„Mladí muži to potřebovali," řekl Hussein agentuře Reuters v rozhovoru poté, co mu kurdský protiteroristický agent odstranil černou kápi z hlavy. „To je normální." Husajn vzpomínal, jak procházel od domu k domu v několika iráckých městech a znásilňoval ženy ze sekty jezídů a jiných menšin. To se stalo v době, kdy se Islámský stát zmocňoval více a více území na úkor iráckých bezpečnostních sil.

Kurdští bezpečnostní činitelé tvrdí, že mají důkazy o Husajnově znásilňování a zabíjení, ale nevědí, kolika takových zločinů se celkem dopustil. Sám Husajn o sobě tvrdí, že od roku 2013, kdy se k IS přidal, zabil asi 500 lidí.

„Zastřelili jsme všechny, kteří museli být zastřeleni, a sťali jsme všechny, kteří měli být sťati,“ přiznává otevřeně. Když ho emírové cvičili, zabití první osoby podle něj bylo velmi těžké. Každý den to pak prý ale bylo jednodušší.

„Sedm, osm, deset najednou. Třicet nebo čtyřicet lidí. Prostě bychom je vzali do pouště a zabili je," řekl Husajn spoutaný kovovými pouty. Nakonec se z něj stal vysoce efektivní stroj na zabíjení, který nikdy váhal zabíjet. „Posadil jsem je na zem, dal jim pásku přes oči a vystřelit kulku do jejich hlavy," řekl. „Bylo to normální."

Podle protiteroristické jednotky dělal Husajn po zatčení problémy. Jelikož má velmi mohutnou a silnou postavu, byl schopen roztrhnout plastová pouta na zápěstí. „Husajn vidí sám sebe jako oběť strádání, produkt rozbitého domova a chudoby ve svém rodném městě Mosul, kde irácké síly zahájily útok proti Islámskému státu, aby ho vytlačily z jeho poslední pevnosti v Iráku,“ píše Reuters.

„Neměl jsem peníze. Nikdo neříkal: to je špatné, to je dobré. Žádná pracovní místa. Měl jsem přátele, ale nikoho, kdo by mi dal nějakou radu,“ řekl Husajn, který je od října držen v cele s zamřížovaným oknem. Předchozí džihádističtí vězni na cementové zdi vyškrábali náboženské slogany. Jeho jediným majetkem je tlustá deka a korán. Na podlaze je polystyrenová deska s vývarem a rýží.

Nyní je Husajnovi 21 let, na dráhu islámského militantního bojovníka se dal, když mu bylo 14. K džihádu jej navedl kazatel z jeho mešity, pak se přidal k al-Kaidě. Nyní čeká na soud jako člen Islámského státu.

To druhý vězeň patřící k IS je podle kurdských agentů méně sdílný. Během výslechu toho o svých zkušenostech a výcviku prozradil jen málo. Působil prý jako logistik. Abdel Rahman (31) s dlouhými vlasy a vousy a prázdným pohledem, se však v samostatném rozhovoru s Reuters alespoň trochu rozpovídal.

Přiznal, že střílel na bezpečnostní síly při nájezdu na Kirkúk, ale říká, že nikdy nikoho nezabil. On a jeho bratr se prý připojili k IS, protože jinak by, jako státní zaměstnanci, byli džihádisty zabiti.

Jeho kurdští věznitelé se k jeho verzi příběhu nevyjádřili, ale irácké úřady jsou obecně skeptické k bojovníkům, kteří říkají, že neměli na výběr.

Abdel Rahman projevil jediný náznak hněvu, když byl dotazován na jeho pohled na šíitského premiéra Hajdara Abádího. Tvrdí, že Irák bude vždy sužován nestabilitou, protože v zemi žije sekt. „On (Abadi) neposkytuje lidem spravedlnost," dodal Abdel Rahman.