Komentář k „Prohlášení pravdy...“ od kard. R. Burkeho, biskupa A. Schneidera...

Jan Pavel II. v Assisi v roce 1986 následně realizoval herezi synkretismu obsaženou v Nostra aetate.  II. Vaticanum tím, že mlčel k herezím neomodernismu a vyhlásil synkretismus s pohanstvím, oficiálně otevřel dveře k vnitřnímu rozkladu pravověrného učení a morálky.

Autoři čtyřicetibodového dokumentu se odvolávají na Jana Pavla II. Je to stejné, jako by se sv. Basil nebo sv. Atanázius odvolávali na některé pravověrné výroky Ária, ale k jeho hlavní herezi by přitom mlčeli. Jejich boj proti Áriově herezi by byl nemožný. Postoj kard. Burkeho a biskupa Schneidera není totožný s postojem, který reprezentuje arcib. C. M. Viganò.

On důsledně vyžaduje pravdivé pokání, které má začít nutnou rezignací Františka a odstraněním homosexuální sítě na nejvyšších místech v církvi. Arcib. Viganò podal konkrétní důkazy a vyžaduje adekvátní nápravu. Autoři 40bodového dokumentu na rozdíl od arcib. Vigana pouze všeobecně vytýčili oblasti, kde se dnes oficiálně hlásají a realizují hereze.

Nenazvali je ale ani výrazně herezemi a nevyžadují radikální řešení, tedy nápravu a rezignaci papeže heretika.  Věřící, kteří s uznáním čtou pravověrná vyjádření biskupa Schneidera, jsou šokováni jeho gestem návštěvy Františka, objímáním se s ním i jeho oficiálním vyjádřením, že si spolu rozuměli. Papež Pavel IV. (16. stol.) naproti tomu při obraně spasitelné víry nekompromisně prohlásil, že kdyby i jeho vlastní otec byl heretik, sbíral by dříví na jeho hranici. Biskup Schneider jinde řekl, že nesouhlasí s činností Františka, ale že ho pokládá za svého otce, tedy se od něho neoddělil.

Tímto postojem blokuje nutnou rezignaci heretika z papežského úřadu.  František veřejnými zločiny proti víře a morálce vyprovokoval u mnohých katolíků žízeň po pravověrnosti. Burke a Schneider však obrodný proces ve skutečnosti blokují, protože současné bludy a omyly sice označili, ale nevznesli požadavek adekvátní nápravy. Lékař, který by stanovil pravdivou diagnózu, ale zabránil by operaci nutné k záchraně, se dopouští zločinu! 

Hereze musí být jasně nazvána herezí a II. vatikánský koncil heretickým! Koncilní papežové i s Janem Pavlem II. musí být pravdivě označeni tím, kým byli, to je heretiky, protože nesou vinu za největší rozšíření herezí v církvi. Bez přiznání si těchto duchovních zločinů i s vyvozením důsledků nemůže nastat pravdivá obnova katolické církve!
 
+ Eliáš Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

18. 6. 2019