Po technické stránce tak jde v dnešních maďarských volbách o pokus Bruselských komisařů zopakovat úspěšnou volební kampaň uplatněnou ve volbách v ČR v roce 2021, pouze ve formě značně agresivnější. Pokud Eurokrati dnes v Maďarsku uspějí, lze předpokládat, že příští české parlamentní volby v roce 2029 budou z Bruselu ovlivňovány podobně brutálně. A je tak na čase se podívat, oč vlastně bruselským Komisařům a jejich nohsledům jde.
Hlavní cíl Bruselského komisariátu je očividný, zastavit ekonomický vzestup Maďarska, a udržet Maďary v pozici levných montérů pro německý a další západoevropský průmysl.
Tato letitá bruselská politika udržování východoevropských členských států Unie v postavení podřízených koloniálních území s levnou pracovní silou, je krásně vidět při pečlivém srovnání politických nátlakových akcích Orbanova odpůrce Pétera Magyara se samotnou nejnovější politikou Bruselských komisařů.
Péter Magyar se při své předvolební demonstraci v Segedínu ostře opřel do čínské automobilky BYD, která tam spouští svou první velkou evropskou továrnu, a tvrdil, že výstavba této továrny je pouze v čínském zájmu. A výstavbu továrny označil za naprosto zbytečnou pro Maďarsko. A dokonce sprostě lhal, že továrna bude zaměstnávat pouze desetitisíce filipínských dělníků. A že maďarský stát z ní nebude mít žádné daně, ale naopak bude za ni muset platit do Bruselu nějaké “solidární daně”.
Tyto předvolební výpady šéfa strany Tisza Pétera Magyara, podporovaného v dnešních volbách Bruselem, proti letité investiční politice Viktora Orbana, jsou v kontextu bruselské politiky velmi překvapivé. Neb bruselský komisař pro evropskou prosperitu a průmysl, a místopředseda celého Uršulina úřadujícího Komisariátu, Stéphane Séjourné, tento pátek 10. dubna nejprve na fóru EU v Barceloně vyhlásil, že: “Evropská unie by měla prospěch z větších čínských investic, a neměla by se řídit izolacionistickou strategií USA.“. A pak rázně požadoval: “cestu vpřed pro čínské investice v EU“. A nadšeně skandoval: „Potřebujeme Čínu. Potřebujeme čínské zahraniční investice.“. A chválil španělského premiéra, který se právě vydává (už po čtvrté za 4 roky, + jednou král) do Pekingu: “Všichni vůdci už mnoho let jezdí do Číny.“.
Zatímco Brusel celou předvolební kampaň Maďarsku brutálně ekonomicky vyhrožuje, a podle proti němu intrikuje, a snaží se tak zabrzdit jeho ekonomický růst vyvolaný Orbánem, Washington naopak Maďarsku nabízí růst jeho prosperity a zajištění jeho suverenity. Získat pro Maďarsko, jak čínské tak severoamerické investice, a udržet si přísun levných ruských energií a surovin, což představuje základ veškeré Orbánovy politiky, by pro Brusel i Berlín představovalo zdrcující ránu pro jejich strategický plán, udržet za každou cenu dominantní postavení západoevropských ekonomik nad těmi východoevropskými, a tzv. západní jádro Evropské Unie by tak definitivně přišlo o svou schopnost ekonomicky a finančně vysávat všechny naše země, a diktovat jim své nesmyslné rozkazy “Green Deal”, a podobné.
