Přepisování historie už překonává všechny myslitelné hranice. Jako by nestačilo, že už to skoro vypadá, že Prahu osvobodili v květnu 1945 Američané a II. světovou válku prohrálo Rusko!
Hodnocení uživatelů:
/ 21
- Podrobnosti
- Doporučujeme / CFP! doporučuje |
- 18. září 2019 |
- hoppner.cz |
Je neuvěřitelné, že se německá kancléřka Merkelová při oslavách 75. let výročí vylodění v Normandii objevila mezi zástupci Spojenců (Spojené státy, Velká Británie, Francie…) a dokonce se s nimi nechala vyfotit na společné fotografii (v kroužku vpravo od Babiše).
A proč nepozvali zástupce Ruska? Připomeňme, že vylodění v Normandii, kvůli kterému se papaláši sešli v Londýně, bylo součástí společného plánu se Sovětským svazem (Teherán, 1. prosince 1943) a bylo důsledkem vítězných bitev Rudé armády. Za celou tuto bitvu (vylodění v Normandii), zahynulo tolik spojeneckých vojáků, kolik v bitvě o Stalingrad za jediný den.
Celé ty dnešní oslavy však budily dojem, že II. světovou válku vyhrál Trump, zatímco Rusové se dosud schovávají v zemljankách někde na Sibiři.
TAKŽE SI TO SHRŇME
II. světovou válku rozpoutalo Německo, konkrétně předchůdce Frau Merkelové Adolf Hitler. Začala 1. září 1939 německým útokem na Polsko. Počet obětí II. světové války je odhadován na 72 milionů. Když se nad tím číslem zamyslíte…
1941
– Zásadní pro vývoj II. světové války byla bitva před Moskvou (1. října, 1941 – 7. ledna, 1942). Ukázala celému světu, že do té doby neporažený Wehrmacht lze zastavit. Bitva měla 1,5 milionu obětí (na jednoho Němce dva padlí Sověti).
– Zásadní pro vývoj II. světové války byla bitva před Moskvou (1. října, 1941 – 7. ledna, 1942). Ukázala celému světu, že do té doby neporažený Wehrmacht lze zastavit. Bitva měla 1,5 milionu obětí (na jednoho Němce dva padlí Sověti).
1942
– Klíčovou a největší bitvou II. světové války bylo bitva o Stalingrad (28. červen
– Klíčovou a největší bitvou II. světové války bylo bitva o Stalingrad (28. červen
1942 – 2. únor 1943). Zahynul při ní 1,2 milion sovětských vojáků a civilistů a 800 tisíc německých vojáků. Při této jediné bitvě zahynulo víc Sovětů, než Američanů, Francouzů a Britů za celou válku. Tato bitva je symbolem II. světové války.
1943
– Bitva u Kurska (5. července – 23. srpna 1943). Rozhodující vítězství Sovětů, Němci ztratili na východní frontě iniciativu, Hitlerův sen o Velkém Německu se začal hroutit. Asi milion obětí, na jednoho Němce čtyři padlí Sověti.
– Poté zahájila Rudá armáda mohutnou ofenzívu zvanou Bitva o Dněpr (24. srpna
– Bitva u Kurska (5. července – 23. srpna 1943). Rozhodující vítězství Sovětů, Němci ztratili na východní frontě iniciativu, Hitlerův sen o Velkém Německu se začal hroutit. Asi milion obětí, na jednoho Němce čtyři padlí Sověti.
– Poté zahájila Rudá armáda mohutnou ofenzívu zvanou Bitva o Dněpr (24. srpna
1943 – 23. prosinec 1943, Ukrajina). Zahynuly takřka tři miliony obětí, přibližně stejně na obou stranách.
– 1. prosince 1943, konference v Teheránu. Sovětský svaz přesvědčí Spojence o otevření druhé (západní) fronty v podobě vylodění v Normandii. Je to důsledek úspěchů bitvy o Dněpr.
– 1. prosince 1943, konference v Teheránu. Sovětský svaz přesvědčí Spojence o otevření druhé (západní) fronty v podobě vylodění v Normandii. Je to důsledek úspěchů bitvy o Dněpr.
1944
– 6. června. Spojenci se konečně vylodili v Normandii (rok a půl po bitvě o Stalingrad a v situaci, když už Hitler prohrává a jeho vojákům na východní frontě docházejí zbraně a munice). Při bitvě, kde na jednoho zdecimovaného německého vojáka byli více než byli čtyři svěží, spojenečtí, zahynulo asi 200 tisíc německých vojáků a 53 tisíc spojeneckých). Obětí Spojenců za celou tuto bitvu (trvala dva měsíce) bylo celkem tolik, jako v bitvě o Stalingrad za jediný den.
– Hurá do Polska! Mohutná sovětská “letní ofenzíva” operace Bagration (22. června 1944 – 29. srpna 1944) v Pobaltí, na Ukrajině a v Bělorusku. Zemřelo při ní 700 tisíc vojáků a civilistů (poměr obětí se tu poprvé otočil, padlo 2 x tolik Němců, než Sovětů).
– Varšavské povstání (1. srpen – 2. říjen 1944) tvrdě potlačené Německem, masové vraždy civilního obyvatelstva (200 tisíc obětí). Do Varšavy vstupuje Rudá armáda v lednu následujícího roku a míří na Berlín.
– Ardenská bitva (prosinec 1944 – leden 1945). Neúspěšný pokus Německa zvrátit vývoj války útokem proti Spojencům, které Hitler považoval za slabší článek z obou front. Bitva měla 200 tisíc obětí (cca stejně na obou stranách).
– 6. června. Spojenci se konečně vylodili v Normandii (rok a půl po bitvě o Stalingrad a v situaci, když už Hitler prohrává a jeho vojákům na východní frontě docházejí zbraně a munice). Při bitvě, kde na jednoho zdecimovaného německého vojáka byli více než byli čtyři svěží, spojenečtí, zahynulo asi 200 tisíc německých vojáků a 53 tisíc spojeneckých). Obětí Spojenců za celou tuto bitvu (trvala dva měsíce) bylo celkem tolik, jako v bitvě o Stalingrad za jediný den.
– Hurá do Polska! Mohutná sovětská “letní ofenzíva” operace Bagration (22. června 1944 – 29. srpna 1944) v Pobaltí, na Ukrajině a v Bělorusku. Zemřelo při ní 700 tisíc vojáků a civilistů (poměr obětí se tu poprvé otočil, padlo 2 x tolik Němců, než Sovětů).
– Varšavské povstání (1. srpen – 2. říjen 1944) tvrdě potlačené Německem, masové vraždy civilního obyvatelstva (200 tisíc obětí). Do Varšavy vstupuje Rudá armáda v lednu následujícího roku a míří na Berlín.
– Ardenská bitva (prosinec 1944 – leden 1945). Neúspěšný pokus Německa zvrátit vývoj války útokem proti Spojencům, které Hitler považoval za slabší článek z obou front. Bitva měla 200 tisíc obětí (cca stejně na obou stranách).
1945
– 4. února 1945. Jaltská konference, kde se mocnosti (Sovětský svaz, USA, Velká Británie) dohodly, jak to bude dál. Už bylo jasné, že Hitler prohrál.
– 14. února 1945. Američané bombardují Prahu (na svatého Valentýna). Prý se jim to popletlo (bombardování Drážďan bylo 13. února 1945).
– 4. února 1945. Jaltská konference, kde se mocnosti (Sovětský svaz, USA, Velká Británie) dohodly, jak to bude dál. Už bylo jasné, že Hitler prohrál.
– 14. února 1945. Američané bombardují Prahu (na svatého Valentýna). Prý se jim to popletlo (bombardování Drážďan bylo 13. února 1945).
– Dne 2. května 1945. Rudá armáda dobyla Berlín (16. duben – 2. květen 1945). 30. dubna 1945 spáchal Hitler sebevraždu.
– 9. května 1945. Osvobození Prahy Rudou armádou, konec II. světové války.
– Dva měsíce po konci války shodili Američané 6. a 9. srpna 1945 atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki a zabily tak více než 200 tisíc civilistů.
– 9. května 1945. Osvobození Prahy Rudou armádou, konec II. světové války.
– Dva měsíce po konci války shodili Američané 6. a 9. srpna 1945 atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki a zabily tak více než 200 tisíc civilistů.
Ohledně role toho kterého státu ze II. světové války mnohé napoví počet obětí.
Sovětský svaz: 23 milionů, Čína 10 milionů, Německo 7,5 milionů, Polsko 5,6 milionů, Francie 562 tisíc, Velká Británie 450 tisíc, USA 418 tisíc, Československo 365 tisíc… Všimněme si, že za války zahynulo přibližně stejně Američanů jako Čechoslováků.
Sovětský svaz: 23 milionů, Čína 10 milionů, Německo 7,5 milionů, Polsko 5,6 milionů, Francie 562 tisíc, Velká Británie 450 tisíc, USA 418 tisíc, Československo 365 tisíc… Všimněme si, že za války zahynulo přibližně stejně Američanů jako Čechoslováků.
