Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Vzpomínka na Karla Kramáře u příležitosti 80 let od jeho smrti: Projev předsedy ND Adama B. Bartoše

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

Autor: Adam B. Bartoš | Publikováno 28.5.2017

Vážené dámy, vážení pánové, kolegové, národní demokraté, v historii obnovené Národní demokracie se u hrobu zakladatele strany, Dr. Karla Kramáře, scházíme už počtvrté.

Téměř vždy na tomto místě musím konstatovat neutěšenou bezpečnostně-politickou situaci doma i ve světě, která je vždy ve srovnání s uplynulým rokem ještě horší. Problém s nelegální migrací, o kterém jsem mluvil loni, se nejenže nevyřešil, ale začíná nést své hořké plody v podobě násilností, teroristických útoků, znásilňování žen a další kriminality. Ve společnosti navíc převládla apatie a pocit, že není v našich silách věci změnit. Tento pocit umocňuje i fakt, že volby v klíčových zemích světa nepřinesly očekávané a vytoužené změny – buď noví politici opustili po svém zvolení své sliby, nebo volby vynesly na řídící místa politiky systémové. Naši zemi čekají klíčové volby letos na podzim. Stojí před námi velký úkol – přesvědčit lidi zklamané, zahořklé, apatické, lidi bez naděje, že volit Národní demokracii je lepší, než zůstat doma.

  • vzpominka-na-karla-kramare-u-prilezitosti-80-let-od-jeho-smrti-projev-predsedy-nd-adama-b-bartose

 

Chtěl bych letos zmínit dvě aktuální souvislosti, ve kterých vidím zrcadlit se odkaz Karla Kramáře, před jehož hrobem nyní stojíme.

První z nich je stále aktuálnější identifikování se lidí na vlastenecké scéně se slovanstvím. Spolu s tím, jak se někteří lidé probouzejí z duchovní slepoty a vnímají historické a politické souvislosti, dochází rovněž k oprášení myšlenek slovanské vzájemnosti, které bezmála třicet let tohoto režimu záměrně upozaďovalo. Uvědomujeme si, že válka či války, které se ve světě vedou, vedou se předně proti slovanským zemím, jmenovitě pak vůči té, která je z nich největší a kterou miloval i Karel Kramář. Duch slovanský roste, posilován nezdolnou odvahou ruského národa, a mnoho lidí i v naší zemi se opatrně vztahuje ke svým slovanským kořenům, tradicím a zvykům. Je naší povinností je pěstovat, opatrovat a rozvíjet, a to ve spolupráci s ostatními slovanskými národy a to tím více, čím více se děje příkoří slovanskému světu, čím více se blíží válka proti Rusku, ať už její podoba bude konvenční či méně zjevná. Spolupráce napříč slovanským světem přitom patřila mezi oblíbené myšlenky Karla Kramáře.

V těchto dnech zrovna probíhá 10. jubilejní slovanský sjezd v Moskvě a Petrohradě, věnovaný 150. výročí Slovanského sjezdu v Moskvě v r. 1867. Také v naší zemi budeme mít příští rok kulaté výročí – od slavného slovanského sjezdu v Praze roku 1848 uběhne 170 let. Jsem rád, že na přípravě výročního sněmu se podílí bývalý místopředseda Národní demokracie.

Druhá záležitost, které je nynější Národní demokracie aktérem, je proces spolupráce vlasteneckých stran před nadcházejícími volbami do Poslanecké sněmovny. Naše strana vyhodnotila, že ve chvíli přetlaku vlasteneckých stran na politické scéně není jiná možnost, než spojit síly a vytvořit – byť účelové a pragmatické – spojenectví několika podobně zaměřených politických subjektů. Mohu snad říci, že v tomto pokusu o sjednocení sehrála Národní demokracie svoji roli a výsledkem je společná kandidátka několika stran – v prvé řadě Rozumných, kteří tento společný projekt zaštítili, a dále vedle Národní demokracie také politických stran Úsvit – Národní koalice, České hnutí za národní jednotu, Demokratické strany zelených, Sdružení pro republiku – Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska, Konzervativního a sociální hnutí a politických hnutí Občané 2011, Změna pro lidi či Slušní lidé. Jde svým způsobem o historický okamžik, protože ještě nikdy se nespojilo tolik stran a i ta spojenectví v minulosti, která byla mnohem méně početná, se voleb ani nedožila. I zde si ale můžeme vzít příklad z Karla Kramáře, protože Československá národní demokracie vznikla roku 1918 sloučením Mladočechů se Stranou státoprávně pokrokovou, Moravskou lidově-pokrokovou stranou a částí Pokrokové strany (realisté), později se k této formaci přidávají i staročeši. Později, v roce 1934, se Národní demokracie spojuje s Národní ligou a Národní frontou pod názvem Národní sjednocení. V těchto případech šlo sice o slučování stran, zatímco my dnes praktikujeme pouze předvolební spolupráci na vytváření jednotné kandidátní listiny, i tak tím ale ukazujeme, že jsme státotvorní a dokážeme překonat své vlastní osobní či úzce stranické ambice.

Třetí věc, kterou bych chtěl zmínit, je mnoho kulatých výročí, které si letos, ale hlavně příští rok připomínáme či připomínat budeme. Nejen těchto 80 let od smrti Karla Kramáře, ale na podzim (18. října) si připomeneme 150 let od narození dalšího významného národního demokrata Aloise Rašína. O dva dny později 160 let od narození jeho kolegy, rektora Univerzity Karlovy a senátora za Národní demokracii Františka Mareše. 1. a 2. července si připomeneme sto let od významné bitvy u Zborova, a opět na podzim 200 let od nalezení rukopisu Zelenohorského a Královédvorského. Příští rok si pak připomeneme sto let od založení Československé republiky a sto let od založení naší strany Národní demokracie. Počítáme-li ale stáří naší strany podle nejstarší politické strany, která do Československé národní demokracie vplynula, tedy podle Staročechů, pak naše strana příští rok oslaví rovných 170 let. Je tak vpravdě nejstarší politickou stranou v České republice, protože její kořeny sahají až do roku 1848. Tato všechna výročí budou jistě velkou příležitostí pro Národní demokracii, představují ale také velké úkoly, které jsou před námi. Vzpomínaná výročí neznamenají jen pohled zpět, ale ti, kteří se jich účastní, by měli ukázat a představit i vize do budoucna. Věřím pevně, že Národní demokracie tyto příležitosti využije.

Úkolem nejbližším jsou volby do Poslanecké sněmovny. Jsem také rád, že se Národní demokracie zapojí i do voleb prezidentských, kde se pokusí v nadcházejícím půlroce spolu s dalšími vlasteneckými stranami sehnat 50 tisíc podpisů, aby mohla kandidovat Petra Hanniga, předsedu strany Rozumní, na funkci prezidenta republiky.

Čeká nás tedy mnoho práce.

Pane doktore Karle Kramáři, nezahálíme, pracujeme pro vlast, pro národ, obětujeme tomuto boji své osobní pohodlí, své finanční možnosti, jako jste to dělal vy. Jste pro nás inspirací a vzorem, že politika se dá dělat i čestně, slušně, rozumně, přitom nekompromisně vlastenecky.

V tento den výročí vašeho odchodu a v předvečer významných výročí spojených s historií českého národa tu stojím se svými kolegy před vaším hrobem a opět slibujeme, že vaše ideály nezradíme, zároveň však ale také prosíme Prozřetelnost o dostatek moudrosti a prozíravosti, které nám bude třeba, o odvahu a vytrvalost, které je dnes tak málo a vůbec o všeobecnou přízeň, abychom zvládli úkoly, které před nás doba postavila.

Vlasti zdar!

Projev předsedy Národní demokracie Adama B. Bartoše u hrobu Karla Kramáře, 28. května 2017, krypta pravoslavného chrámu na Olšanských hřbitovech, Praha

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře