Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Agitka z Václaváku s Halíkem a Fridrichovou. A co tam předváděl „napravený hříšník“ Pavel... Tomáš Vyoral jen zíral

Do svého pravidelného pořadu Na prahu změn na Slobodném vysielači si tentokrát bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný pozval dvaatřicetiletého písničkáře a publicistu Tomáše Vyorala.

  • agitka-z-vaclavaku-s-halikem-a-fridrichovou-a-co-tam-predvadel-napraveny-hrisnik-pavel-tomas-vyoral-jen-ziral

Tomáš Vyoral se narodil ve Zlíně a vyrůstal v přilehlých Otrokovicích. „Je to spojené hromadnou dopravou a funguje to jako jeden organismus, jedno město. Zlín je na pomezí Slovácka, Valašska a Hané, takže nemám ani takový moravský přízvuk, jak byste očekávali,“ prozradil v úvodu. V dětství chtěl Tomáš být hvězdou akčních filmů, a tak se v lidové škole umění věnoval herectví. „Takže jsem asi sedm let dělal kung-fu. Na gymnáziu jsem k tomu ještě začal hrát na kytaru. Poslouchal jsem Nohavicu a Kryla. Otec je pouštěl pořád v autě…“ Folku zůstal věrný a se svými songy uspěl před pěti lety i ve finále autorské soutěže Porta.

Po maturitě vyrazil do Prahy na Vysokou školu ekonomickou, kde studoval poměrně netradiční obor – daňovou politiku. Aby si od učení trochu odpočinul, našel si v Praze ochotnický divadelní soubor, kde působí dodnes. Spolužáci jej prý brali jako „podivína s uměleckými sklony“.
 
Vystudovanému oboru se Tomáš Vyoral ale nikdy nevěnoval a pustil se do public relations. Pro firmy psal různé propagační články a marketingové materiály. Psaní jej velmi bavilo, a tak postupně kromě pracovních záležitostí začal psát i to, co si myslí. K tomu účelu si založil blog na iDNES.cz. 
 
„Jsem duší tak trochu Ital,“ prozradil Tomáš, který rád cestuje obzvláště na Apeninský poloostrov, kde si oblíbil lidi, přírodu, jídlo i architekturu. Pokud to půjde, rád by na jih Evropy vyrážel častěji. 
 
V budoucnu by rád založil rodinu a měl děti, ale vývoj v současné Evropě sleduje mladý publicista s velkými obavami. Kromě masové migrace se mu nelíbí především matení pojmů a dojmů a naprostý hodnotový chaos. „Relativizování všech možných hodnot se samozřejmě odráží na vztahu mužů k ženám, ženám k mužům a mužů k mužům a mužů k dalším 32 dalším pohlavím. Nechci se nikoho dotknout, ale to už je pro mě science fiction. Na gymnáziu jsme se učili, že pohlaví jsou jenom dvě, a z toho vycházím. Pro mě tedy existují jen dvě pohlaví, to ostatní je ideologie.“ Případně nemoc.
 
Moderátor Stanislav Novotný připomněl jednu svoji známou, jejíž dcera si nejprve nechala odoperovat ňadra, protože se cítila jako muž. A když nepomohlo a šťastnou ji neudělalo ani to, prohlásila, že nebude ani žena, ani muž, ale chtěla by být „to“.
 
 
Jako mladý umělec měl Tomáš Vyoral k modernímu progresivistickému smýšlení blízko, ale postupně si uvědomil, že je mu bližší konzervativní „kabát“. „I já jako mladej jsem byl plný lásky a chtěl jsem všem pomoct. A jak jsem se ještě pohyboval v tom divadle, tak jsem taky miloval Václava Havla a pravdu a lásku, která zvítězí nad lží a nenávistí. Jenže jak člověk získá nějaké zkušenosti, načte si o tom něco, tak najednou zjistí, že není možné zachraňovat celý svět. Stačí myslet hlavou a mít kritické myšlení, po kterém volají všichni ti levicoví demokraté z médií, z Letných a z Václaváku.“ Své komentáře, ve kterých tepe liberální představu o světě, dnes píše pro televizi Prima.
 
Na liberálech mu vadí především netolerance jiných názorů a přístup ve stylu „kdo není s námi, je proti nám“, čímž se dnešní socialisté nikterak neliší od těch minulých. „Nepamatuji ani revoluci, ani to, co bylo před ní. Ale ty letošní oslavy 17. listopadu potvrdily moje obavy, že budou privatizovány a ukradeny jednou skupinou lidí, kteří se odvolávají na pravdu a lásku. A mytizují nám nějakým způsobem Václava Havla. Zdá se mi, že pomalými krůčky opět ztrácíme svobodu a demokracii, protože je přípustná jen ta jedna pravda.“ Atmosféra se postupně stále více vyhrocuje. Na druhou stranu, zatím Tomáš své často vyhrocené komentáře psát pořád ještě může. Kriticky se mladý komentátor vyjádřil i k ovlivňování názorů dětí v českých školách, ale i v České televizi. „Dělají to i v ČT Déčko, nejraději bych tam občas někoho propleskl.“
 
Velmi jej ale překvapil například incident, kdy byl při oslavách 17. listopadu slovně napaden poslanec Václav Klaus mladší, který přišel položit na Národní třídu věnec se svou malou dcerou. To ale nezabránilo jistým lidem v až fanaticky sprostém urážení. „Oni místo oslav připravují pasti,“ podotkl moderátor. Jeho i Tomáše zaujalo, jak incident okomentoval Nadační fond proti korupci na svém Twitteru. Nadávky v přítomnosti dítěte odůvodnil slovy, že je to Klausova chyba, protože „nemá brát dítě do války“. „Takže položení květin je válka?“ podivil se Tomáš Vyoral, jenž připomněl i zvláštní dvojí metr, který se uplatňuje na lidi. Obzvláště dobře vidět je to u bývalých členů komunistické strany či obecně u hodnocení postojů a činů za minulého režimu. Zatímco třeba u Karla Gotta vadilo liberálům jeho podepsání Anticharty a nedovedli to přejít ani bezprostředně po zpěvákově úmrtí, u herečky Vlasty Chramostové, jež zemřela o pár dní později, nevadila ani spolupráce s StB.
  
Podobně třeba nevadí, že byl komunistou, který převlékl kabát, generál Petr Pavel, jenž proplouvá za každého režimu. „Jsi-li dnes ten správný kádr, říkají ti napravený hříšník, v opačném případě z tebe udělají ďábla,“ všiml si host. 
 
Co jej ale zarazilo nejvíc, byl listopadový Koncert pro budoucnost. Respektive to, že se stala hlavním mediálním partnerem Česká televize. Šlo o porušení jakékoli novinářské etiky, lze-li o něčem takovém dnes v Čechách ještě mluvit. „Moderovali to pan Šídlo, paní Tvarůžková a vystoupila tam jako jedna z mluvčích novinářka Nora Fridrichová. Od České televize bych takové partnerství neočekával, neboť se staví na jednu stranu politického spektra, byla to čistě politická akce. Novináři samozřejmě mohou mít svůj vlastní politický názor, ale neměli by se něčeho takového účastnit. To totiž nebylo uctění památky 17. listopadu, ale jednoznačná agitka,“ naráží na akci, kde vystoupili kromě zmíněného generála Pavla se svými názory různí herci, zpěváci či spisovatelé nebo teolog Tomáš Halík. Nemluvě o tom, že akci sponzorovala nadace Luďka Sekyry, bývalého komunisty a spolupracovníka zavražděného kmotra Františka Mrázka. „To je do nebe volající.“
 
Pořad Na prahu změn, který si můžete poslechnout zde, každý týden poslouchá a shrnuje Milan Vidlák, šéfredaktor, vydavatel a autor časopisu Šifra. Nezávislý měsíčník vychází v tištěné i digitální podobě, více na www.casopis-sifra.cz.
 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře