Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Přímočarost

Hodnocení uživatelů:  / 12
NejhoršíNejlepší 

 Můj poslední článek (http://czechfreepress.cz/vlastimil-suchy/9-5-2015-bludny-kruh-zapomneni.html) v některých lidech zanechal znatelnou stopu nesouhlasu. Asi jsem tnul přímo do jejich živé rány. Čistě a zjednodušeně jsem nás všechny v tomto článku označil a to i sebe, za nevědomé bytosti, co tvoří nevědomě a tím pádem i ne zcela dobře. 

  • primocarost

 

Já sám jsem technik. Možná někdy píši složitě. Hold ve škole jsem nepatřil k nejlepším slohařům. Uchvátila mne technika a hlavně to, jak je jednoduchá a prostá a ve své jednoduchosti i dokonalá. Stále v ní platí a jsem tomu rád, že platit bude, že 1+1=2 a ne 3 jak nám je mnohdy tvrzeno. Někdy skrytě a někdy nehorázně a přímo s promyšleným očekáváním toho, jak budeme reagovat. A protože je technika jednoduchá, i můj článek měl jednoduchou, ale pravdivou podstatu, na kterou jsem chtěl poukázat. Možná trochu složitě. Za to se omlouvám a pro jednoduchost vše ještě vysvětlím, protože jsem k tomu byl jedním komentářem vyzván.

Tak tedy…

Pokud 99% lidí bez sebevědomí bude tvořit generaci následnou, tak výsledkem tohoto tvoření bude opět v 99% obyvatelstvo bez sebevědomí. Důležité ale je, že zde vždy zůstane ono 1% ze 100%, bohužel, falešně-sebevědomých. Ti nakonec ovládají a manipulují oněmi 99% ne-sebevědomými lidmi a falešně a skrytě, jim přináší spásu. Ne-sebevědomá většina tuto falešnou spásu a pozlátko jim předhozené naprosto přijímá. Utíká se pak pod ochranu těch, co jim předhodili kost a sami se cpou masem. A toto oné menšině bez sebevědomí vyhovuje. No a ne-sebevědomé většině také. Nemusí myslet. Tím podněcuje menšinu k tomu, aby vymýšlela stále nové a nové fígle, aby zacpali ústa nemyslící většině. Tímto oni rostou a menšina chřadne. Jednoduchá matematická úměra. 

Čím více manipulanti myslí, tím více tvoří. Tvořím svět pro ty, co odmítají myslet. A ti co nemyslí, draze platí za to, že to 1% falešníků myslí. Je to… 

Ne použiji to slovo, co mne napadlo. Naštěstí se vždy se najdou lidé s opravdovým, poctivým a nefalšovaným sebevědomím. Prostě už se sebevědomými narodili anebo zkušenostmi k němu dříve anebo později dospěli. Pro své „nadčasové“ myšlenky jsou zatracováni a haněni. Je snižována jejich hodnota proto, že dávají lidem obraz něčeho pro ně ne-pochopitelného a v daném okamžiku ne-existujícího. 

Ale i mezi ne-vědmou většinou se najdou ti, co se chytí za nos. Začnou přemýšlet. Nastartují se a uvědomí si, že to co je, je jiné, než by mělo anebo mohlo být. Na základě zkušenosti, porovnané s tím, co jim předkládá falešně sebevědomá menšina, si uvědomí, že informace podané skutečně sebevědomou osobou jsou pravdivé. Otevřou oči a žasnou. Probudí se z letargie a spánku. Začnou uvažovat a začnou svůj pohled na svět měnit, porovnáváním vlastní zkušenosti s tím co vidí a je. Pro ostatní se z nich stávají vyvrhelové, rebelové. Stejně jako ten, co začal myslet jinak jako první. S takovými je nutné zatočit ihned a v počátku. 

Tito „paraziti“ narušují, stejně jako ona sebevědomě působící a na nic si nehrající osoba, na oko harmonický běh dějinných událostí. To se děje tím co dělají. Jak se chovají, co říkají a myslí. Jsou „příkladem“. Tím „nutí“ lidi – nevědomý dav – porovnávat a myslel. A svár a boj je na světě. Protože, už jak za mých školních let říkali učitelé: „Myšlení bolí.“ A ještě dodám sám za sebe: „Bylo a je trestným činem.“

A tak by mne ani ve snu nenapadlo, že budu označen za mužské přirození za myšlenky, které jsem předložil a naznačil oblasti, kde máme jako civilizace problém. A říkám-li civilizace, tak z této kolonky nemohu, nemůžu a nesmím vyjmout ani sám sebe. I proto dnes píši tento článek, abych ukázal, jak jsme opravdu malí a ne-dokonalí ve svém myšlení i konání. Všichni. A ještě jednou dodám, že i já sám. 

V komentáři pod článkem jsem byl označen jako kus chuja.

Z Wikipedie je chuj: * penis v polštině, ruštině i v některých dalších slovanských jazycích, někdy se převádí do češtiny bez překladu. * vulgárně nářečně hajzl, blbec, v tomto významu do češtiny proniklo z polštiny…

A ani by mne ani ve snu nenapadlo, že už pan Jung přemýšlel o stelné podstatě věci, jako já, na základě vlastních zkušeností a za použité logiky technika, jímž jsem a cítím se jím být. 

Proto tímto děkuji Radkovi Walicovi, co do komentářů přidal tento odkaz (http://jung.sneznik.cz/soubor_slovnik/slovnik_stin.htm), kde se ve zkratce píše o tom, o čem přemýšlel a k jakým závěrům přišel Jung (viz také vytěsnění):

Skryté nebo nevědomé aspekty nás samých, dobré či špatné, které já buď vytěsnilo, nebo nikdy nerozpoznalo.

Stín je morálním problémem, který je výzvou pro celou jáskou osobnost, neboť nikdo není s to rozpoznat a uvědomit si stín bez značného vynaložení morální odhodlanosti. Vždyť při tomto uvědomění jde o to uznat temné aspekty osobnosti jako skutečně existující.

Před diferenciací nevědomých obsahů zaujímá stín celé nevědomí. Ve snech je obvykle personifikován v podobě nejrůznějších osob stejného pohlaví.

Převážnou část stínu tvoří vytěsněné tužby a necivilizované pudy, morálně méněcenné motivy, dětinské fantazie a nejrůznější resentimenty, tedy záležitosti, na které člověk rozhodně není nijak pyšný. Tyto osobnostní charakteristiky, jichž si sami u sebe nejsme vědomi, nacházíme často na druhých, kam se dostávají prostřednictvím mechanismů projekce.

Při integraci stínu se seznámíme s těmi aspekty naší povahy, které bychom nikomu jinému nedovolili shlédnout a které bychom ani my sami nebyli dříve přijali.

(Konec zkrácené citace)

Takže, když na to, na co přišel Jung přišel i „obyčejný“ technik – stavař – pak asi někde bude pravda. Je skrytá a na nás samotných je, abychom ji vytáhli na ono světlo Boží. Dali ji jasný tvar a formu a pak si ji ze všech stran prohlédli. A zjistíme-li, že je ze všech stran faset diamantu pravdy stejná, pak je vše jasné a nezpochybnitelné. Ne určené a nařízené dogmatem víry, jak tomu je v církvích, ale získané zkušeností, kterou může projít každý jeden z nás a

ověřit si ji praxí - životem. A pokud praxe ukáže, že vše funguje podle pravidla, jež bylo nastoleno, pak zde není co zpochybnit. Koho pak budeme nazývat hlupákem a blbcem? 

Toho, který na základě prokazatelných výpočtů a praxí ověřil něco, co ověřili i ostatní – byť jinou cestou a metodou – a co platí již po mnohá staletí? Budeme tohoto člověka nazývat blbcem, za to, že myslel? Odsoudíme ho za to, že se Země točí kolem Slunce a ne naopak? Odsoudíme ho za to, že jeho převratná myšlenka, že Země není placka, narušuje dogmata, jejichž pravdivost musí být vynucena silou? Odsoudíme ho za to, že když řekne: „Bůh nemá lidské vlastnosti. To jen my lidé se, za tuto pro nás neuvěřitelně výhodnou definici Boha schováváme, abychom ospravedlnili to, co děláme jeden druhému.“ 

Ano, myšlení bolí. Je lepé házet kamení na toho, kdo se jeví jiným a hlavně nemyslet a jak mnozí říkají: „Hlavně nevědět!!!“ Upálit, zadupat a zničit vše, co svobodné myšlení vytvořilo, aby se lidé nedozvěděli, že svět se řídí jinými pravidly než těmi, co diktuje ona na oko sebevědomá 1% skupina. 

Uvědomuji si, že nyní zase mohu být napaden za to, že určuji procenta, kam kdo patří a kdo kým je. Ale berme to jen jako příměr pro vysvětlení toho, co se děje. Pochopme, že ti, co mysleli jinak, byli vždy zatracování za to, že myslí. Byli zatracování těmi, kterým jejich nové myšlení nešlo do jejich předem podvodem namíchaných a rozdaných karet.  

Ovšem tato hrstka myslících a většinou skupinou lidské populace odsouzených k zatracení, byli ti, co dali tomuto svět smysl a svým způsobem i řád. To po jejich nezištné, nimravé a mravenčí práci jsme se „po jejich zádech“ vyškrábali tam, kde nyní jsme. 

A kdo z nás by je za to, co ve své podstatě pro nás všechny, bez rozdílu rasy, pohlaví, věku, řeči apod. udělali, chtěl zatracovat a soudit a označovat za hlupáky a blbce? Vždyť to již udělali jejich současníci, kterým svými myšlenkami zbořili jejich vzdušné zámky, jež měly základy postavené na písku.

Ne, nestavím se do role myslitele a toho, kdo přináší něco nového a převratného. Ne. Tak to není. To vše zde již dávno před námi bylo. Technologie, technika, věda i lékařství. Vše již bylo na vysoké úrovní té doby, kdy byly ony techniky používány. Ale jen příchod doby temna, ničitelů, kazisvětů a soudců, co si přisvojili pravost myšlenek, vše zničili. Zavrhli všechny tyto informace proto, aby měli moc.

Svoboda mysli byla násilně zašlapána, znehodnocena a prohlášena za pavědeckou, kacířskou a rouhačskou. A jejich používání za trestu, opovržení a odsouzení hodné.  Nic těmto myšlenkám a jejich tvůrcům nebylo ku prospěchu, že byly pokrokové a pro lidstvo, jako druh, prospěšné. Upálili je na hranicích. Umlčeli a umučili je v trestnicích a lágrech. 

Ale jak je vidět, pravda se umlčet nedá. Vždy se najde nějaký rebel. Někdo, kdo bude chtít vědět a bude myslet jinak. Bude chtít být nezávislý. S jiným pohledem na svět, který je založený na zkušenostech a jednoduché a nevyvratitelné logice. Protože náš svět – vesmír - není složitý. Je jednoduchý. Kdyby složitým byl, již dávno by zkolaboval. 

Vždyť každý systém, který je složitý, nakonec zkolabuje. Jeho nefunkční projevy jsou stále zatírány novými a novými záplatami. Tyto záplaty nakonec způsobí jeho zhroucení. A to se dnes děje. Náš současný systém je nedokonalý. Jedna záplata stíhá záplatu druhou ve stále se zrychlujícím kolotoči. 

A opět zde neříkám nic nového. Teorie systému o tom hovoří a stavy, podobné tomu našemu dnešnímu, popisuje. A ono 1% falešně vyvolených se 99% ne-vyvoleným snaží nakukat, že to, co vidí a co se projevuje jako nefunkčnost, je naprosto v pořádku. Je to jen něco, co se děje a snaží se nám překroutit pravdu v tom smyslu, že to, co vidíme je normální a ve své podstatě i morální.

Války, nenávist, závist, úplatky, úpadky a krachy, sebevraždy, msty, stresy, zdravotní potíže… Zde si může každý dosadit hodnotu, co ho napadne. Každá bude správná. Dosaďte zde, co chcete. Vše na co se nyní podíváte a nad čím se zamyslíte. Každá vámi dosazená hodnota, která odporuje zdravému rozumu, logice, morálnímu cítění a etickým hodnotám, které jsou v každém z nás, je ta, která je pro systém, ve kterém žijeme ne-zdravá a pro nás nebezpečná. Likviduje systém s ním i nás samotné. 

Nás jako lidstvo, kontinenty, státy, rodiny, lidi. Přírodu a Zemi, naši matku a živitelku, nevyjímaje.

A to je to, o čem jsem v článku psal.

Byl jsem komentářem vyzván, abych psal jednoduše a jasně. A tak doufám, že jsem jednoduchost, logiku a přímost myšlení do nynějšího článku promítl. Uvědomuji, že přímost a logika tne do živého. Proto se omlouvám, pokud má někdo pocit, že chci komukoliv svým článkem ublížit a kazit náladu. 

Ne, to není cíl. Píši proto, že mne zajímá, co jsme zač a kam směřujeme. Kladu si jednoduché otázky a hledám na ně jednoduché odpovědi. CFP je prostor, kde je mohu ventilovat. A za to děkuji. Tak to je. 

Také nechci útočit na ten, který systém. Cílem je ukázat jeho problémy a tím pádem i jeho špatnou funkčnost, které je nám zamlčována, jen proto, že prozatím není nic nového, co by systémy předchozí a zároveň i ten dnešní nahradilo. A to vše jen proto, že 99% z nás systém, ve kterém žijeme, vyhovuje. 

To on nás baví a dává nám najíst. Stejně jako ve starém Římě. Chléb a hry. Dejme lidem najíst. Nechme si je hrát. A nechme je i za to, že mají jídlo a hry, zaplatit.  Vždyť jsou našimi loutkami a pokusnými králíky. Můžeme si s nimi dělat to, co chceme my. Falešníci v rouše beránčím. A když budou náhodou protestovat, dejme jim do rukou moc, kterou jim v okamžiku, kdy nás zase vrátí do sedla, vezmeme. To je demokracie, ve které dnes žijeme. Tak to chceme a proto to, co chceme, i existuje.

Vím, že musí být a existovat jiný systém. Ale proto, že jej nevidíme a neznáme, neexistuje. A neexistuje proto, že 99% z nás chce to, co je stejně jako to 1%, co tento lživý systém drží při životě. Takže 100% mysli nemá zájem na změně. I přesto, že nám to co je nevyhovuje. Jak by tedy mohlo existovat cokoliv jiného, když ani 1% z nás nemyslí jinak. 

A pokud ano, pak soudíme ty, co myslí jinak a mají za cíl změnu, co by mohla být prospěšná nám všem. A je jedno, zda se jedná o hmotu anebo ducha, kterého také nikdo z nás neviděl, stejně jako myšlenku, ale přesto víme, že je.

Dnes jsme v době, kterou je možné přirovnat k porodu. Přichází změna, které se všichni bráníme. Tlaky a nároky na nás jsou již tak enormní, že pod jejich tíhou už nemůžeme dál. Hroutíme se. Už nemůžeme ani dýchat. Stav, ve kterém nyní jsme, bych přirovnal k porodu. 

Stejně jako porodem, bolestivým stavem, před naším „bytím“ po prvním nádechu a „nebytím“, před prvním nádechem, si nyní musíme projít. Pochopit o co se dnes hraje.

Dokud toto sami pro sebe neuděláme, nemáme šanci. Bolest a „utrpení“ matky a dítěte vede ke změně. Předchozí setrvalý stav relativního klidu a míru se rapidně mění. Tlak systému na zvyšující se a hloupě vymyšlený ekonomický růst, je enormní. Stejně jako stále častěji opakující se tlaky v děloze matky na jejího potomka. 

Myslím, že nyní jsem vše definoval dost jasně. Výsledek je také jasný. Jednoduchý a prostý. Buď porod zvládneme anebo ne. Jiná cesta není. Musíme pochopit, co bylo před tím, než jsme se nadechli. Musíme pochopit to, co mám působilo bolest a trýzeň. A musíme pochopit i to, jak došlo k uvolnění. Musíme pochopit a uvědomit si, že spolupráce matky a dítěte vede k něčemu novému.

Je to nový život. Změna. Vynucená bolestí. Krásná a neuvěřitelně příjemná ve svém důsledku. Bylo dosaženo cíle. 

Spoluprací se zrodil se nový život. 

Spoluprací se zrodil nový svět. 

Svět bez válek a násilí. Krutostí a omylů. 

Svět harmonie, spolupráce a lidskosti. 

Ale zde již píší novou kapitolu dějin naší civilizace, která bude vědět o destrukci jen z dochovaných dat, uložených v myslích našich rodičů a prarodičů. A zároveň v nás samotných. Budeme čerpat z toho, co jsme pochopili a ze zkušeností těch, co nám vydláždili cestu k tomu, co oni sami nepoznali, ale nač s otevřeným srdcem čekali.

K takové zkušenosti už ale opravdu musí dospět každý sám. Nikdo jiný. Zkušenost, jako taková je nepřenositelná. A dokud nenabudeme pochopení této nové zkušenosti, naše budoucnost je zcela nejasná. Zůstane jen stále se opakující výstřel startovní pistole, ale s cíl budeme mít stále v nedohlednu.

A tak já sám doufám, že touto porodní cestou projdeme všichni. 

Z absolutního pohledu na podstatu změny mohou nastat situace, že někdo bude porodem – tlakem - poškozen více a někdo méně. Ti více postižení proto, že s matkou nespolupracovali a matka s nimi. Zase remcat a nadávat na to, jak je svět nespravedlivý a jak jim ublížil. To vše do doby, dokud nepochopí, co se jim stalo a že to jejich vzájemná neochota cokoliv změnit a spolupracovat, vedla k tomu, že postiženými jsou a budou a jejich a realita bude tou poškozenou a postiženou. Stále je drtící a tlačící k zemi a nutící je ke vzhlížení k těm, co jim jen slibují pozlátko, zatím co tyjí z jejich poctivé práce.

Ale se stále větším přibývání těch, co budou myslet jinak a svobodně a pochopí, že jedině ve vzájemné spolupráci je jediná záchrana naší civilizace, bude tvořena ona, pro nás všechny prozatím neznámá realita. Bude ubývat těch, co budou porodem a změnou poškozeni. Bude ubývat reptalů a zrádců lidské důstojnosti. 

Díky těm, co myslí jinak a jsou a byli ochotni za své názory i položit život, přežijeme. Skrze ně uskutečníme sny. Sny své i těch, co nám v minulosti, byť byla i velice nepříznivá, k tomuto cíli a snům pomáhali i svými negativními činy,

Hezký a jednoduchý den všem přeje

Vlastimil Suchý 

Facebook komentáře