Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Ron Finley- Jak zajistit kvalitní přísun potravin ve městech

Jsem ze South Central, což je předměstí Los Angeles. Prodejny alkoholu, fast foody, opuštěné pozemky. Je to "potravinová poušť" - oblast bez přístupu k normálnímu jídlu. (V takových oblastech žije 26,5 miliónu Američanů.) Je tu spousta fast foodů, a taky se tu občas střílí z jedoucího auta.

Je bizarní, že fast foody zabijí více lidí než střelba z auta. Mnoho lidí je tam obézních, 16x více než v sousedním Beverly Hills. Jak byste se cítili, kdybyste neměli přístup ke zdravému jídlu a denně viděli, jaký to má vliv na vaše spoluobčany? Nejbližší zdravé jablko je vzdáleno 45 minut cesty autem. Kolečková křesla se tam prodávají jako ojetá auta. Dialyzační centra přibývají jako Starbucksy.

Jak to řešit? Uvědomil jsem si, že sám problém je řešením. Problémem i řešením je jídlo.

Takže co jsem udělal? Vybudoval jsem si zahrádku před domem, na travnatém pásu mezi silnicí a domem. Pás patří městu, ale majitel domu jej musí udržovat. Tak jsem si řekl, skvělé, můžu si s tím dělat co chci, a navíc plním svoji povinnost! Dal jsem se dohromady hnutí Green Grounds v Los Angeles, a děláme zahrádky. Pracujeme společně a vytváříme zahrady všude, kde je možné. Stromy, zelenina, květiny. Je to čistě dobrovolná práce.

Moje zahrádka byla nádherná. Jenže pak si někdo postěžoval. Město mi začalo jít po krku. Dostal jsem soudní příkaz, abych zahrádku odstranil. Neuvěřitelné. Dali mě k soudu za pěstování jídla na pozemku, který je ani trochu nezajímá? Tak jsem si řekl, dobrá, jdu do toho. Protože jsem byl v právu.

Novinář Steve Lopez se toho chytil a rozmázl to v článku v LA Times, a bylo jednání s radními. Udělali jsme petici, kterou podepsalo 900 lidí. Nakonec nám radní zavolali, že se jim moc líbí, co děláme, a že nás plně podporují. Proč by se jim to taky nelíbilo? V LA je nejvíce volných parcel ve Státech, patří mu 26 čtverečních mil. To je jako 20 Central Parků. Vešlo by se tam 735 miliónů sazenic rajčat. Z jedné plodiny získáte 1000, 10 000 semínek. Zelené fazolky za dolar vám obratem vynesou 75 dolarů. Pořád říkám lidem: Pěstujte si svoje vlastní jídlo. To je, jako kdybyste si tiskli vlastní peníze.

V South Central mě znají. Vyrostl jsem tam, vychoval tam své syny. A odmítám být součástí průmyslové reality, kterou mi podsouvají jacísi lidé. Já si umím vytvořit svou realitu. Je to jako umění. Zahradničení je moje grafiti. Pěstuju svoje umění. Sprejeři vytvářejí umění na zdech, a já na trávnících, na travnatých pruzích u silnic. Jako by to bylo malířské plátno. A moje stromy a rostliny ho dekorují. Byli byste překvapeni, co dokáže půda, když ji chápete jako plátno. Jak nádherné jsou slunečnice a jaký mají vliv na lidi.

Takže, k čemu došlo? Moje zahrádka stala vzdělávací pomůckou, která pomohla změnit moji čtvrť. Když chcete změnit rostlinné společenství, musíte změnit půdu. Ta půda, to jsme my. Byli byste překvapeni, jak to ovlivňuje děti.

Zahrada je nejlepší terapie a největší protest, hlavně v chudých čtvrtích. A navíc máte jahody.

Jednou jsem přistihl matku a dceru v půl jedenácté večer, jak trhaly něco na mé zahrádce. Bylo jim trapně. Bylo mi jich líto, jak tam tak stály, a řekl jsem jim: "Nemusíte se stydět. Pěstuju to na ulici kvůli tomu." Viděl jsem kolem sebe hladové lidi, a to jen posílilo můj záměr dělat to takhle. Ptají se mě: "Fine, nebojíš se, že ti ostatní lidé to jídlo ukradnou?" A já: "Jasně že ne, kvůli tomu to takhle pěstuju na ulici." V tom je ta podstata. Chci, aby si to brali, a zároveň si brali zpět své zdraví.

Nedávno jsem dělal zahrádku v útulku pro bezdomovce v Los Angeles. Pomáhali mi vykládat auto, a povídali jsme si, bylo to fajn. Vzpomínali na časy, kdy pomáhali na zahrádce své mámě či babičce, a jak je to ovlivnilo. Bylo příjemné vidět na nich tu změnu, i když trvala třeba jen krátce.

Takže, s Green Grounds jsme vysadili už asi 20 zahrádek. Asi asi 50 lidí se na nás přišlo vždycky podívat, a pak nám pomáhali. Všichni dobrovolně.

Když si děti vypěstují svou kapustu, tak budou jíst kapustu. Když pěstují rajčata, jedí rajčata. Ale když to neznají, když jim neukážeme, jak jídlo ovlivňuje mysl a tělo, tak budou bezmyšlenkovitě jíst všechno, co před ně předložíte.

Vídám mladé lidi, chtějí pracovat. Ale zejména černé děti jsou uvězněny v systému, který jim všechno nalajnoval a nikam je nevede. V zahrádkaření vidím příležitost, jak je naučit převzít odpovědnost za své komunity a vést udržitelný život. Jestli ale nezměníme složení půdy, nic takového se nestane.

Chci udělat zahrádky pro celé bloky, kde by se lidé dělili o jídlo. Chci udělat jednoduché restaurace z kontejnerů na ulici, kde by se prodávalo zdravé jídlo. Nechápejte to špatně, ale nechci dávat něco zdarma, protože to je neudržitelné. Protože problém udržitelnosti je v tom, že ji musíte udržovat. Lidem to dá pracovní příležitosti. Chci dostat děti z ulice a dát jim poznat radost, čest a hrdost z pěstování vlastního jídla. Otevřít farmářské trhy.

To chci udělat, ale musí se to udělat atraktivně. Chci, abychom se všichni stali ekologickými rebely, gangstery, gangstery zahradníky. Musíme význam slova gangster převrátit na hlavu. Kdo není zahradník, není gangster. Jsi gangster, když máš zahradnickou lopatu. A ta lopata je zbraní, kterou sis zvolil.

Jestli za mnou chcete přijít, tak nepočítejte s tím, že si sedneme do křesel a budeme žvanit nesmysly, dělat schůze a tak. Přijďte za mnou na zahradu s lopatou a něco spolu zasadíme. Mír všem!

  • ron-finley-jak-zajistit-kvalitni-prisun-potravin-ve-mestech3

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře