Nebezpečí na Ukrajině trvá, ale určitě Putin není Hitlerem. I humanitární pomoc spravedlivě! Války se množí – kandidáti na Nobelovku taky (?)

Novináři i politici hloupě přirovnávají Ukrajinu s ČSSR, Putina s Hitlerem

V souvislosti se současnou situací na Ukrajině po protivládním únorovém puči a také na Krymu, který požádal Rusko o pomoc a ochranu ruských obyvatel v této autonomní části Ukrajiny, jsou zajímavé postřehy (hlouposti) řady politiků, ale novinářů a komentátorů nejen u nás. Hned se s tzv. prozápadní Ukrajinou, hlavně u pravicových příznivců odstranění exprezidenta Viktora Janukovyče, vytahuje podobnost prý bolševicky trpící Ukrajiny s poúnorovým Československem trpícím pod našimi komunisty. Nebo jiná podobnost, a to s předválečnými Sudetami u nás a ruským jařmem na nedávné Ukrajině (?). Podle těchto historických Neználků je dnešní prezident Putin prý totéž, co roku 1938 německý Hitler. Hloupost! Navíc Rus Putin nabídnutou ochranou etnických Rusů a historického území Ruska na Krymu neprovádí stejnou politikou, jako roku 1968 bolševik Brežněv, chtějící prý jen naoko bránit po svém "demokracii" v tehdejším Československu.

Ukrajinu ničí militantní žoldáci, Československo tehdy fašističtí ordneři a Freikorps

Všechny tyto paralely kolem let 1938, 1968 a 2014 jsou hloupost a neskutečná demagogie. Možná by se trochu více blížily k pravdě, kdyby tito hlupáci své myšlenky dotáhli do konce. Ano, Mnichovská okupace roku 1938 byla, stejně jako je nyní agrese na Ukrajině 2014. Ale stejně tak, jako nyní na Ukrajině zafungovaly bandy západně najatých militantních žoldáků, tak také v roce 1938 v našem pohraničí byly militantní skupiny německých štváčů, ordnerské bandy Freikorpsu, SdP a henleinovců. Někdo tyto příští agresivní potyčky a boje (jedno zda na hranicích ČSR, nebo v ulicích Kyjeva) musel vojensky připravit. A už kolem 20. února t.r. předseda krymského parlamentu Vladimír Konstantinov oznámil, že v Kyjevě operuje armáda zahraničních militantů žoldáků. Odhadem byla přímo v centru Kyjeva dobře cvičená, vyzbrojená a placená armáda o síle až 5 tisíc mužů, kdy mezi nimi byli i odstřelovači střílející do vlastních řad protestantů. Nakonec to tehdy potvrdila také Agentura Ruptly, která zveřejnila i záznamy střílejících odstřelovačů. A nyní to potvrzují i další zjištění.

Pomoc zraněným Ukrajincům ano – ale vybírat spravedlivě a ne účelově!

Vzhledem k tíživé situaci kolem počtu zraněných při nedávných bojích v Kyjevě, rozhodla česká vláda o humanitárním programu pomoci Ukrajině, a to pod názvem Medevac. Naše speciální armádní letouny tak z Kyjeva přepravují vážně zraněné Ukrajince k léčení do našich nemocnic. Už bylo takto do ČR přepraveno 27 zraněných Ukrajinců a nyní se speciál přepravuje na transport dalších asi 13 osob. Určitě je to chvályhodná akce pomoci potřebným, rozhodně jde i o desítky milionů korun. Jenom snad se zarážející, že se v tisku hovoří jen o transportech zraněných „demonstrantů", ale už vůbec ne také o nutnosti pomoci zraněným příslušníkům pořádkových sil, kteří při násilných až teroristických akcích na Majdanu byli vážně zraněni najatými žoldáky s válečnickou minulostí, kteří prý nezištně pomáhali demonstrujícím Ukrajincům. Kde je v tomto opravdu zvláštním a hodně zarážejícím výběru zraněných pacientů kus lidskosti a hlavně spravedlnosti? To se naší a evropské diplomacii už nehodí do krámu? Nebo si to nechceme zbytečně rozhádat hlavně u ukrajinsky snaživého ministra zahraničí USA Johna Kerryho, snad i kandidáta na Nobelovku?

Ale ne všude platí přímá úměra – války vs. Nobelovky

Podle informací norského Institutu Alfreda Nobela je na letošní Nobelovu cenu za mír navrženo už rekordních 278 kandidátů. Je to každoročně více, třeba loňského roku to bylo 259 jednotlivců a také organizací – nakonec Nobelovu cenu 2013 získala Organizace pro zákaz chemických zbraní, a to za své úspěšné angažmá při likvidaci arsenálu chemických zbraní v Sýrii. Ale na rozdíl od matematiky, kde si někdy vystačíme s trojčlenkou nebo přímou úměrou, mezi počtem kandidátů za Nobelovku míru (pak také odhadovanou větší bezpečností ve světě) a počtem válečných konfliktů to tak ale nefunguje. Spíše naopak – čím více kandidátů, tím více válek. Jenom si lehce zavzpomínejme na některé válečné konflikty z poslední doby – nyní Ukrajina (ostatně ta byla už i roku 2004), loňského roku Sýrie, před tím Arabské jaro (Egypt, Libye, Tunisko), Rovníková Guinea, Haiti, Gruzie, Libérie, Irák, Filipíny, Afghánistán, balkánské války, čečenské války ... A také, kdo za těmito násilnostmi stál, případně je i vyvolal... (?)

(Matuška)

http://gloria.tv/?media=540709 ... Kdo se stal krvavou obětí euro-majdanu?