Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Richard Gilík: Prospívá vegetariánství zdraví? + RADĚJI VIDLIČKY NEŽ NOŽE - dokument o jídle a našem zdraví

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • vegetarianstvi
K odmítání konzumace živočišných produktů mohou vést různé důvody. Vegetariáni často tvrdí, že jejich volba je správná i z hlediska zdravé výživy. Mají pravdu? Existuje více příčin, proč se lidé rozhodují pro vegetariánství. Zpravidla se jedná o důvody zdravotní, náboženské nebo etické. Je ale vegetariánství také zdravé, jak se často tvrdí?

Mnoho lidí, kteří vyřadili živočišné produkty ze svého jídelníčku, tvrdí, že bezprostředně poté zakusili výrazné zlepšení zdravotního stavu, kupříkladu zmizely jejich potíže s trávením. Také statistiky vypovídají o tom, že vegetariáni:Vegetariánství se stále více stává jakýmsi módním trendem. Podle Wikipedie se počet vegetariánů u nás postupně přibližuje počtům v německy mluvících zemích a v Německu se za vegetariány údajně považuje 7,3–9 % obyvatel.

 

  • mají nesrovnatelně méně infarktů a kardiovaskulár­ních potíží
  • protože jedí hodně vlákniny a málo živočišných tuků, méně často bývají postiženi rakovinou tlustého střeva a konečníku
  • mají nižší výskyt řady dalších zhoubných nádorů
  • bývají méně často obézní

Na první pohled to vypadá, že vegetariánství je zdraví prospěšnou volbou. Je tomu tak i ve skutečnosti?

Bezmasý nerovná se dietní nerovná se zdravý

Při bližším zkoumání dojdeme k závěru, že prakticky všechny tyto přednosti lze připsat na vrub nikoliv samotnému odmítání masa, nýbrž celkově zdravějšímu životnímu stylu vegetariánů, jejich filozofii, která má blíže k přírodě (odtud např. častější vycházky), větší péči věnované sestavování zdravého jídelníčku, abstinenci, nekuřáctví, meditacím, a v neposlední řadě skutečnosti, že velká část nevegetariánské populace konzumuje maso v nadměrné míře a nezdravé kvalitě (smažené na přepálených tucích, uzeniny…). Spočívá-li totiž určité nebezpečí v jídlech připravovaných při vysokých teplotách, platí to obzvláště pro masité pokrmy. Při tepelném zpracování se uvolňují toxické látky, které se chovají jako silné oxidanty. Desetinu z nich naše tělo vstřebá.

Přes to všechno nelze ze samotné skutečnosti, že vegetariáni bývají průměru zdravější než celková populace, automaticky vyvozovat, že naprosté odmítání masa, nebo dokonce všech živočišných zdrojů (jako v případě veganů), je zdravější než jejich střídmé užívání. Platí to i pro nižší výskyt obezity u vegetariánů, který nebývá způsoben pouze absencí masných výrobků v jídelníčku, ale zejména střídmějším stravováním.

Samotné odmítání masných výrobků s sebou přináší řadu potenciálních zdravotních potíží. Zvláště to platí pro nezkušené začínající vegetariány. Příliš si neprostudují výživovou hodnotu potravin, a pak jedí tuny jídla ve špatné kvalitě. Protože se jim dostává málo proteinů a chtějí utišit svůj hlad, začnou konzumovat spoustu tuků a cukrů. „Znal jsem hezkou, štíhlou dívku, která se stala vegetariánkou a během měsíce zdvojnásobila svou váhu. Jedla samé vegetariánské věci jako hranolky nebo vegetariánskou pizzu,“ zaznělo v jedné internetové diskuzi.

Riziko nedostatku proteinů

Důležitou složku naší potravy tvoří proteiny. Existuje více proteinových molekul, které jsou nezbytné pro to, aby naše tělo řádně fungovalo. Nazývají se základní aminokyseliny a jedná se o 9 z 20 aminokyselin.

Následující informace pocházejí z webové stránky the Northwestern University:

Proteiny z živočišných zdrojů (maso, ryby, mléčné výrobky, vaječný bílek) se považují za biologicky vysoce hodnotné proteiny neboli plnohodnotné proteiny, neboť obsahují všech 9 základních aminokyselin.

Rostliny, které zcela postrádají základní aminokyseliny, jsou považovány za nedostatečný proteinový zdroj neboli zdroj proteinů nízké biologické hodnoty. K těmto nízkohodnotným zdrojům se řadí většina ovoce a zeleniny. Nízká biologická hodnota znamená, že je velmi těžké, ba nemožné nahradit nedostatečný zdroj základních aminokyselin kombinací těchto zdrojů jako u částečně plnohodnotných proteinů.Rostlinné zdroje proteinů (zrní, ořechy, semena, luštěniny) obecně vzato neobsahují dostatečné množství jedné nebo více základních aminokyselin. Tyto proteiny mají biologickou hodnotu polotovaru. To znamená, že samy o sobě nezaručují příjem základních aminokyselin, při správné kombinaci množství a poměru ale mohou vytvořit ekvivalent základních aminokyselin odpovídající plnohodnotným proteinům z živočišných zdrojů.

Následky? Chybí-li vám základní aminokyseliny, vaše tělo je potřebuje odněkud získat – a tak začne požírat samo sebe. To vede ke stavu zvanému proteino-energetická podvýživa (PEM).

PEM vede k následujícím klinickým znakům: ztráta váhy, podvýživa, ztráta oporové tělní hmoty, oslabení svalů, ztráta pigmentu vlasů a kůže, bolesti z tlaku, a snížená imunitní funkce.

Kromě absence vysoce kvalitních proteinů může přísná vegetariánská strava rovněž vést k:

  1. nedostatku zinku a železa
  2. nedostatku vitamínu D, A (podmíněně) a B12
  3. nedostatku některých tukových kyselin
  4. k nadměrné konzumaci uhlovodanů – což může vést k obezitě – syndromu X a následně k cukrovce, srdečním problémům a rakovině

Podle některých znalců jsou hlavním nebezpečím západního stravování právě uhlovodany, nikoliv tuky. Strava Eskymáků a jiných domorodců obsahuje velmi vysoký podíl tuků, a přesto netrpí degenerativním nemocemi tepen jako my v civilizovaném světě. Vegetariáni, a zvláště vegani si mohou přivodit potíže, jako je nedostatek výživových složek či poruchy metabolismu také tím, že konzumují spoustu neplnohodnotného jídla a uhlovodanů (veganský chléb, veganské cukroví, sušenky, veganská pizza, sója atd.)

Jaká strava je pro člověka přirozená?

Když věda hovoří o prospěšnosti uhlovodanů, míní se tím vždy komplexní uhlovodany jako celá zrna, ovoce a zelenina. Bílá mouka, bílý cukr, bílé brambory a další potraviny bohaté na škrob jsou nezdravé.

Často se přehlíží fakt, že spousta lidí nesnáší zrní. Člověk se dlouho vyvíjel jako lovec–sběrač a zrní je v našem jídelníčku teprve posledních zhruba 10 000 let. Spousta lidí nemůže strávit zrní, dostává nepříjemné reakce. Opravdu je celozrnná strava tak „přirozenou“, jak se často propaguje?

Rady začínajícím vegetariánům

Základní logická námitka proti bezmasé stravě, která zohledňuje aspekt našeho zdraví, může znít: Snažíte-li se jako vegetarián zajistit zdravou výživu tím, že přijímáte tu či onu náhražku, nebylo by snadnější získat všechny živiny způsobem, který je tělu přirozenější – řekněme – hovězím nebo rybami?

Pokud jste se rozhodli pro vegetariánství navzdory všem zmíněným zdravotním rizikům (např. z důvodů náboženských), je třeba zvážit, zdali vám vaše přesvědčení alespoň umožňuje zastávat mírnější formy vegetariánství – zdali je pro vás přípustné např. dvakrát týdně bezmasou dietu „šidit“, anebo omezit vegetariánství pouze na červené maso. Riziko nedostatku potřebných živin výrazně snížíte rovněž přidáním vajec a mléčných produktů nebo mořských ryb do vašeho jídelníčku.

Vegetariánská strava a děti

V každém případě byste měli z vegetariánské stravy vyloučit děti. Dát jim možnost, aby se v dospělosti samy rozhodly pro způsob stravování. Podle jedné studie prospívalo zdraví afrických dětí, kterým dávali olej, mléko a ve větší míře i maso, výrazně lépe než zdraví dětí, které tyto složky postrádaly. Výsledky inteligenčních testů těchto proteiny živených dětí byly výrazně lepší, děti byly aktivnější, projevovaly více sociálních dovedností a netrpěly nedostatkem vitamínu B12.

Do nebezpečí přivádějí své potomky i matky, které se živí výlučně veganským jídelníčkem a přitom kojí své děti. Ohrožují vývoj mozku dítěte nedostatkem vitamínu B12. V případě vyvážené vegetariánské stravy kojících matek by toto nebezpečí hrozit nemělo.

Ačkoliv vegetariánský způsob života mnohdy představuje příkladný a zdraví prospěšný životní styl, nelze totéž říci o naprostém odmítání masa, nebo dokonce všech živočišných produktů. Takže rada pro zdravý životní styl: Dělejte vše jako vegetariáni, pouze si na rozdíl od nich dopřávejte ve střídmém množství i maso.

zdroj: http://www.vitalia.cz/clanky/prospiva-vegetarianstvi-zdravi/

-------------------------------------------------------

RADĚJI VIDLIČKY NEŽ NOŽE - dokument o jídle a našem zdraví

Co se s námi stalo? Přes nejpokročilejší lékařské technologie jsme nemocnější než kdy jindy. Případy cukrovky raketověrostou, zejména mezi naší mladší populací. Polovina z nás bere nějaký předepsaný lék a nejzávažnější lékařské operace se staly běžnou praxí. Srdeční onemocnění, rakovina a mrtvice jsou tři hlavní příčiny úmrtí, ačkoliv každý rok vynakládáme miliardy korun na boj s těmito nemocemi. Mnoho lidí trpí dalšími degenerativními onemocněními. Mohlo by existovat jedno řešení na všechny tyto problémy? Řešení tak obsáhlé a zároveň tak jednoduché, že je záhadou, proč ho více z nás nebere vážně?


Dokumentární film 'Raději vidličky než nože' popisuje výzkumnou práci doktorů Colina Campbella a Caldwella Esselstyna. Doktor Colin Campbell je nutričním vědcem na Cornellově univerzitě a doktor Esselstyn špičkovým chirurgem a šéfem centra pro léčbu rakoviny prsu na světoznámé Clevelandské klinice. Oba nezávisle na sobě a za použití jiných výzkumů dospěli ke stejnému závěru: živočišné potraviny jsou špatné pro naše zdraví a jejich vyloučením z našeho jídelníčku můžeme nejenom zastavit, ale i uzdravit ty nejzávažnější západní choroby.

Zajímavosti: Časopis Variety o filmu napsal, že je přesvědčivý, radikální a výbušný, známý filmový recenzent Roger Ebert řekl, že ho film přesvědčil, a zpěvák Ozzy Osbourne po jeho shlédnutí přestal jíst maso.

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře