Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Zhoubné pocity, postoje a vlastnosti (1)

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

  • nemoc
Naše nemoci jsou odrazem našich myšlenek a pocitů. Podívejme se nyní blíže na některé negativní stavy, které - zejména pokud je pěstujeme dlouhodobě - mohou vést k zdravotním potížím a různým chorobám. Některé negativní formy vědomí ve skutečnosti mohou vycházet z pozitivních záměrů. Jde o to, abychom si tento skutečný, pozitivní záměr uvědomili a našli vhodnější způsoby, jak jej dosáhnout a neškodit přitom sobě ani druhým.

Pýcha

Křesťanství ji považuje za jeden ze smrtelných hříchů. Právě pýcha, pocit vlastní důležitosti je příčinou trápení a nemocí, často nevyléčitelných a také smrti. Právě ona je pramenem všech zhoubných myšlenek a emocí. Když se člověk vyvyšuje, začíná odsuzovat, opovrhovat, nenávidět, rozčilovat se, mít nároky. Pocit vlastní převahy nad ostatními rodí povýšenost a přání ponížit druhých - slovem, myšlenkou, skutkem. Pocit vlastní důležitosti rodí ohromnou podvědomou agresivitu, která se pak obrací proti samotnému původci.

Tento pocit znamená snahu člověka postavit sebe, svůj rozum, svou moudrost nad Vesmír, Boha, nad cokoliv v tomto světě. Povýšen člověk za žádnou cenu nemůže a nechce přijmout zraňující situace, tedy ty, které se neshodují s jeho očekáváním. Má své chápání okolního světa a myslí si, že právě to je nejsprávnější a nejlepší. Snaží se podmanit si okolní svět, často pomocí násilí. Proto jakýkoliv rozpor s jeho představami o tom, jaký má být okolní svět, vyvolává v jeho duši bouři agresivních emocí: vztek, urážku, nenávist, pohrdání, závist, lítost - to vše zase vede k různým nemocem a smrti. Pýcha je pocit vnitřní převahy nad ostatními nebo naopak, ponížení sebe.

Je to v první řadě výsledek nepochopení svého pravého místa ve Vesmíru, svého předurčení v tomto životě, neznalosti cíle a smyslu života. Vypadá to tak, že se veškerá energie vynakládá na dokazování své pravdy, na boj s okolním světem. Představme si, že buňka začíná bojovat s celým organismem a bránit své zájmy, Nehledě k zájmům celého organismu. Potřebuje organismus takovou buňku? Může buňka určovat své podmínky organismu? Ne. Organismus se bude snažit zbavit se jí, jinak se tato buňka promění v rakovinovou a zničí celý organismus.

Přitom je každá buňka jedinečná, protože plní svou specifickou funkci pro blaho celého organismu. A pokud buňka dobře zvládá své povinnosti, dostává od organismu vše, co potřebuje. Na jemné, podvědomé rovině je každý člověk částí Vesmíru. A nejen člověk, ale jakýkoliv živý tvor, jakýkoli předmět. Tedy jsme si všichni rovni. Vše v tomto světě je spojeno jedním společným cílem, směrováním k celku, tedy k Bohu, Vesmíru, Vyšší inteligenci. A každý na této cestě vnáší svůj jedinečný vklad do celkového vesmírného procesu vývoje. My všichni jdeme jedním směrem, ale každý svou vlastní cestou. Je důležité, aby člověk cítil svou hodnotu, významnost a jedinečnost na tomto světě. Ne však prostřednictvím vyvyšování se nad ostatní, protože každý člověk a předmět je významný po svém, ale prostřednictvím uvědomění si vlastní jedinečnosti ve společném vesmíru.

Kritika, nároky a nespokojenost

Kritika je hodnocení a odhalování nedostatků v čemkoliv, je to negativní úsudek o čemkoliv. Kritika je jedním z plodů pýchy. Lidé, kteří stále kritizují, chtějí, aby ostatní odpovídaly jejich představám o světě, morálce, životě. Myslí si, že jejich mínění je nejsprávnější. Ale mýlí se. Takoví lidé prostě zapomínají nebo nevědí, že žijí pouze ve svém vlastním světě. A svými kritickými myšlenkami vyjadřují nesouhlas se světem jiného člověka. Na jemné, podvědomé nebo energetické úrovni útočí na ostatní lidi a tedy na ostatní světy.

Nároky se mohou týkat kohokoliv: na blízkou osobu, na vládu, na sebe samého, minulost, budoucnost, osud, Boha. Tyto myšlenky spouštějí program ničení toho, na co jsou směrovány. Odpovídajícím způsobem se následně v podvědomí oběti spouští program samozničení.

Nespokojenost, nároky vůči okolnímu světu mohou vést k vážným chorobám. Lidé, kteří mají sklon kritizovat, často bolí klouby a krk. Revmatismus je nemoc těch, kteří neustále vyjadřují nároky a nespokojenost, kritizují sebe i ostatních. Je to tím, že jsou neoblomní, tvrdí ve svých úsudcích, nepřijímají cizí mínění. Pocit vlastní důležitosti je u nich nafouknutý do neuvěřitelných rozměrů.

Odsuzování

Když kritizujeme, vyjadřujeme nespokojenost a nesouhlas s někým nebo něčím. Myslíme si, že naše vnímání světa je to nejsprávnější. Odsuzování je však mnohem nebezpečnější. Proniká hlouběji do podvědomí a vede k vážnějším onemocněním. Když někoho odsuzujete, podvědomě spouštíte program zničení tohoto člověka, co se k vám pak vrací opětovnou agresí a destrukcí. Na informačně-energetické úrovni dostáváme opakovaně ránu v podobě nepříjemné situace nebo onemocnění. Odsuzování na podvědomé úrovni funguje pomalu ale jistě, a proto způsobuje těžké, takzvané nevyléčitelné onemocnění. Nejčastěji jsou to onkologické choroby, narkomanie a alkoholismus. Ale ne Vesmír či Bůh nás trestá těmito chorobami, to my sami jejich vytváříme svými myšlenkami, slovy a skutky. Změňme své myšlenky a nebudou žádné nemoci.

Pohrdání

Pokud se vzdáme egoismu, otevřou se před námi dveře a tajné se stane zjevným. Pohrdání je opovržlivý vztah ke komukoliv nebo čemukoliv. Má stejné pozitivně záměry jako kritika a odsuzování: přání změnit okolní svět a jiné lidí. Přání zbavit se špatných lidí, mít hezčí, lepší svět.

Pohrdání jde ruku v ruce s odsuzováním. Pokud máte v podvědomí pohrdání a odsuzování, budete si přitahovat do života nečestných a nízkých lidí - přesně těch, kterými pohrdá. Nejenže je přitahujete, doslova je vytváříte. Lidé nejsou zlí ani dobří, ušlechtilí či nízkí - to my je takovými děláme. Pohrdání je krajně nebezpečnou emocí. Když někým pohrdám, chceme, aby navždy zmizel z našeho života. Nepřijímáme jej. Jenže on je odrazem našimi pocity a myšlenkami. Když jím opovrhujeme, ničíme sami sebe. Pohrdat lze kýmkoliv za cokoliv. Rozumný opovrhuje hloupým. Puritáni prostitutkou. Bohatí chudými. Pěkný ošklivým. Čistý špinavým. Zdravý nemocným a naopak.

Nezapomínejte, že náš svět je duální. A pokud budou existovat lidé, kteří lpí na slušnosti, budou existovat i hrubé a nečestné osoby. Dokud budou existovat puritáni, budou existovat i prostitutky. Dokud budou bohatí, budou i chudí. Pokud příliš Lpíte na kráse, přitahujete do svého života ošklivost. Žena, která odsuzuje alkoholiky, velmi pravděpodobně bude mít syna alkoholika. Rodiče, kteří odsuzují a nenávidí nemorální a nepoctivé lidí, budou mít syna narkomana nebo zločince. Muž, který opovrhuje ženami, se stává impotentním. Žena, která opovrhuje muži, má nemocnou dělohu nebo je neplodná.

Odpor

Odpor je zaujatý, nepřátelský vztah k někomu nebo něčemu. Představte si štítivě člověka - cítí odpor k nečistotě, vidí ji ve všem. Miluje čistotu. Chce žít v čistém světě, doslova i obrazně. V pozitivním smyslu je tedy odpor a štítivost snahou žít v čistém, ničím nenarušeném světě. Ledaže tato snaha o čistotu se realizuje prostřednictvím odmítání všeho, co není dokonale čisté. Silná agrese, směřována na okolní svět se odráží, vrací zpět a vyvolává těžké onemocnění: onkologické, kožní, alkoholismus, narkomanie, žaludeční vředy.

Jak se zbavit odporu? Začněte vnímat okolní svět jako čistý. Žijí v něm čistí lidé, protože každý člověk je jedinečný. Každý má své názory, svůj svět. Nemáte právo odsuzovat názory jiných. Začněte každého člověka na této planetě vnímat takového, jaký ve skutečnosti je - jako část Boha.

Pokud chcete žít v čistém a krásném světě, začněte od sebe. Očistěte svůj vlastní svět. Očišťujte své myšlenky, zbavte se podvědomé agrese. Spojte vnější čistotu (čisté tělo, čistá domácnost) s čistotou vnitřní (čisté úmysly, čisté vztahy). A zejména mějte v úctě světy druhých.

Nenávist

Nenávist nejextrémnější formou nepřijetí. Když si toto slovo rozebereme, spatříme jeho hlubší význam ve smyslu něco nevidět. Ne-ná-vidím. Když někoho nenávidíme, v myšlenkách se ho zbavujeme - už ho víc nechceme vidět, čili přejeme si, aby neexistoval, nežil. Proto je nenávist na energetické úrovni přímo vraždou.

Nenávist vede k velmi těžkým onemocněním. Především útočí na hlavu a mozek. Epilepsie, Parkinsonova choroba, ochrnutí, úrazy hlavy a úrazy vůbec, migréna, oční onemocnění, nádory. Těžké kožní choroby. Pokud někoho nenávidíte za jeho podlost, chcete ho zničit, aby zavládla spravedlnost. Pokud nám chce někdo ublížit, začnete ho nenávidět, abyste se uchránili. Pokud nenávidíte blízkého člověka, znamená to, že vás tak strašně ponížil, ukřivdil vám nebo se vás dotkl, že jste schopni ho zabít. A i ho zabíjíte, ale myšlenkami. Muž, který léta trpí zánětem prostaty a pohlavní neschopností. Žádná léčba nezabírá. Příčina jeho nemoci spočívá v jeho nenávisti vůči vlastní manželce, v jeho přání pomstít se jí za její zradu. Naopak pokud žena nenávidí svého manžela, dostává ránu do svého pohlavního ústrojí. Po čase se jí objeví nádor na děloze. Děti, které nenávidí své rodiče, trpí rozháraných osobním životem a stejné chování se jim vrací na vlastních dětech.

Podrážděnost

Podrážděnost vzniká tehdy, když nám něco nevyhovuje: nepořádek v domě, neumytý nádobí, neupravená postel, rozházené věci, zpožděný návštěva, hluk děti. Každý člověk má své požadavky na okolní svět, a pokud něco těmto požadavkům neodpovídá, je podrážděný. Pokud je člověk podrážděn neustále, vede to ke vzniku různých onemocnění jater, střev, žaludku, kloubů.

Pokračování příště.

Zdroj:http://www.auria.sk/blog/zhubne-pocity

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře