V blízké době bude naše civilizace prověřena těžkými zkouškami

Katarzi neuniknou společenské systémy, instituce, myšlenky, ani lidé v čele státu. To, co neustojí tyto zkoušky, podlehne vnějšímu či vnitřnímu tlaku, zanikne. Každá slabina uvnitř společnosti, státu, společenství států, skupin obyvatel, bude prověřena nemilosrdným tlakem okolností. Bude se zdát, že se vše hroutí, ztrácíme půdu pod nohama - vše, v co jsme věřili, se obrátí v prach; možná budeme zcela bez lítosti uvedeni do naprostého chaosu.

Je velmi důležité se na tyto scénáře předem připravit. Ztráta řádu a jistoty bude podle mne hlavní rys nadcházejícího období. Průběh však bude hodně odviset z jednak nedostatků a jednak z připravenosti společnosti a státního aparátu. Oslabený bezpečnostní systém, oslabená společnost, oslabené vztahy a kultura spolupráce mohou být tím slabým uzlem, který při větším napětí povolí a otevře cestu destruktivním živlům. Svým způsobem si tak již nyní připravujeme půdu pro to, co nám zaklepe na dveře, až se "všechno peklo utrhne z řetězu".

Možná máme jen krátké období posledních roků, měsíců, nebo jen dnů času klidu a bezstarostnosti, okno příležitosti, pomalu se uzavírající a chýlící se ke konci, které lze využít konstruktivním způsobem. Každým dalším okamžikem můžeme být blíž momentu náhlého překvapení, kdy se mezinárodní realita změní ze dne na den a uvrhne globální společenství do éry zmatku, chaosu a temnoty, která může trvat i několik desítek let.

Po ní, věřím, přijde naopak světová éra charakterizovaná vysoce centralizovaným autoritativním řádem. Novým uspořádáním, globálním společenstvím se silným mandátem zaručujícím mír a stabilitu, tak aby již nikdy nemohlo propuknout takové násilí a destrukce, jakého bylo, a bude, šokované obyvatelstvo planety svědkem.

Než dosáhneme éry míru, obávám se, budeme muset projít časem očisty, obdobím temna. V nadcházejícím desetiletí, a možná několika desetiletích, budou národy světa prokazovat svou životaschopnost. Občanské společnosti budou nuceny projevit vůli k životu, touhu po vlastní existenci. Čím vyspělejší bude naše kultura a připravenost vést zodpovědný život, tím bude, jsem si jistý, průběh událostí snesitelnější a nebudeme čelit takovým nesnázím.

Nechci být prorokem špatných zpráv. Nejsem pesimista. Věřím, že jednoho dne, snad ještě za našich životů, dosáhneme vytouženého světového míru. Možná to bude příští generace dnes dospívajících mladých lidí, kdo jednou přinese nové směry, cesty a řešení. Může to být dříve, nebo později, v dohledné době, v řádu let či desetiletí, zatím se však na obzoru rýsuje něco zcela jiného - znepokojivý obraz, jako temná mračna na obzoru, jichž si musí být vědom, nebo je alespoň tušit, každý, kdo nezůstává lhostejný vůči tomu, co se děje ve světě.

Děkuji.

Autor: Ladislav Zelinka

V současné době dokončuji studium politologie na vysoké škole. Sledování a komentování dění ve společnosti se věnuji již několik let jako nezávislý pozorovatel. Dále: spisovatel, vizionář, autor knih. Bez politické příslušnosti. Nezastupuji žádnou organizaci.