JAN SEDLÁČEK: A ZASE MÁ TEN ZEMAN NAVRCH!

Psalo se léto roku 1989. Jakýsi neznámý prognostik jménem Miloš Zeman, který do té doby nijak nevystupoval proti režimu, najednou přišel s velmi ostrým článkem Prognostika a přestavba, kde kritizoval neschopnost mraksistů a vlastně celého režimu.

Soudruhům se jeho článek samozřejmě nelíbil (potrefené husy…) a snažili se mu znepříjemnit život. Ne však nadlouho. Brzy poté proběhla sametová taškařice a Zeman byl za hrdinu. Soudruzi chvíli brblali, pak však mnozí z nich pochopili svoji šanci, vyměnili průkaz KSČ za placku OF a začali hlásat to samé, co Zeman. Oproti němu však byli opožděni, protože jim chybělo prognostické nadání, které měl on a které jej vyneslo do nejvyšších pater české politiky.

A proč to teď píšu? Jednoduše proto, že se jedná o zřejmě nejdůležitější rys Zemanovy povahy a že velmi dobře popisuje jeho chování v současné době. Schopnost vyčíhnout si pravou chvíli, vystoupit s něčím kontroverzním a pak chvíli počkat, než se tato kontroverze stane normou a on bude v očích lidí „tím, kdo to říkal jako první“.

Dejme si tuto do souvislostí s jeho současným globálně-politickým směřováním. Aktuálně probíhá boj mezi USA a Čínou o pozici světového četníka, a zatímco drtivá většina politiků se stále staví na stranu USA, tak Zeman již několik let do velké míry podporuje Čínu. Donedávna byl téměř osamocen a za svoje pročínské směřování čelil kritice. Nyní se však zdá, že se ledy lámou.

I samotná EU se totiž stále více začíná sbližovat s Čínou. Aktuálně se to projevilo na vzájemné dohodě o investicích. Tuta fotka, která nyní obíhá v médiích, hovoří za vše. A když dokonce i von der Leyenová, která na pozici německé ministryně obrany vždy kopala za USA, nyní takto ochotně uzavírá svazek s Čínou, tak je znát, že jazýček globálně-politických vah se stále více posouvá ve prospěch Číny. Jinými slovy: To, co doteď dělal Miloš Zeman a bylo to označováno jako kontroverze, se u politiků postupně stává normou. Zatím pomalu, ale tendence je tu znát.

Povšimněme si důležitého bodu. Zeman se opět dostal do opozice vůči mnoha stejným lidem, proti nimž se vymezoval tehdy (Pavel Telička, Petr Dvořák, Petr Pavel apod.). V té době to byli členové KSČ, překabátili se až po převratu a nyní hlásají prozápadní směřování. A jakmile tu proběhne další převrat, můžeme si být jisti, že oni se překabátí opět.

Dvořákova ČT na nás bude místo prozápadní agitky chrlit čínskou agitku, Telička si svoji hlavu bude leštit o východní konečník místo o ten západní, kam lezl doteď, a Petr Pavel se bude kát za své angažmá v NATO a přísahat věrnost čínské vládě.

A Miloš Zeman bude opět za hrdinu, který jako první odhadl „správný kurz“. Stejně jako byl za hrdinu na konci roku 1989 na Letenské pláni. On to dobře ví už teď. A proto se může takto vysmívat svým protivníkům, kteří o globální politice ani o prognostice nevědí zhola nic.

Ještě dovětek:

Tento scénář, který se pomalu začíná realizovat (nadvláda Číny namísto nadvlády USA) se nemusí nutně uskutečnit v plné míře. Úpadek USA už sice nikdo nezastaví, ale nárůst vlivu Číny na ČR omezit můžeme. Tím, že využijeme nastupující „mocenské vakuum“, budeme si brát zpět větší a větší díly naší suverenity a poté vystoupíme z EU (která se časem stane největším prostředníkem čínské moci v Evropě) a budeme si řídit stát sami.

Viktor Orbán to již pochopil, a proto vytváří silné národní Maďarsko, které v budoucnu bude schopné převzít správu svých státních kompetencí na všech prioritách řízení. Teď jde o to, zda to pochopíme i my a vyšleme do premiérského křesla někoho, kdo i nám umožní převzít konceptuální moc nad naším státem.

Ovšem Andrej Babiš, Petr Fiala ani Ivan Bartoš to rozhodně nejsou. A ani na Zemana se spoléhat nemůžeme, neboť, jakkoliv byl menším zlem oproti svým protikandidátům, pořád kope za zájmy nadnárodních elit, byť v dlouhodobějším měřítku. A jeho podpora koronahysterie to jen potvrzuje.

autor je místopředseda Národní demokracie a předseda Národní mládeže