Keir Starmer doplatil na to stejné, na co doplatil Petr Fiala – byl častěji v Kyjevě než v Glasgow, a nejenže musel rezignovat, ale před ním rezignoval i britský ministr obrany, protože armáda prý s přidělenými penězi nedokáže plnit své úkoly. Britové jsou sice největší protiruští štváči, ale jen hubou. Ve skutečnosti nemají v provozu jedinou jadernou ponorku. Nejsou náhradní díly, vole! Vojenský rozpočet možná vypadá impozantně, ale nedá se za něj koupit nic, co by skutečně zvýšilo britskou bojeschopnost.
Poláci se zase hádají s Ukrajinci tak moc, že Zelenskému sebrali vyznamenání a v polských médiích se množí úvahy na téma, že Ukrajina je pro Polsko větší nepřítel, než Rusko. Peter Magyar sice rétoricky zatracuje Orbána, kudy chodí, ale vztah Maďarska k Ukrajině se nezměnil ani o milimetr. Peníze nemáme a za nic ručit nebudeme. Petr Fiala také nesplnil své slibované dvě procenta HDP na americké zbraně a Rutte zatím věří Babišovi, že se Česká republika polepší… možná.
V Litvě padla vláda. Zelenského prokletí funguje dokonale. Kdo mu podá ruku, ten má po politické kariéře.
Americké zbraně nebudou. US Army musí neprve doplnit sklady a to nějaký rok potrvá. Rusko v tomto čase dokončuje dobytí Konstatinovky a chystá se k operaci ve Slavjansku a Kramatorsku. Díky vysokým cenám ropy Putin vydělal obrovské peníze a tak nějak se přestalo mluvit o ropných sankcích.
Navíc, Petr Pavel se o Tumpovi vyjadřoval dost nevhodně a Trump to ví. Narozdíl od Bidena, Trump ví, kde leží Česká republika a zná to tady.
Sakra, to tam v Ankaře chtějí začít Třetí světovou válku? Co se tam má stát tak zajímavého a důležitého, že Petr Pavel požádal kolegy z KSČ, Baxu a Šámala, o předběžné opatření? Co se v Ankaře bude rozdělovat, že tam úKolář posílá svého Nývlta a je ochoten obětovat obraz silného prezidenta, který od nikoho pomoc nepotřebuje? Já vím, že tam na summitu bude dost těch, kteří jsou ochotni obětovat nás všechny na zachytávání ruských projektilů našimi těly, aby mohli ještě víc zbrojit a doufat, že jednou Rusa udolají, ale kurňa, realita nějakým válečným přípravám na „matku všech bitev“ moc neodpovídá. I zbrojařské akcie v posledních týdnech klesají dolů.
Všechna veřejně známá fakta svědčí spíš o tom, že v Ankaře budou všichni plakat, pohádají se, nic nedohodnou, politují se, že je zbytek světa nemá rád, shodnou se, že Rusko válku prohraje a musí sednout k jednacímu stolu, pochválí Trumpa za skvělou dohodu s Íránem, pošlou zbrojařům další peníze na obrněný šrot a pojedou zase domů. Buď Rozvědčík ví něco, co my nevíme a nebo je prostě blbej a leze někam, kde se může jedině ztrapnit?
V principu, i kdyby PePa do Ankary nejel, na zahraničním směřování naší země se nezmění vůbec nic. Pořád budeme Dojče Hinterhof, pořád bude sedmdesát procent našeho exportu směřovat přes EU, pořád budou jediné prachy, které dostaneme, ty z Brusele. Pořád budeme dělat, co USA na očích uvidíme a pořád budeme pevně zaraženi v nějaké západní řiti, že nám ani paty nebudou koukat.
A tak přemýšlím, co se v té Ankaře má stát tak důležitého, že se to bez lídra pravdy a lásky neobejde. Přemýšlím o tom od chvíle, kdy dva členové KSČ uložili v přímém přenosu třetímu členovi KSČ, aby vzal sebou čtvrtého člena KSČ. Slzička mi ukápla, jak se od roku 1985 vlastně nic nezměnilo. Dokonce se nezměnilo ani to, že už zase ryjeme držkou v zemi, Karle Kryle, zase utíkáme do svého soukromí, naše filmové hvězdy zase podepisují Anticharty a Česká televize mluví o ztroskotancích a samozvancích.
Zítra si probereme, kde se toto rozhodnutí Ústavního soudu zrodilo a co to znamená pro příští prezidentskou volbu za rok a půl.
