Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Anthony Gucciardi: Sledování televize – může zkrátit život +Televize působí jako destruktivní droga! (+video)

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • televize
Nová zpráva, nedávno publikovaná univerzitou v Queenslandu, odhalila velmi překvapivé informace. Podle ní si člověk zkrátí svůj život o 22 minut za každou hodinu, kterou stráví sledováním televize. Pokud tedy lidé v průměru tráví touto činností denně 6 hodin, připravují se tak až o 5 roků svého života. Vypadá to, že sledování televize by mohlo být pro zdraví podobně rizikové, jako jsou kouření nebo nadváha.

 

Výzkumníci z the University of Queensland v Austrálii udávají: „čas, po který sledujeme televizi má zřejmě obdobné škodlivé účinky na zdraví, jako nedostatek pohybové aktivity, obezita nebo kouření; každá hodina před televizí může zkracovat život až o 22 minut."

Sledování televize je ale v dnešní době jednou z nejčastějších a nejoblíbenějších „aktivit". Kvůli nebývalému rozšíření této činnosti není možné přehlížet účinky, které to běžné populaci přináší. Dnešní doba už je charakteristická tím, že televizi můžete často nalézat skoro v každé místnosti v kterémkoliv rodinném domě. Tato už nebývá pouze součástí obývacích místností.

Doporučení prosazovaná v Austrálii nebo v Americe přitom radí, aby děti netrávily před televizními obrazovkami více než 2 hodiny za den. Na základě nově zveřejněných informací je však zřejmé, že by rodiče měli svým dětem omezovat sledování televize co nejvíce. Takovýto přístup nejenže prodlouží životy dospělým, ale mívá i pozitivní dopad na děti – a to hlavně díky zlepšení vzájemné komunikace. Televize totiž není vhodným objektem, na nějž bychom se měli doma neustále soustřeďovat.

Prožíváme nyní dobu, která je technologicky vysoce vyspělá. Než ale došlo k těmto významným pokrokům, děti i dospělí bývali tělesně mnohem aktivnější a pobývali venku mnoho hodin denně. Problémy pocházející od mobilních telefonů, televizorů nebo mikrovlnek tehdy neexistovaly a proto se u lidí nevyskytovalo ani tolik nemocí. To je přesvědčivý důkaz o tom, jak škodlivé bývají nové technologie pro všeobecné zdraví.

Stáváme se už nyní často svědky toho, jak si lidé dávají závazky, že nebudou kouřit nebo začnou zdravě jíst. Tato nová zpráva by tedy měla být využívána k tomu, aby lidé na celém světě mohli ještě lépe pečovat o své zdraví. Televizní přijímač v našich domácnostech není totiž pouhým oblíbeným vybavením, ale u mnoha rodin se posezení u televize už stalo každodenním rituálem. A teď, když byly škodlivé účinky televize odhaleny, potřebují lidé dělat nová vědomá rozhodování a na jejich základě pak měnit svůj životní styl...

Zdroje:

http://www.telegraph.co.uk/health/healthnews/8702101/Every-hour-of-TV-watching-shortens-life-by-22-minutes.html

http://naturalsociety.com/tv-watching-hour-shortens-life-22-minutes/

http://lists.essential.org/commercial-alert/msg00009.html

http://www.limitv.org/health.htm

(Přeloženo z http://www.naturalnews.com/033507_television_lifespan.html)

Více zde: http://hrst.webnode.cz/news/a58/

----------------------------------------------------------------

Iva Adlerová: Televize působí jako destruktivní droga! Pozor na předávkování!

Studie uskutečněné v posledních letech naznačily souvislosti mezi nadměrným sledováním televize a dětskou obezitou, nedostatečným rozvojem mozku (kvůli jednostranné a bezkontaktní stimulaci), horší schopností soustředění a učení i poruchami spánku.

„Ale já to prostě musím vidět. Už to viděli všichni, jenom já ne," přesvědčuje nejeden potomek svého rodiče o nutnosti sledovat televizní vysílání. Podle některých studií tráví malé děti v současnosti sledováním televize každodenně více času než jakoukoliv jinou činností, snad s výjimkou spánku. V pozdějším věku pak televize získává silnou konkurenci v podobě další závislosti – pobytu ve virtuálním počítačovém světě. Průzkumy velkých souborů populace, kterými se zabývali američtí vědci, ukázaly znepokojivé souvislosti.

Epidemie mentální lenosti

Průměrné americké dítě sedí před televizorem denně dvě až pět hodin! Marné jsou snahy Americké pediatrické asociace, která vydala doporučení, že děti mladší dvou let by neměly být vystaveny působení televizního vysílání vůbec a starší by měly na obrazovku koukat maximálně dvě hodiny denně. Pochopitelně by se jim měli rodiče věnovat při výběru programů, aby to byly, pokud je to možné, dvě smysluplně strávené hodiny.

Proč ty poplašné zprávy, že je televize pro děti škodlivá? Bohužel vycházejí z výsledků studií prováděných během posledních dvaceti let.

Poplach tedy není v žádném případě planý, ale nanejvýš vážně míněný. Studie ukazují, že nadměrné sledování televize vede k celkovému útlumu osobnosti – nedostatečnému vývoji mozku, zaostávání kognitivních (poznávacích) schopností, ale i poruchám spánku.

Jako vedlejší, i když paralelní efekt k duševní lenosti je lenost fyzická, pasivita, nedostatek pohybu a s tím spojená obezita.

Jupíí a jéje pro duševní vývoj nestačí

„Vlivy televize nejsou monolitické," říká Deborah Linebargerová, která se věnuje komunikaci na University of Pennsylvania v USA. „Efekty vznikají jako výsledek obsahu, kterému jsou děti podrobeny." Její výzkumy potvrdily, že americké děti mezi 8 a 23 měsíci jsou vystaveny až 5,5 hodiny vlivu televizního vysílání denně. Podle Bílého kruhu bezpečí tráví většina českých dětí asi 25 hodin volného času týdně před televizní obrazovkou.

I když nejsou zapojeny do dění na obrazovce přímo, je jejich jazykový vývoj vlivem televizních pořadů chudší a zpomaleny jsou i další dovednosti. Klasickým příkladem je zjištění, že děti mezi 8 a 30 měsíci, které sledovaly seriál Teletubbies, měly slabší jazykové znalosti. Sledováním televizního vysílání se ve většině případů nerozvíjí aktivní zpracovávání informací, analytické myšlení a kreativita. Výjimku tvoří vzácné pořady, které vybízejí diváky k interakci, zpětné vazbě a aktivitě.

Sdělení »přes sklo«

Poměrně značné riziko pozdějších osobnostních problémů až patologií plyne z rozporu, který se s televizí spojuje v oblasti emoční inteligence. Na jednu stranu sledování televize vyřazuje spoje logických racionálních okruhů v levé hemisféře a zapojuje emotivní pravou hemisféru. Aktivnější jsou starší části mozku, tlumena je aktivita neokortexu, nové kůry mozkové, která je vývojově nejmladší částí centrální nervové soustavy člověka, rozkládá se na povrchu pravé i levé hemisféry a souvisí s vědomím a duševním rozvojem.

Na druhou stranu častým sledováním televize zaostává sociální a emoční inteligence, protože sdělení přichází »přes sklo«, nevyžaduje reakci a neposkytuje prožitek kontaktu a přímé komunikace. Toto přepojení levo- a pravohemisférických funkcí také vysvětluje, proč si je možné skutečně na sledování TV vytvořit regulérní závislost. Vyplavují se totiž při něm ve zvýšené míře endorfiny, přirozené opiáty.

Upír v dětském pokoji

Dalším možným efektem je mentální lenost, neschopnost vytváření vlastních názorů a reprodukování pasivně přijímaných tvrzení z pořadů velmi rozdílné kvality. Potíž může být i v tom, že změny dětských návyků souvisí s časem a aktivní péčí jejich rodičů. Nedostatek času a pozornosti rodičů věnované dětem je obecně zdrojem mnoha potíží, od obezity ke kriminalitě. Mnohdy má právě televize sloužit jako »dudlík«, často dokonce skončí přímo v dětském pokoji.

„Celý zážitek »televizního« času může být přetvořen v čas pro společné zážitky a zábavné učení a tyto zkušenosti pomohou ochránit dítě s přibývajícím věkem před všemi negativními důsledky médií," shrnuje výsledky studií Linebargerová.

Kde v mozku bydlí kreativita?

*Kreativita je stručně řečeno schopnost vytvářet něco nového. Americký psycholog Colin Martindale (1943–2008) už v roce 1978 zkoumal pomocí EEG mozkové funkce lidí vymýšlejících příběh.

*Zjistil dvě fáze – v první, při hledání inspirace, tématu, byla mozková aktivita velmi nízká, naopak při konstruování příběhu se zvýšila. Zřejmě i proto dříve panovala představa, že nápady odněkud přicházejí, jsou »darem«, políbením múzy.

*To také vysvětluje poměrně nízkou kreativitu lidí navyklých vytvářet složité myšlenkové konstrukce a zdůvodnění – skrz ně inspirace nepronikne.

*Podle jiných autorů závisí kreativita na duševní flexibilitě, na schopnosti přecházení z jedné etapy do druhé a množství aktivně zpracovávaných podnětů.

*Pokud nebudeme brát duševní flexibilitu jen z hlediska mozkových funkcí, ale i funkcí psychických, tak nejhorší brzdou kreativity je strach a obavy z toho, že to nebude »správně«, jak »se to vlastně má dělat«, i obava z kritiky okolí za něco nového.

zdroj:http://21stoleti.cz/blog/2011/06/22/televize-pusobi-jako-destruktivni-droga-pozor-na-predavkovani/

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře