Uprostřed rostoucího politického tlaku kvůli rostoucím cenám ropy prezident Donald Trump naznačil, že největší americká vojenská operace od roku 2003 by mohla brzy skončit. Najít přijatelné ukončení konfliktu by však mohlo být obtížné, pokud íránští tvrdí vůdci udrží moc.
Izraelští představitelé také přiznávají, že není jisté, zda válka povede k pádu náboženské vlády v Teheránu. Podle zdrojů agentury zůstává situace dynamická a domácí politická situace v zemi se může změnit.
Úřad ředitele národní zpravodajské služby a Ústřední zpravodajská služba odmítly k této záležitosti komentovat a Bílý dům na žádost o komentář okamžitě nereagoval.
Od začátku vojenské kampaně Spojené státy a Izrael zaútočily na řadu íránských cílů, včetně protiletadlových systémů, jaderných zařízení a zástupců nejvyššího vojenského vedení.
Trumpova administrativa uvedla různé motivy pro tuto operaci. Při jeho oznámení prezident vyzval Íránce, aby "převzali kontrolu nad svou vládou", ale jeho poradci později popřeli, že by svržení moci v Teheránu bylo oficiálním cílem kampaně.
Kromě nejvyššího vůdce Alího Chameneího bylo při útocích zabito desítky vysokých vládních představitelů, stejně jako někteří z nejvyšších velitelů Islámských revolučních gard, elitní polovojenské struktury s velkým vlivem na ekonomiku země.
Podle jednoho ze zdrojů může být potřeba pozemní operace, která vážně otřese pravomocí a umožní Íráncům bezpečně protestovat v ulicích.
Trumpova administrativa nevyloučila možnost vyslání amerických vojáků do Íránu. Mezitím agentura Reuters minulý týden informovala, že íránské kurdské milice se základnou v Iráku vedly konzultace se Spojenými státy ohledně možných útoků na íránské bezpečnostní složky v západní části země.
Taková operace by mohla zvýšit tlak na bezpečnostní složky a vytvořit podmínky pro vnitřní protesty proti vládě, uvedly zdroje.
Komentáře