600 = 0

Během letošních prázdnin mě sklátila neznámá choroba, ze které jsem se, pro mě nezvykle, dlouho dostával. Vypadalo to jako běžná rýma s lehce zvýšenou teplotou, ale protože jakkoli těžkou rýmu už umím svépomocí vyléčit do 36ti hodin, což se mi teď nepodařilo, seznal jsem, že to rýma nebude a únava mě donutila ulehnout. Jistě všichni znáte ten pocit. Je to něco jako když vypadnete z kolotoče - válíte se na zemi pod ním a jen pozorujete, jak se ostatní točí dál.

Samoléčba mi sice každý den o chlup ulevila, ale nevyléčila a tak jsem mimo řetízkáč skončil relativně na dlouhou dobu. Díkybohu i zde platilo, že vše špatné je pro něco dobré - opustil jsem sice zaběhaný krysí svět, ale měl jsem čas poznat něco jiného.

Takže jak tak ležíte a oči už vás tak moc nepálí, tak vám otrne a pustíte si na rozptýlení nějaký film. Nebo hned trilogii. I já tak udělal a nechal jsem se po několika desetiletích opět bavit filmy: 'Jan Hus', 'Jan Žižka' a 'Jan Roháč z Dubé'. Nepustil jsem si samozřejmě ten paskvyl z roku 2015, ale starou dobrou klasiku z minulého tisíciletí s opravdovými herci ...a to byl přesně ten okamžik, kdy jsem si řekl, že za šest set let jsme se neposunuli ani o píď a právě v tomto ohledu bezvýhradně platí rovnice 600 = 0.

A v čem je tato doba stejná, jako doba před šesti sty lety? Proč si myslím, že se 600 let nevyvíjíme? Co jsem tam viděl, že tak usuzuji?

Viděl jsem, jak měl tehdejší Systém strach z hlásání pravdy a všemožnými způsoby se snažil zabránit v jejím šíření mezi lidmi. Viděl jsem špehy, práskače i provokatéry. Viděl jsem bezpáteřní učence. Viděl jsem slabého a ustrašeného vladaře státu, hrajícího si na silného a nebojácného. Viděl jsem nenažranou a prolhanou římskokatolickou církev. Viděl jsem, jak Systém udržuje svou moc silou, daněmi a poplatky uvalenými na chudý lid. Viděl jsem pálit knihy plné pravdy. Viděl jsem snahy o odzbrojení lidu. Viděl jsem české strážníky jít zbraněmi proti bezbrannému a spravedlivě rozhněvanému lidu. Viděl jsem české vojáky bojovat proti českým zájmům. Viděl jsem kolaborující Čechy. Viděl jsem také Germány, kteří se dostali na správní místa a kteří takto podrobili a vykořisťovali Českou zem. Viděl jsem jejich opovržení českým národem. Viděl jsem zrádné a všehoschopné bohaté kupce a obchodníky. Viděl jsem cizí žoldáky, kteří v České zemi násilím udržovali moc cizího panovníka a na příkaz bez milosti pobíjeli všechny, kteří bojovali za pravdu. Viděl jsem, jak se mnoho, velmi mnoho lidí nechalo obelstít a přijali slib lepší budoucnosti za to, že se vzdají pravdy. Tohle vše jsem viděl tam na zemi pod řetízkáčem.

A nyní se zeptám - když si teď posuneme hodinky z první poloviny 15.století na dnešek - nepřipomíná vám to něco z dnešní doby? Není to až nápadně podobné s tím, co vidíme kolem sebe? Nevstoupili jsme podruhé do téže řeky? Deja vu?

Řekl bych, že ano. Dokonce, kdybych vzal v potaz dnešní mírný technický pokrok, tak tohle je dokonale přesná kopie toho, co jsme si před nějakými čtyřiadvaceti generacemi už jednou prožívali. Správně by sice někdo oponoval, kdyby namítnul že cizí žoldáky tady nemáme a ani o žádném slibu na lepší budoucnost neví.

Ano, tohle je pravda. Ano, stále to není úplné, ale hodiny, které jsme si z toho 15.století posunuli na dnešek, se nezastavily.

Hodiny stále běží...