

zdroj:http://bohac.blog.ihned.cz/c1-62121760-donecka-republika-na-ostri-noze

Facebook komentáře