Velikonoční pastýřský list – 2017

V roce 2015 radikální muslimové v Egyptě zajali několik mladých dělníků, koptských křesťanů. Dali jim tři dny na rozmyšlenou, aby se zřekli Krista. Když všichni odmítli, oblékli je do červeného oděvu a odvezli je na mořské pobřeží, kde jim pak nožem rituálně odřezávali hlavy. Sami kati natočili video, jak mučedníci klečí s rukama svázanýma za zády, někteří pohybují rty a potichu vzývají jméno Ježíš, s pokojem ve tvářích očekávají krutou smrt. S Kristem pak vešli do smrti a spatřili Ho tváří v tvář. Oni už prožili setkání s Jež&iacu te;šem vzkříšeným a oslaveným. Manželka jednoho z mladých mučedníků se o smrti svého manžela dozvěděla až z videa. Bytostně prožívala poslední okamžiky před jeho smrtí i smrt samotnou. Když s ní pak novináři dělali interview, mezi jiným řekla: Ještě několik dní před tím, než je zajali, se mnou manžel mluvil po telefonu o našem dvouletém synovi. Už tušil blízkou smrt. Několikrát zdůrazňoval, abych syna vychovávala ve víře v Krista! To je to nejdůležitější, řekl. Pak už netelefonoval. Mučily mě pochybnosti, co se s ním stalo. Když vrazi zveřejnili video, s napětím jsem očekávala, jestli ho mezi mučedníky uvidím. Uviděla jsem ho, hýbal rty a vzýval jméno Ježí&scaro n;. Potom ho brutálně zabili. Jsem na svého manžela hrdá – zůstal Ježíši věrný! Až náš syn vyroste, řeknu mu, že jeho táta je mučedník za Krista, že už je v nebi a že nás tam oba čeká. Setkáme se s Ježíšem a s ním ve věčné slávě!

Ježíše už uviděli tváří v tvář i jiní křesťané, kteří se před týdnem, na Květnou neděli, 9. dubna tohoto roku, stali obětí pumových atentátů ve dvou chrámech v Egyptě. V jednom zahynulo 30 a v druhém 11 křesťanů. Kromě nich zde bylo i mnoho raněných. 

V okamžiku své smrti uvidíme Ježíše v plné slávě. Možná někteří z nás i velmi brzy. Jak se ale máme s živým Ježíšem setkat dnes? Ježíš je uprostřed nás, i když Ho nevidíme fyzickýma očima. On je nejen ve svátostech, ale když děláme pravdivé pokání, je i v nás. Jeho silnou přítomnost zakoušíme především v těžkých životních zkouškách, mezi něž patří i smrt našich nejdražších. Stojíme-li ve víře v Jeho slovo, zakoušíme Jeho blízkost a útěchu. Jako slepý, když má nablízku toh o, kdo ho miluje, slyší jeho hlas a vnímá jeho přítomnost, i když ho nevidí. Ježíš v takových chvílích mluví do našeho srdce.

Přenesme se v duchu do Jeruzaléma o velikonočním ránu. Ježíš se nejprve zjevil těm, kteří na Velký pátek stáli na Golgotě pod křížem. První ze všech se Ježíš ještě v noci ukázal své Matce. V neděli ráno, už za svítání, Ježíš zvěstuje své vzkříšení nepřímo, skrze anděla. Anděl sestoupil z nebe v oslnivém světle a za silného hřmotu. S úžasem ho uviděly Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova, které první přišly k hrobu. Svědky tohoto vidění byli i římští vojáci, kteří zůstali hrůzou jako mrtví. Když se vzpamatovali, utekli z místa, kde byli povinni držet stráž. Ženám anděl oznámil, že Ježíš vstal slavně z mrtvých a že hrob je prázdný! Rovněž jim přikázal, aby to zvěstovaly apoštolům. Když mezitím přišly k hrobu další ženy a uviděly odvalený kámen, vešly dovnitř. Uviděly tam ležet lněná plátna, ale šátek, kterým ovázali Ježíšovu hlavu, byl složen na jiném místě. Dva mladíci zde stojící v zářivém rouše byli z těch zesnulých svatých, kteří se jako prvotiny vzkříšení ukázali v tuto velikonoční neděli i mnohým v Jeruzalémě. Dva vzkříšení mládenci řekli ženám: „Proč hledáte ži vého mezi mrtvými? Není zde, vstal!“ Ženy byly poslány, aby Kristovo vzkříšení zvěstovaly učedníkům. Petr s Janem proto přiběhli k hrobu. Jan předběhl Petra, ale do hrobu nevešel. První vešel do hrobu Petr, uviděl tam ležet lněná plátna. Potom vešel dovnitř i ten druhý učedník, který přiběhl dříve, spatřil prázdný hrob, a uvěřil! Dosud totiž nevěděli, že podle Písma musí vstát z mrtvých. Oba učedníci se pak vrátili domů.

Maria Magdaléna stála venku před hrobem a plakala. Spatřila Ježíše, ale nepoznala Ho. Ježíš jí řekl: „Proč pláčeš, koho hledáš?“ Myslela, že je to zahradník. Ježíš ji oslovil jejím vlastním jménem. Ona hebrejsky zvolala: „Rabbuni!“, což znamená: Mistře. Marie pak oznámila učedníkům: „Viděla jsem Pána!“ Brzy na to se Pán Ježíš ukázal ženám nesoucím vonné masti. Padly na zem a klaněly se Mu. Ježíš jim řekl: „Nebojte se!“

Jak reagovali apoštolé, když jim ženy přišly oznámit, že viděly Ježíše? Jan uvěřil už v prázdném hrobě, a proto už ke hrobu podruhé nešel. Petr se ale rozhodl jít znovu ke hrobu. Tam se mu Ježíš ukázal. Předtím si připomněl svou zradu, že třikrát zapřel svého Pána. Když znovu oplakával svůj hřích, ukázal se mu samotný Ježíš.

Naši předkové se na den vzkříšení připravovali přísným 40 denním postem. My je v takové askezi už nejsme schopni následovat. Je ale třeba, abychom následovali zvláště apoštola Jana a Petra – prvního ve víře a druhého v kajícnosti spojené s lítostí nad svými hříchy.

Odpoledne téhož dne se Ježíš ukázal dvěma učedníkům, kteří šli do Emaus. Poznali Ho, ale až potom, co jim otevřel oči při lámání chleba, tedy při svatém přijímání. Kéž i nám dnes Ježíš ve svatém přijímání otevře oči srdce, abychom se s Ním setkali jako emauzští učedníci!

Ježíš se večer ukázal apoštolům. Kéž bychom i dnešní velikonoční večer prožili ve svaté hodině od osmi do devíti, doma, v modlitebním očekávání na setkání s živým Ježíšem! Můžeme i hlasitým způsobem vyznávat své proviny proti lásce blíženské, ať už to byl hněv, ostré slovo, unáhlenost, nevšímavost. Tímto jsme se navzájem pozraňovali a je třeba si to přiznat před Bohem i před sebou navzájem a rovněž si vzájemně odpustit. Skrze upřímnou lítost prožijeme setkání se vzkříšeným Kristem a budeme-li uvažovat nad Jeho slovem, otevře nám oči a mysl, abych om Ho poznali!

Ježíš ještě ten večer rozmlouval s apoštoly a pak jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu a poslal je, aby v Jeho jménu zvěstovali pokání na odpuštění hříchů všem národům.

I my věříme nejen v Kristovo vzkříšení, ale i v duchovní vzkříšení Čech a Moravy. Aby však toto vzkříšení mohlo nastat, je třeba nejprve „zvěstovat pokání na odpuštění hříchů“. Pak Ježíš otevře mysl nejen nám, ale i českému národu! Koná dnes Česko upřímné pokání? Pokání musí konat nejen prostí křesťané, ale i kněží, mniši a biskupové! Potom nastane duchovní vzkříšení celého národa. Petr, apoštol, biskup a první papež, konal upřímné pokání a je nám všem příkl adem! I my se skrze pokání setkáme se vzkříšeným Ježíšem už nyní, ale pak i v hodině smrti. Tehdy Ježíše uvidíme nejen na krátký čas, ale budeme už spolu s Ním v Jeho slávě ve věčném životě. Bez pokání to ale není možné!

Žijeme v mimořádně vážné historické době. Kdyby došlo k světovému konfliktu, může se stát, že náš přechod do věčnosti bude urychlen. Jsi připraven? Jsi připravena se dnes setkat s živým Ježíšem? Co kdyby dnešní den byl posledním v tvém životě? Pokud jako Petr a Jan stojíš ve víře a v lítosti nad svými hříchy, pak bys dnes Ježíše viděl v Jeho slávě. Tak se s Ním před týdnem setkali i křesťané – mučedníci v Egyptě.

Pokud vzkříšeného Ježíše přijímáš vírou jako apoštol Jan, tato víra má velkou moc. Skrze tvou víru chce Bůh působit k záchraně celé České republiky! Poděkování patří všem, kteří se vytrvale modlíte zvláště prorockou modlitbu Ez 37 i těm, kteří se modlíte zvedání hory nad Čechy a Moravou. Poděkování patří i všem, kteří jakýmkoliv způsobem přinášíte pro duchovní vzkříšení Čech a Moravy skryté oběti, modlitby a pokořování. Vzkříšení předcházelo pokoření Krista, křížová cesta a potupná sm rt na Golgotě. Pokud jsi vírou sjednocen s Kristem, jako apoštol Jan, a pokud upřímně oplakáváš své hříchy a zrady Ježíše jako apoštol Petr, setkáš se dnes, v tento Velikonoční den, se vzkříšeným Ježíšem! Pokud vytrváš ve víře a kajícnosti, rozhodně Ho pak budeš vidět ne na okamžik, ale po celou věčnost!

Christos Voskres! Voistinu Voskres!

+ Eliáš

Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr                 + Timotej OSBMr

Biskupové sekretáři

http://vkpatriarhat.org.ua/cz/?page_id=27936