Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Prohlášení IVK k brutálnímu fyzickému napadení Ladislava Jakla

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

V sobotu 25. května 2019 ve večerních hodinách byl v pražském metru fyzicky napaden náš dlouholetý kolega, člen Institutu Václava Klause a před nedávnem Parlamentem ČR zvolený člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pan Ladislav Jakl. Hulákání útočníka, kterým svůj útok doprovázel, jednoznačně potvrzují, že šlo o politicky motivovaný čin s cílem napadnout, zastrašit a zranit člověka s odlišnými politickými názory.

  • prohlaseni-ivk-k-brutalnimu-fyzickemu-napadeni-ladislava-jakla

Jde o čin s mimořádnou společenskou závažností! Naprosto zásadně a se vší rozhodností takové počínání odsuzujeme a věříme, že okolnosti tohoto činu budou důsledně vyšetřeny, pachatel (nebo pachatelé) tohoto odporného útoku budou urychleně dopadeni a s vědomím závažnosti činu i odpovídajícím způsobem potrestáni.

Tak ohavný čin by se nestal, kdyby v České republice nebylo soustavně a cíleně zvyšováno politické napětí těmi, kteří si jiný než svůj vlastní názor neumí představit, těmi, kteří každého člověka s odlišným politickým názorem veřejně urážejí, ostouzejí a dlouhodobě beztrestně brutálně verbálně napadají. Tak ohavný čin by se nestal, kdyby proti zvolení Ladislava Jakla členem RRTV nebyla vedena tak nesmiřitelná a útočná politická kampaň. Viníme ty, kteří po léta nerespektují výsledky demokratických voleb a politickou moc chtějí získat mimo demokratické volby prostřednictvím rozvášněných davů na náměstích a spřátelených médií. V takové atmosféře je už pouze malý krůček k tomu, aby si leckdo vyložil tento stav jako normu, ve které je dovoleno naprosto všechno – včetně hrubých fyzických útoků a pokusů likvidovat lidi s odlišným názorem. O tom, kam taková doba vedla a v co vyústila, nás dostatečně trpce poučila historie 30. let minulého století v Německu.

Pozoruhodné je, že česká média – s výjimkou serverů Echo24 a Parlamentní listy – o této brutální události mlčí, ačkoliv například v porovnání s napadením poslance Feriho (jehož incident plnil česká média po dlouhý čas) je zjevné, že v případě Ladislava Jakla šlo o daleko agresivnější útok.

Napadení našeho spolupracovníka Ladislava Jakla nedovolíme zlehčovat. Útok na něho, stejně jako na kohokoliv jiného pro jejich odlišné politické názory, je překročením všech myslitelných, představitelných a tolerovatelných mezí v demokratické společnosti.

Ohrožením demokracie v naší zemi nejsou ve svobodných volbách zvolení politikové Andrej Babiš a Miloš Zeman, jak bez ustání tvrdí ti, kteří ve volbách opakovaně neuspěli. Přímým ohrožením demokracie je nerespektování odlišných názorů, které ústí v takové brutální fyzické napadení názorových oponentů, jehož jednou z obětí se Ladislav Jakl stal.

A právě toto jsou chvíle, kdy má svobodná společnost dát najevo, že svobody, mezi které patří i právo na neomezenou obhajobu různých názorů, bude rozhodně bránit.

Věříme, že zdravotní stav Ladislava Jakla se brzy výrazně zlepší a že tento útok nezanechá žádné trvalejší následky na jeho zdraví.

Václav Klaus, Ivo Strejček, Jiří Weigl, Hana Lipovská, Filip Šebesta, Petr Macinka, 28. května 2019

zdroj: http://institutvk.cz/clanky/1344.html

+ BONUS ---------------------------

 

K útoku na Ladislava Jakla

 
To, co se stalo Ladislavu Jaklovi, nevyprovokovaný fyzický útok proti jeho osobě, je nutné co nejdůrazněji odsoudit. Z principu. Něco takového je nepřijatelné. Kdo se hanebnosti tohoto druhu dopustí, musí být tvrdě potrestán.

Připomínám slova expremiéra Izraele Ariela Šarona.Můžeme proti sobě pozvednout hlas, ale nikdy ne zbraň.Útočníci v metru pozvedli zbraň – své paže a pěsti. Jasná agrese, které musí společnost říci jednoznačně NE.

Pokud se ony dva aktéry onoho zbabělého činu podaří dopadnout, budu s velkým zájmem sledovat výši trestu. Osobně považuji takovéto jednání za horší než korupci – a za tu se u nás ukládají dosti drsné tresty (viz případ dr. Ratha). Jeho „malá domů“, jakkoli je odsouzeníhodná, moji osobu přímo neohrožuje – nezpůsobila mé osobě přímo žádný problém. Pakliže bych ale byl fyzicky napaden podobně jako Ladislav Jakl, způsobil by mi takový útok obrovský problém – peníze jsou jenom peníze; nedotknutelnost lidské osoby, život a zdraví jedince by měly v principu stát nad nimi. Je tomu ale tak?

Vím, že pro právníky jsou tyto názory kacířské, ale myslím si, že patří-li do kriminálu korupčníci (dr. Rath a spol.), pak o to víc také „agresoři útočící v metru“ (v „kauze Jakl“; zde podotýkám, že jejich důvody mě nezajímají). Budou-li ti, kdo Ladislava Jakla napadli, identifikováni a postaveni před soud, pak se jen obtížně budu smiřovat s podmíněným trestem – a budu se cítit v této společnosti zase o něco méně bezpečný. V sobotu to byl Jakl, zítra to mohu být já (i mě vyhrožují anonymové za mé proizraelské postoje) a pozítří kdokoli z vás (třeba jenom proto, že takovému individuu se zachce vás přepadnout a neskutečným způsobem vám zkomplikovat život). Ostatně – patří-li do žaláře Janoušek, který způsobil své oběti újmu (ale férově se s ní vyrovnal), patří tam i ti, kdo zaútočili na Ladislava Jakla. Ten udělal jedinou chybu: že útok nenahlásil příslušným orgánům okamžitě.

Vyjadřuji Ladislavu Jaklovi svoji osobní solidaritu a útok na něj jednoznačně odsuzuji.

Současně se ale musím podivit nad některými pasážemi prohlášení Institutu Václava Klause k Jaklově případu. Rozumím a sdílím rozhořčení Václava Klase a jeho týmu, nicméně jejich postoj mi připadá extrémně zpolitizovaný.

K tomu dvě poznámky.

V prohlášení IVK z 28/5 čteme:

  • Tak ohavný čin by se nestal, kdyby v České republice nebylo soustavně a cíleně zvyšováno politické napětí těmi, kteří si jiný než svůj vlastní názor neumí představit, těmi, kteří každého člověka s odlišným politickým názorem veřejně urážejí, ostouzejí a dlouhodobě beztrestně brutálně verbálně napadají.

Ptám se: Nepřispívá ke zvyšování tohoto politického napětí i sám IVK, který také občas působí dojmem, že si jiný než svůj vlastní názor neumí představit? Opravdu se nikdy nestalo, že by lidmi z IVK nebyl verbálně ostouzen někdo s odlišným politickým postojem?

Dále v prohlášení čteme:

  • Viníme ty, kteří po léta nerespektují výsledky demokratických voleb a politickou moc chtějí získat mimo demokratické volby prostřednictvím rozvášněných davů na náměstích a spřátelených médií. V takové atmosféře je už pouze malý krůček k tomu, aby si leckdo vyložil tento stav jako normu, ve které je dovoleno naprosto všechno – včetně hrubých fyzických útoků a pokusů likvidovat lidi s odlišným názorem. O tom, kam taková doba vedla a v co vyústila, nás dostatečně trpce poučila historie 30. let minulého století v Německu.

Pokud vede myšlenková linie IVK od útoku na Ladislava Jakla v pražském metru 2019 až k nástupu nacismu v Německu ve 30. letech, pak je nutné připomenout také to, že NSDAP se dostala k moci formálně vzato demokratickou cestou: vyhrála volby do Říšského sněmu dvakrát roce 1932 (červenec, listopad) a posléze v březnu 1933. Dnes víme, že kdyby se v těch chmurných časech našli oponenti Hitlera a jeho partaje, kteří by „nerespektovali výsledky demokratických voleb a politickou moc by získali mimo demokratické volby prostřednictvím rozvášněných davů na náměstích a spřátelených médií“, Evropa by mohla být ušetřena krvavé lázně, Židé holocaustu a my čtyřicetileté komunistické diktatury. Tím nevyzývám k nerespektování demokratických pořádků, pouze dávám věci do jistých souvislostí.

Závěrem: překvapen jsem také tím, že konzervativní think tank IVK svaluje vinu za hanebný útok na Ladislava Jakla na jakousi tajemnou část české společnosti. To je nutné důrazně odmítnout:za napadení pana Jakla nesou jedinou a výlučnou odpovědnost ti, kdo tento čin spáchali. Nikdo jiný!

Atmosféru ve společnosti, která je jaká je, vytváříme všichni. Každý svým dílem. Politici, my blogeři, lidé v IVK, média – prostě každý z nás. A každý také neseme za své postoje, jež vnášíme do veřejného prostoru, svůj díl odpovědnosti.

Ladislavu Jaklovi přejme uzdravení bez následků, policii úspěch při hledání agresorů – a pak soudům Šalomounovu moudrost při rozhodování o trestu.

Autor: Lubomír Stejskal

Zdroj: https://lubomirstejskal.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=715353

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Facebook komentáře