Facebook Twitter RSS
Czech English French German Russian Spanish

Myšlení, mediální lži, reklama, korupce - naše budoucnost v destruktivním kapitalismu.

Hodnocení uživatelů:  / 6
NejhoršíNejlepší 

Dobrý den všem čtenářům CFP.

Dostalo se mi do rukou několika minutové video. Hodně zajímavé a pravdivé. Zpracované tak, že je pro „otrlé“ povahy. Léčba šokem. Je to takový horor. Ochucený a podbarvený, jako reklamy, co vidíme v televizi. Rozdíl je jen v tom, že zde na nás útočí falešná pravda a otázky. Nutí nás se zamyslet, kdo za tím, co je kolem, nás stojí. Na nás pak záleží, jak s tím co víme, naložíme. Odkaz je na konci článku a je podnětem k tomuto článku…

Dnes si asi všichni uvědomujeme, že dnešní doba nabádá k tomu, abychom odsuzovali jakýkoliv projev vlastního myšlení a svobodného projevu v rámci používání selského rozumu. Hodnocením systému, ve kterém žijeme, zjistíme, že pravda je mnohdy na hony vzdálená tomu, co vidíme, a je nám předkládáno, jako jeho přednost a dokonalost.

Vidíme útoky na severu, jihu, východě i západě. Expanzi Islámu k nám i do jiných krajin, které s ním mají pramálo společného. Zkrátka, globalizace nám přináší neuvěřitelnou přímočarost spojení světových stran. Politici nám brnkají na strunu milosrdenství. A toto naše milosrdenství se nám může vymstít. Může se zvrhnout něco, co nám ublíží. Uvrhne do doby temna. Slepé poslušnosti. Strachu z vlastního myšlení a projevené svobodné vůle.

  • mysleni-medialni-lzi-reklama-korupce-nase-budoucnost-v-destruktivnim-kapitalismu

 

Naše pravda, založená na poznání vycházejícím z léty prověřených zkušeností, nás nakonec může stát život. Bude jiná. Podrývající autoritu těch, co budou u moci. Otáčet kormidlo dějin jen pro ně tím příznivým směrem.

Z televize i rádia slyšíme, kde všude je silou prosazován nový vývozní artikl. Falešná demokracie. Silové uplatnění moci na úkor slabšího, kterého je nutné upozadit, aby poslouchal prázdné a bezduché fráze o demokracii, která do země přinese prosperitu a blahobyt za to, že se bohatství upozaděné země plně a slepě, ruku v ruce s korupcí (také demokratickou), odevzdá do rukou jediných a pravých demokratů na této planetě.

No co už. Takový je život a asi si touto cestou – tmou – musíme projít. Tím pochopit, k čemu nám to naše válčení a mordování se je do budoucna dobré. Komu a jak, si tím co zničíme a dobudeme, pomůžeme? Komu patří ono dobité území a jeho nerostné bohatství? Vždyť naše planeta je jen zrnkem v tom neuvěřitelně velikém a rozlehlém Vesmíru, jemuž schází konec a začátek.

Komu z nás patří byť jen její malé zrnko? Proč by měl být někdo povinen za její příslušnou část platit a hlavně, komu by se za její díl platit mělo? Kdo z těch, co dnes demokraticky s podporou médií vládnou, přiložil ruku k dílu a připravil pro nás všechno, zač dnes tvrdě a zase demokraticky platíme?

Pokud nikdo z nich a nás, pak komu a proč bychom měli platit za něco, co nám bylo poskytnuto jako dar pro klidný život na stovky a možná i tisíce let dopředu?

A komu se budeme platit, až budeme kolonizovat a ve své podstatě a s našim mentálním nastavením, okupovat Mars?

Zase nějakému hodnostáři, co si ve lži a s podporou médií umane, že on je ten, komu na této planetě patří vše a to vč. nás lidí? Zase budeme demokratickému samozvanci platit za něco, co vytvořil Někdo Jiný?

Pořád a stále dokola se pereme a okrádáme. Jeden ukazuje sílu tomu druhému. Jsme přesvědčování někým neviditelný, skrze chapadla médií, abychom šli svými činy proti Životu. Proti nám samotným.

Vždy je zde někdo, kdo je schován. Hlavní agresor a útočník je dnes médii utajován. Schován za těmi, které v přímém přenosu vidíme bojovat. Mnohdy skutečný tyran je ukazován jako někdo, kdo se staví do čela organizací, co mají za cíl dobro, klid a mír na této hroudě letící nekonečným Vesmírem k budoucnosti, co je pro nás jako jednotlivce, naprosto bez jasných kontur a hran.

Stále jsou zde země – státy, co se potácejí na pokraji krachu. Přesto stále vedou demokratickou válku s nepřítelem, nastrčenou zástupnou osobou, jak to již ve všech konfliktech bývá a je. Mluvím zde o Ukrajině, Sýrii, Afghánistánu a jiných zemích. Konflikt v nich byl a je vyvolán někým jiným než tím, koho dnes vidíme na těchto územích válčit a hájit prolhanou demokracii.

A mluvím zde i o EU. V ní se velkoryse a demokraticky otevřela náruč. A jiný, za toto šílené a populistické gesto, podporované neviditelnou třetí stranou, musí povinně a v přidělených kvótách pykat. Ne jednotlivec, ale národ. A pokud by se vzepřel? Demokraticky se mu dostane pokárání a osočování ze strany populistických a rádoby lidskoprávních organizací placených zase onou tajnou a třetí stranou.

Uvažuji, co bude až my - dnes padesátníci a šedesátnicí +++ - zde budeme již jen ve vzpomínce. Vzpomínce, na kterou naši následovníci budou myslet s nenávistí a záští proto, co jsme jim demokraticky připravili. A hlavně, v čem jsme je, našimi neodpovědnými činy, přinutili a nechali žít.

Myslíme si, že jsme dokonalá civilizace. Že máme neomezené možnosti a tím pádem i neomezené zdroje, které nám Příroda připravila okamžitému využití. K naprostému, maximálnímu a bez omezujících kompromisů drancujícímu, přijatelnému zisku.

Ale co se stane, až tyto zdroje, co byly pro nás a naše potomky připraveny ještě dřív, než se vůbec šuškalo o tom, že by někdo takový jako člověk, mohl chodit po této planetě? Zdroje připravené pro celou civilizaci. Prostředek, s jehož pomocí jsme měli dojít k poznání, že vše co je, je se vším propojeno a v jednotě spojeno.

Co ukradnu a zneužiji ve svůj prospěch dnes, co zbude na zítřek pro mé děti a vnuky? Jak na nás budou vzpomínat, když je nyní o vše a na mnoho století dopředu okrademe a i jejich zdroje vyčerpáme? Budou nám děkovat anebo nám budou spílat a proklínat nás jako neuvěřitelnou sebranku a lůzu, co prohospodařila a promrhala majetek připravený i pro ně? Jejich zdroj k poznání. Zkrátka bohatství a co patřilo jim?

Zase máme za sebou další rok. Opět jsme o rok blíž nekonečnému nekonečnu. I přesto, že nám televize, noviny i rádia stále dokola opakují a ukazují kolik je kolem nás zla, je dobré se podívat na druhou stranu mince. Na stranu dobra, které začíná pro každého z nás už jen tím, že se ráno probudí v teplé posteli. Je zdráv a může si natočit pitnou vodu z kohoutku a uvařit z ní dobré kafe anebo čaj. V klidu posnídat a připravit na to, co hezkého mu den přinese.

Když budeme svět vnímat jinak a ne podle kukajících demokraticky řízených médií, zjistíme, že je kolem nás neuvěřitelné množství dobra. My všichni jsme jeho součástí. Někde hluboko v nás víme, že toto je cesta z pasti, ve které jsme se ocitli.

Kdyby kapitalismus měl lidské a ne kanibalisticko - zvířecí rysy, vzor všech dnešních ctností, kterými se musíme řídit, abychom přežili, vše by bylo jiné. Svět by byl jiný. Příjemný.

Chceme žít v klidu a míru. Něčem, co by pro nás všechny mělo být naprosto normální a přirozené. Hnací silou vedoucí nás k prosperitě, bohatství a blahobytu. Abychom klidu a míru dosáhli, musíme tímto způsobem myslet. Vymanit se ze sledování a podporování lživých médií, které nás špatnými zprávami tahají ke dnu a depresím ze strachu ze zítřejšího dne. Nutí nás myslet na realitu, kdy se někdo odpálí před našim domem. Vezme s sebou naše dítě, jdoucí do školy, ženu jedoucí do práce, nás.

Opustit a odhodit reklamní lži s doporučením, že když si vezmeme prášek- „lék“, život bude jiný. Hezký. Trhací práce prováděné na veřejnosti jako mávnutím kouzelného proutku zmizí. My, opojení drogou, se budeme křenit. Milovat a opečovávat i toho, kdo nám chce od srdce ublížit.

Naše myšlení ve shodě a na vlně poplatných a prolhaných médií nás vede ve stále se zrychlující spirále ke dnu. Možná i brzkému konci světa, jak jej známe. Platí-li slova - myslím, tedy jsem - resp. podle toho jak myslím, i tvořím, pak je jen na nás, co se lživými a na zisku závislými médii podnikneme. Cesty jsou min dvě.

Budeme-li jim i nadále věřit, co po nás zůstane a zbude? Bude to něco pozitivního a pro naše vnuky přijatelného anebo něco, za co se můžeme už dnes jen a jen stydět? Vždyť i Pyramida, Stonhenge, Taj Mahal byly vytvořeny v tvořivé mysli. V tvůrčí a bez omezení existující myšlence - vědomí. Bez ní by nic, co dnes všichni obdivujeme a studujeme, pozbylo existence.

Mohl by tedy svět, v němž nyní existujeme a žijeme na pokraji zhroucení a likvidaci lidské rasy jako takové, být aniž bychom jej my sami, ve své mysli a s podporou demokratických médií, vytvořili?

NE!

Tak jsme se rozhodli. Ve svých myslích a za notné podpory falešných médií tvoříme vše, co dnes vidíme. Přistoupili jsme na hru rouškou tajemstvím zahalených mocných. Je to jednoduché a prosté. Jsme zodpovědní za vše, co dnes je. Je to vlastní dar a dluh potomkům, který jim v klidu a teple domova při sledování reklam připravujeme.

My sami svým myšlením vytváříme přítomnost a zároveň budoucnost svých potomků. To, kde žijeme. Koho milujeme, odmítáme a zatracujeme. Jednoduše, prožíváme mnohé slasti i příkoří, jež si sami svými činy a předchozím myšlením, vytváříme a do svých životů vpouštíme.

Věřím, že většina má vizi světa bez válek, strkanic, tahanic a zbytečných léků, které nás stejně jen udržují v nemoci a bezmoci. Svět bez násilí, vražd a zbytečně roztrhaných těl. Vidí svět, tuto planetu, jako nádherné místo pro život v klidu, míru, blahobytu a harmonii. Vidinu, sen, který nám každým dnem kradou falešná a lživá média.

Naši vizi nahrazují jinou myšlenkou. Za peníze a mamon prolhanou. Bojem o holé přežití, kdy silnější přežije, když sežere slabšího. Jeho zbraněmi jsou chladnokrevné násilí, podvod, korupce, lži, setba strachu, prosazování moci peněz apod.

Už dnes máme vykradenou přítomnost i budoucnost. Slušnost, respekt, klid, mír jsou hodnotou znehodnocenou. Na pořadu dne je síla, moc, fanatismus, násilí a znásilňování ve všech jeho podobách.

Bez tvořivých myšlenek by tento svět již dávno přestal existovat. Pokud se pozitivní myšlenka a žití v ní z našich životů a myslí úplně vytratí, končíme. Destrukce nás samotných a námi provedená může začít. Každý myšlenkový dluh, který převedeme v dokonalosti do nám vlastní reality, je dluhem nejen našim, ale dluhem pro naše děti. To jejich budoucnost máme ve svých rukou. Co jim připravíme, to oni budou, se smutkem a příkrou vzpomínkou na nás, žít.

V. Suchý v. r. Odkaz na krátké video je zde: https://www.youtube.com/watch?v=ejgT6WxGNsc

P. S.

Celé planetě, lidem a to i těm, co dnes mají jiný a pro tuto planetu destruktivní názor, přeji báječně příjemnou a nekonečnou poznávací cestu. Prodchnutou a naplněnou jen slunečními dny, klidem a mírem z pozorování a poznání, že vše jde dělat jinak, než tak, jak to děláme.

 

podporte-width

 

Facebook komentáře